TVORBA (1) 1945-1952, 1957-1962  

V etapě 1945-52 prosazovala Tvorba stalinské pojetí umění jako prostředku propagandy a politického boje. Útočila na nekomunistický tisk (Dnešek, Kritický měsíčník, Obzory, Svobodné slovo apod.), z kultury zvláště na osoby Václava Černého, Františka Kovárny, Ferdinanda Peroutky, Jana Slavíka, Pavla Tigrida, Edvarda Valenty. Zpochybňovala lidské i umělecké kvality katolických literátů (Jaroslav Durych, Zdeněk Kalista, Jan Zahradníček apod.) a obviňovala je z kolaborace s nacismem; s použitím jednostranné kulturněpolitické argumentace odmítala spirituální tendence v poezii (např. Kamila Bednáře, Ivana Jelínka). Hlavní polemickou kampaň vedla v ročnících 1946 a 1947 (spory Gustava Bareše s Václavem Černým a Ferdinandem Peroutkou, stati Jiřího Hájka a Ladislava Štolla o poměru literatury a politiky, články Jiřího Taufra a Bohumila Mathesia obhajující politické čistky v sovětské literatuře, dále příspěvky Miroslava Kárného, Jiřího Pilaře aj.). Po únoru 1948 rozšířila útoky i na některé příslušníky levicové avantgardy – např. Karla Teiga (stať Mojmíra Grygara Teigovština – trockistická agentura v naší kultuře, 1951, č. 42-44) a Jaroslava Seiferta (recenze Ivana Skály na Píseň o Viktorce Cizí hlas, 1950, č. 12). Pisateli dalších ultradogmatických statí tohoto období byli František Buriánek (o Arne Novákovi a literární vědě, 1952, č. 6-7), Pavel Reiman (o ediční politice, 1951, č. 17), Václav Stejskal (o úkolech literární vědy, 1951, č. 36), Josef Štefánek (o próze, 1949, č. 23,27, 35 a 40), Jan Štern (o poezii Jiřího Koláře, 1948, č. 25), Juraj Špitzer (skandalizace skupiny DAV, 1951, č. 27-30). Jan Mukařovský otiskl v Tvorbě kritiku své vlastní strukturalistické metody (1951, č. 40). I po obnovení (1957) Tvorba polemizovala se snahami o liberalizaci kulturních poměrů.

Větší část listu zaujímaly v obou etapách politické stati. Komentáře k mezinárodním vztahům (Miroslav Galuška, Jiří Hochman, Jiří Hronek, Karel Marek, Josef Pokštefl, Antonín Petřina, André Simone, Kamil Winter aj.) přecházely s vystupňováním studené války v útoky na „imperialismus“ a jeho „agenty“ (příspěvky Theodora Balka o titovské Jugoslávii). O vnitřní politice psali Vojtěch Dolejší, Miroslav Kárný, Jiří Pilař aj., o socialistickém hospodářství mj. Miroslav Drozd, František J. Kolár, Jiří Koťátko, Blahomil Nemynář, Jan Neuls, Ota Šik, Eduard Zahrádka, o dějinách dělnického hnutí Karel Kreibich, o ideologických otázkách Čestmír Císař, Ladislav Hrzal, Arnošt Kolman, Zdeněk Nejedlý, Radovan Richta, Vladimír Ruml, Jaromír Sedlák, Jindřich Zelený aj.

Literárněkritické stati v listu uveřejňoval kromě již jmenovaných zejména Vladimír Dostál, v druhé etapě pak Vladimír Brett, Vladimír Forst, Jaromír Lang, Zdeněk Mathauser, Miloš Vacík; recenze psali mj. Jiří F. Franěk, Hana Hrzalová, František Kautman, Michal Sedloň, Zdeněk Karel Slabý. O divadelních představeních referovali Zdeněk Bláha, Jan Císař, Jaroslav Fixa, Jiří Hájek, Benjamin Jedlička, Vladimír Semrád, Alena Urbanová, o filmu Karel Czaban, Vladimír Daneš, Miloš Fiala, Lubomír Linhart, Jiří Struska, o televizi a rozhlase Dušan Havlíček, Jiří Lederer a Věra Poppová, o hudbě Miroslav Barvík, Miroslav K. Černý a Bohumil Karásek, o výtvarném umění Vladimír Fiala, o problémech estetiky Miroslav Klivar. Ze spisovatelů do listu přispívali zejména Ivo Fleischmann, Dušan Hamšík, Miroslav Holub, Karel Kapoun, František Kubka, Arnošt Lustig, S. K. Neumann, Vítězslav Nezval, Karel Nový, Jiří Ostaš, Marie Pujmanová, Jaroslav Putík, Josef Sekera, Vlastimil Školaudy, Jarmila Urbánková, Oldřich Vyhlídal, satirickými verši Karel Bradáč a Václav Lacina. Častými autory reportáží byli Miroslav Drozd, Miroslav Gottlieb, Vašek Káňa, T. Svatopluk, Z. K. Slabý s Jiřím V. Svobodou. Zahraničními dopisovateli byli mj. Jigal Arci (z Izraele) a Ilja Erenburg. K pravidelným rubrikám patřily Dopisy našich čtenářů, Hlasy od pramene (krátké „usvědčující“ citáty z článků a projevů odpůrců komunistické politiky), Plus-minus (drobné glosy a zprávy), Stručně o nových knihách, Na pomoc čtenáři (vysvětlení aktuálních pojmů, cizích slov apod.). Jazykový sloupek vyplňovali Ludvík Chada a Františka Havlová.