Mirko PAŠEK
Prozaik, autor dobrodružných próz pro mládež i dospělé, cestovatel, reportér, dokumentarista
Vlastním jménem Vladimír Pašek. Jeho otec byl krejčím, v letech 1918–1935 členem Městské rady hl. m. Prahy a 1936–1938 náměstkem pražského primátora. – Obecnou školu a Čs. obchodní akademii Pašek vychodil v Praze. Po maturitě (1929) pracoval jako úředník Městské spořitelny pražské až do roku 1945, kdy nastoupil na místo dramaturga ve filmovém odboru Ministerstva informací. V letech 1949–1950 byl zaměstnán v
Čs. státním filmu jako tvůrčí pracovník, do roku 1955 jako dokumentarista, poté se stal spisovatelem z povolání. Od třicátých let cestoval po zemích severní Afriky, Blízkého a Středního východu (Alžír, Tunis, Maroko, Libye, Egypt, Palestina, Sýrie, Libanon, Irák, Súdán, Jemen, Srí Lanka), procestoval také většinu zemí jižní Evropy a navštívil USA.
Od roku 1931 přispíval reportážemi, později i povídkami do periodik
Pestrý týden, Právo lidu, Salon, Národní politika, Ozvěny, Širým světem, Panoráma, České slovo aj. Redigoval časopis
Panoráma (1947). Byl autorem námětu a scénáře k filmu
Parohy (1947, r.
František Sádek a Alfréd Radok) i stejnojmenné divadelní hry. Československý rozhlas nastudoval dramatizaci jeho románu
Nesmrtelný kovboj (1973, r. Karel Weinlich, prem. 1975). Román
Stoprocentní záhada byl zdramatizován a uveden v NDR s titulem
Alarm im Rosenhaus (
Kreistheater Annaberg). – V roce 1980 byl Paškovi udělen titul zasloužilý umělec. – Užil pseudonymů Martin Los (román
Stoprocentní záhada) a Vladimír Bezchleba (román
Chata Vranka).
Výchozím podnětem
Paškovy literární tvorby se staly jeho cestovní zážitky z ciziny: ve třicátých letech časopisecky uveřejňoval reportáže, provázené vlastními fotografiemi. Dějové zápletky jeho románů z první poloviny čtyřicátých let, založené většinou na milostných motivech, bývají pojaty tak, aby se čtenář seznámil s řadou exotických míst, zvláště ze severní Afriky (např. v nejosobitějším románu tohoto údobí
Jezero plameňáků). Pozornost se tu soustředí na pocity a zážitky postav a děj je přehlušován lyrizujícími a rozjímavými pasážemi. V pozdějších dějově poutavějších románech tento reflexivní lyrismus mizí, ale přetrvává snaha o zachycení psychiky postav, i když většinou v jediném určujícím rysu. Čtenářsky úspěšným se stal hned první román tohoto typu,
Lovci perel, konfrontující prostředí vlastníků a překupníků perel s nebezpečným povoláním domorodých „lovců“. Toto sociální pojetí charakterizuje také
Paškovy další prózy, jmenovitě romány samostatně rozvíjející další osud sbírky vzácných perel (
Sto dvacet krásek a
Ostrov krásy). Hrdinou Paškových děl často bývá Čech, který se svízelně vyrovnává s nezvyklým prostředím (
Karneval v Maroku). Z domácího milieu těží prózy se sportovní tematikou, z nichž povídky
Veselé příběhy vojína Kulihrácha jsou zároveň příkladem Paškovy humoristické tvorby. Od satiry na maloměstské klepařství (
Poprask) v ní autor dospěl až k jemné komice ve zčásti autobiografické próze
Stoprocentní kluk aneb Kůň za zdí. I když je Mirko Pašek znám především jako prozaik pro mládež, výhradně mládeži je určeno jenom několik dobrodružných románů s chlapeckým hrdinou, např.
Ebenová karavana o vzpouře egyptských otroků či
Modrý leopard o odhalení podvodu při motocyklových závodech. Některé romány vycházely teprve v dalším vydání s označením „román pro mládež“ a od prací pro dospělé se v podstatě neliší ani řada dalších takto označených románů. To platí především o pozdním volném cyklu situovaném na jihozápad USA koncem 19. století (
Muž pro Oklahomu,
Ztracená prérie a
Děvče pro Oklahomu), ve kterém Pašek při líčení dramatického sledu událostí od vytlačování Indiánů po zabydlování se nových osídlenců zbavuje tradiční námět dobrodružných románů obvykle příznačné romantiky.
