JIŘÍ CHVOJKA
Zakladatel firmy Jiří Chvojka (1915–2002) se po gymnáziu vyučil knihkupcem v pardubickém knihkupectví a nakladatelství Ladislava Lochmana, později pracoval u pardubického knihkupce Václava Koláře a v Píšově knihkupectví v Brně. Na počátku 40. let byl zaměstnán v pražském nakladatelství a později knihkupectví J. R. Vilímek. V roce 1942 otevřel vlastní knihkupectví v tehdejším Německém, po válce Havlíčkově Brodě. Zde roku 1945 společně s autorem dětských knih Milošem Holasem a s redaktorem a bibliofilem Josefem Čábelou (1914–1970) založil nakladatelství, které (v Humpolecké ul. 9) provozoval až do roku 1949, kdy je převedl pod Krajský národní výbor v Jihlavě. Původní nakladatelství tak zaniklo; Chvojka pracoval nejprve v družstvu Kniha lidu (od 1951 Kniha, n. p.), později se přestěhoval do Plzně. V roce 1990 svůj podnik obnovil v Praze pod pozměněným názvem Chvojkovo nakladatelství (v roce 1991 vyšla ale též jedna kniha pod původním názvem). S nakladatelstvím, sídlícím ve Šmilovského ul. 3 v Praze, v této době spolupracovaly mj. Markéta Hejkalová či Marie Krulichová. Chvojka provozoval nakladatelství až do své smrti v roce 2002, kdy značku odkoupila Milada Malá, někdejší ekonomická pracovnice Státního zemědělského nakladatelství, Avicenny a Pragmy. – V prvním poválečném období Chvojka vydal přibližně 40 titulů, ve druhém období (stav do roku 2008) přibližně 80 titulů. – O typografickou podobu knih se starali v letech 1945–1949 Antonín Dvořák a František Mašek, v pozdějším období zejména Josef Bláha a Jan Hromek. Obálkami a ilustracemi knihy doprovodili v prvním období mj. Zdeněk Burian, Josef Hochman, Josef Lada, Alena Ladová, Antonín Pospíšil aj., po roce 1990 např. Vítězslava Klimtová, Miroslav Němeček, Jiří Winter-Neprakta nebo Miloš Novák.
Prvním titulem Chvojkova nakladatelství byla reportáž Františka Roberta Krause Plyn, plyn... a pak oheň (1945), zachycující život v koncentračních táborech; šlo o jednu z prvních knih věnovaných tomuto tématu, která v Československu vyšla. Pro další nakladatelskou politiku byla typická snaha vymezit se vůči konkurenci pestrou nabídkou, zahrnující zejména překlady soudobé severské literatury, knihy pro děti a oddechovou literaturu, ale také ambiciózní (byť nedokončený) šestnáctisvazkový projekt Díla Karla Havlíčka Borovského.
Koncepce v oblasti překladové beletrie, podpořená mj. osobností Chvojkova tchána, skandinavisty Gustava Pallase (1882–1964), a Chvojkovou manželkou Dagmar Chvojkovou-Pallasovou (*1924), kladla důraz především na severskou literaturu (mj. norští autoři Gabriel Scott a Gunnar Gunnarsson, Dán Svend Fleuron). Současně však nakladatelství zamýšlelo vytvořit další edice, které by přinášely překlady charakteristické pro národní literatury různých světových stran. Edice Sever (1946, 1 sv., ozn. jako č. 3) byla vyhrazena pro autory skandinávské, edice Západ (1947–1948, 3 sv.) pro angloamerickou literaturu (Frederic Loomis, William Russel). Edice Střed (1947–1948, 5 sv.) nabídla v reedicích knihy českých autorů (Mirko Pašek, Donát Šajner), resp. nové romány Anny Sedlmayerové Dům na zeleném svahu a Bohuslava Pernici Svatba na šibeničním vrchu. Nakladatelská koncepce orientovaná na nová vydání starších titulů se projevila i v mimoediční produkci (mj. Josef Lada, František Hrubín, Donát Šajner, Alois Musil).
Z původní české tvorby se Chvojka soustředil také na tvorbu pro děti (reedice knihy Josefa Lady O chytré kmotře lišce či leporelo Miloše Holase Abeceda s ilustracemi Aleny Ladové). Edice Pohoda (1947–1948, 4 sv.) přinášela oddechovou četbu (zejména knihy dramatika Viléma Wernera). V rámci široce koncipovaného díla Karla Havlíčka Borovského vyšly s ilustracemi Josefa Lady a v ediční přípravě Miloslava Novotného pouze dva svazky (1948, sv. 2 – Obrazy z Rus a sv. 3 – Duch Národních novin); dalšími dvěma svazky tato řada přešla do Krajského nakladatelství v Havlíčkově Brodě; Chvojka nicméně již předtím vydal některá Havlíčkova díla bez označení edice Spisů. Ojedinělým pokusem rozšířit profil vydavatelství o populárně naučnou literaturu bylo vydání knihy Gustava Pallase Hvězdy severu. Kapitoly z kulturních dějin severských.