Beletrie: Loď Opanake (R 1940); Vracím se z Babylonu (R 1941); Jezero plameňáků (R 1941; přeprac. 1971); Fakír z Benares (PP 1944); Ostrov spadl z nebe... (film. povídka, rozmnož., 1945); Svatba v bílém (film. povídka, rozmnož., 1945); Adamův most (R 1946); Poprask (R humorist., 1948); Chata Vranka (R 1949, pod pseud. Vladimír Bezchleba); Stoprocentní záhada (R 1950, pod pseud. Martin Los; 1961 pod vlastním jm.); Lovci perel (R 1951); Start a cíl (R 1953, na tit. listě 1955); Veselé příběhy vojína Kulihrácha (PP 1956); Dobrodružství na Bezejmenné řece (R pro ml., 1957); Tři sportovní vyzvědači (PP 1958); Ebenová karavana (R pro ml., 1959); Karneval v Maroku (R 1960); Modrý leopard (R pro ml., 1961); Hlubina pěti zázraků. Detektivní dobrodružství (R pro ml., 1964); Ostrov tisíce drahokamů (R pro ml., 1964); Země za obzorem (R pro ml., 1966); Nesmrtelný kovboj (R pro ml., 1966); Sto dvacet krásek (R 1967); Muž pro Oklahomu (R pro ml., 1972); Ztracená prérie (R pro ml., 1975); Ostrov krásy (R 1977); Děvče pro Oklahomu (R pro ml., 1980); Mé nejpodivuhodnější dobrodružství (P, neprodejný tisk, Albatros 1980); Stoprocentní kluk aneb Kůň za zdí (P 1983);
scénicky: Aramejská brána (1944).
Souborná vydání: Knihy M. P. pro mládež (SNDK a Albatros, 1967–1974, 6 sv.); Fakír z Benáres a jiné povídky (2012; obsahuje pět povídek ze stejnojmenného souboru z roku 1944 a prózu Velký run z knihy Ztracená prérie).
Překlad: R. Graves: Zlaté rouno (1948).
Příspěvky ve sbornících: Každý rok v máji (1957); První v cíli (1958); Ofsajd a jiné sportovní povídky (1959).
Studie a články: jšr (=J. Šnobr): M. P., ZM 1967, č. 4, příloha; I. Matějka: Mirko Pašek (medailon in A. Born, I. Matějka: Bornova čítanka, 2007).
Recenze: Jezero plameňáků: vbk (= V. Běhounek), Národní práce 31. 1. 1942 * Veselé příběhy vojína Kulihrácha: A. Haman, NŽ 1956, č. 12 * Lovci perel: V. Kantor, Kruh 1958, s. 75 * Karneval v Maroku: vf (= V. Forst), Tvorba 1960, č. 35; Z. Mráz, ZM 1961, č. 6 * Modrý leopard: V. Nezkusil, ZM 1962, č. 4; N. Sieglová, Komenský 100, 1975/76, č. 6 * Ostrov tisíce drahokamů: V. Nezkusil, ZM 1964, č. 12 * Země za obzorem: V. Gaja, ZM 1966, č. 10 * Nesmrtelný kovboj: V. Nezkusil, ZM 1967, č. 2 * Sto dvacet krásek: B. Balajka, Plamen 1968, č. 5 * Země za obzorem + Nesmrtelný kovboj: I. Štuka, ZM 1972, č. 3 * Muž pro Oklahomu: M. M. (= M. Mrštíková), ZM 1973, č. 3 * Ostrov krásy: I. Zítková, Tvorba 1978, č. 15 * Stoprocentní kluk aneb Kůň za zdí: V. Heger, Tvorba 1984, č. 3, příl. Kmen; M. Horáková, Komenský 108, 1983/84, č. 8, s. 511 * Fakír z Benáres a jiné povídky: mat, LitN 2012, č. 6.
Rozhovory: J. Stegbauer, Květy 1980, č. 32.
K životním jubileím: J. Pecháček, LM 1980, č. 6; Z. Zapletal, LM 1985, č. 6; L. M. Pařízek, O knihách a autorech 1985, jaro; (hol), Nová pravda 21. 6. 1990.
Vzpomínky: I.
Rössler: Přátelé jsou příbuzní, které si vybíráme sami (1997); I. Rössler: Vzpomínky na dětství (in Fakír z Benáres a jiné povídky, 2012).
Archiv:
LA PNP: Osobní fond, zpracováno v 1. stupni evidence.
zpět na hlavní stranu