Po roce 1990 k autorům nakladatelství patřili mj. Milan Pohunek, Anna Sedlmayerová (román Tam zpívá slavík až po půlnoci, 1991) či Miloslav Švandrlík, vyšlo zde několik novel Jaroslava Žáka z konce 40. let (Ve stínu kaktusu; Konec starých časů; Na úsvitu nové doby) a stejně jako v poválečném období se nakladatelství soustředilo na dětskou literaturu (Vítězslava Klimtová, Helena Šmahelová, převyprávěné či přepracované knihy Květy Fischerové-Kvěchové, pohádky Vratislava Asada Richtera a Jaroslava Kvapila, překlad Ernesta Thompsona Setona). V reedicích vycházela díla dalších českých autorů (Adolf Branald, Jan Eskymo Welzl, Vilém Werner, Julius Zeyer) i překlady (Sigrid Undsetová, Heinrich Mann). Již v první polovině devadesátých let se objevovaly publikace věnované duchovním vědám, numerologii a horoskopům (Jaroslav Man) a postupně přibývalo esoterické literatury (mj. knihy Františka Bardona, Christiny Grof, Milana Rýzla). Příležitostně vycházela literatura populárně naučná (Miroslav Žák: Tajemství Turinského plátna; Milan Nakonečný: Vlajka), popřípadě tituly oddechové četby (Giacomo Casanova). Na začátku nového milénia nakladatelství zahájilo dlouhodobý ediční projekt Milana Myslivečka Místopisný obrázkový atlas aneb Krasohled český (od 2001). – Po smrti Jiřího Chvojky v roce 2002 nakladatelství poněkud utlumilo činnost a ještě více se přiklonilo k popularizačním publikacím z oblasti esoteriky, duchovních věd (Táňa Fischerová: Světliny 2), popř. příručkám péče o dítě (knihy Stanislavy Jarolímkové). Ojedinělým pokusem o vstup na půdu současné beletrie byla „románová reality show“ Jana Jíchy Dva roky bez prázdnin.
Edice Sever (1946, 1 sv.); Edice Západ (1946–1948, 3 sv.); Edice Pohoda (1947–1948, 4 sv.); Edice Střed (1947–1949, 5 sv.).
Po roce 1990: typografie Josef Bláha; Jan Hromek; Ludmila Zapletalová; obálky a ilustrace Petr Bauer; Josef Bláha; Vítězslava Klimtová; Dagmar Krásná; Jan Krásný; Miroslav Němeček; Jiří Winter-Neprakta; Miloš Novák; Denisa Wagnerová; Jan Zrzavý aj.
LITERATURA
Studie: P. Dvořák: Nakladatelství Jiří Chvojka v Havlíčkově Brodě 1945–1949, in Havlíčkobrodsko 1998, sv. 14 (zde též bibliografie titulů vydaných či rozpracovaných a seznam edic); R. Khel: Papír všude a se vším (2007).
Články: J. Lukeš: „Chci dělat slušné knížky“, LidN 14. 6. 1991; (jps) (= J. Peňás): Doyen českých nakladatelů, LD 14. 1. 1994; J. Hájková: Osud skromně vystavěný knihami, LidN 3. 2. 1995;
Vzpomínky: J. Chvojka: Můj život s knihami, Knihy 94, 1994/95, č. 13; 14; 16; 25 (chybně uvedeno jako 24); 26; 27/28; 29/30; 31/32; 33/34; 35; 36; 37; 39; 40; 44; 47 a 48; Knihy 95, 1995/96, č. 1; 3; 8 a 12, příl. Knihkupec a nakladatel.
Rozhovory (s J. Chvojkou): Věřím v budoucnost knihy (připr. /dob/), Knihy 94, č. 5, příl. Knihkupec a nakladatel; Člověk musí mít ideály, aby přežil (připr. /lb/, = L. Svobodová), Knihy 95, č. 2, příl. Knihkupec a nakladatel; Doyen nakladatelského cechu (připr. J. Tatýrková), Knihkupec a nakladatel 2000, č. 4; Ve službách jeho veličenstva čtenáře (připr. Z. Zábranická), Naše rodina 2000, č. 8.
K životním jubileím: J. Hájková, LidN 3. 2. 1995; Z. Zábranická, Naše rodina 2000, č. 8; (r), Knihy 2000, č. 3.
Nekrolog: Zemřel nestor českých nakladatelů, Knihkupec a nakladatel 2002, č. 3.
Archiv: Nakladatelství Jiří Chvojka Havlíčkův Brod, Státní oblastní archiv v Zámrsku (zde), zpracováno + inventář.
Související odkazy
J. Halada: Enycklopedie českých nakladatelství 1949–2006Bibliografická databáze ÚČL AV ČR