Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Pavel JAVOR

* 24. 6. 1916, Martinice 
† 22. 1. 1981, Montreal (Kanada)  
 
Básník
 Vlastním jménem Jiří Škvor. Pseudonym, který pro svou literární tvorbu začal užívat až v emigraci, utvořil spojením křesního jména syna a své redakční šifry J.-vor. Jeho otec Jan Škvor, zemědělec, byl ve třicátých letech poslancem Národního shromáždění za agrární stranu. Javor studoval na reálném gymnáziu v Benešově (1928–1935) a poté na Právnické fakultě UK (až do uzavření vysokých škol roku 1939). Souběžně byl v letech 1936–1943 zaměstnán v sekretariátu České kulturní rady v Praze. Již od dospívání se aktivně účastnil veřejného života v dorostu agrární strany; později byl mj. generálním tajemníkem a předsedou agrární kulturní a výchovné instituce Svobodné učení selské i jednatelem Masarykova lidovýchovného ústavu (centra osvětových a výchovných organizací ČSR). Ke konci třicátých let se hlásil k volné literární skupině Aktivisté (J. Janoušek, J. Kadlec, V. Kolátor, V. Rozner). V letech 1943–1945 byl internován v německém pracovním táboře. Roku 1945 dokončil studia práv (JUDr.). Protože agrární strana byla zakázána, vstoupil do Čs. strany národně socialistické, pracoval v odboru mladých národních socialistů a stal se redaktorem Svobodného slova. Poté, co na něj byl v únoru 1948 vystaven zatykač, uprchl (bez ženy a syna) do SRN. Ve Stuttgartu a Würzburgu pracoval nejprve jako pomocný dělník, později jako politický a právní poradce Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IRQ). Po odchodu do Kanady (1950) byl rok kovbojem na ranči na úpatí Skalistých hor a po přestěhování do Montrealu krátce dělníkem. V roce 1951 se stal redaktorem Radio Canada International (Canadian Broadcasting Corporation) a aktivně se zapojil do práce spolků Čechů žijících v Kanadě. V letech 1955–1960 externě studoval na Faculté des lettres montrealské univerzity. Od roku 1958 zde byl lektorem české a slovenské literatury a jazyka; po získání titulu Ph.D. (1960, prací Les réflexions de la premiere guerre mondiale dans la littérature tcheque) se stal asistentem a roku 1962 profesorem. Působil rovněž jako člen Kanadské slavistické asociace (od roku 1955, v roce 1967 se stal generálním sekretářem východní větve), mezinárodního PEN-klubu (od roku 1952), centra pro kulturní aktivity etnických skupin Promethean Society of Canada (od roku 1964 viceprezident). Členem Společnosti pro vědy a umění v New Yorku byl od jejího založení v roce 1958, od roku 1968 viceprezidentem, v letech 1971–1979 pak výkonným redaktorem jejího čtvrtletníku Proměny.
 Před svým odchodem do exilu publikoval v periodikách Aktivisté, Lumír, Osvěta venkova, Venkov, České slovo, Živá tvorba, později v odborných časopisech zahraničních (např. Faculté des lettres l’Université de Montréal, Slavic and East European Studies, Indian Journal of Social Research, Indian Sociological Bulletin, Études Slaves et Est-Européennes– Montreal) a exilových (Tribuna, Skutečnost, Revue, Perspektivy, Proměny). Ve Slovanském nakladatelství, vzniklém z Javorova podnětu v Montrealu, vedl knižnici Dobrá kniha (1953–1955), v níž vydal tři tituly. V letech 1976–1977 redigoval básnickou edici Bílá růže v curyšském nakladatelství Konfrontace. Užíval šifry J. -vor, po odchodu do exilu publikoval beletrii pod svým literárním pseudonymem, u publicistiky a odborných textů často používal i vlastní jméno Jiří Škvor a šifry jš a J. Š..
 Javorovy verše z období před jeho odchodem do zahraničí představují přírodní, milostnou a reflexivní lyriku se silnou citovou vazbou k selskému stavu, který je pro něj symbolem základních lidských hodnot: pracovitosti, věrnosti rodné zemi jako duchovní opoře i živitelce (Modré studánky). Prožitek válečného strádání a katarze osvobození dynamizují jeho básnické gesto ve verších z období okupace a bezprostředně poválečných dní (Kalendář). Javorova poezie pozdější, za niž si několikrát vysloužil označení „oficiální básník exilu“, je prodchnuta reflexí prožitých duchovních útrap po vynuceném opuštění domova. Permanentní je v ní pocit vykořeněnosti, smutku a stesku po duchovní vlasti i blízkých lidech. Burcující silou je neutuchající naděje na návrat ještě dříve, než vyprší básníkův čas (Daleký hlas). Symbolických rozměrů v tomto kontextu nabývá motiv matčiny smrti. Stranou Javorova zájmu nezůstává ani oblast politické lyriky, která nachází svůj výraz většinou v politických invektivách vůči řádu, který básníka přinutil odejít do zahraničí, ale také k dobové smířlivé politice západních velmocí vůči komunistickým zemím (Krůpěje). Tóny smíření s údělem, zklidnění, hořkého vyrovnávání se střídají s patetickými výzvami a apostrofami často na prostoru jedné sbírky. Jeho vyjadřovacím způsobem je převážně čtyřveršová strofa pravidelně rýmovaná, trochejského nebo daktylského spádu. – Svou životní pouť zachytil v rozsáhlém autobiografickém románu Kus života těžkého. – V odborných pracích se Javor zabýval českým romantismem a jeho vztahy s literaturou polskou, odrazem první světové války v české i světové literatuře a značnou pozornost věnoval začlenění české literatury meziválečné a exilové do humanistického a demokratického kulturního proudu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Zlatokop (BB 1938, pod jm. Jiří Škvor); Vítr v krovech (BB 1941, pod jm. Jiří Škvor); Mladý čas (BB 1941, pod jm. Jiří Škvor); Modré studánky (BB 1944, pod jm. Jiří Škvor); Kalendář (BB 1946, pod jm. Jiří Škvor); Polnice (BB 1946, pod jm. Jiří Škvor); Pozdrav domů (BB, New York 1951); Chudá sklizeň – Récolte pauvre (BB, Paříž 1953, český a franc. text); Daleký hlas (BB, Toronto 1953); Nad plamenem píseň (BB, Stockholm 1955); Tak na ně vzpomínáme (B, Paříž 1957); Nápěvy (BB, Toronto 1958); Hořké verše (BB, Toronto 1958); Nedosněno, nedomilováno... (BB, New York 1964); Kus života těžkého (P, Toronto 1967); Chléb podaný hostu (BB, Salcburk 1975); Alšův kalendář 1976 (ke kresbám M. Alše, Haarlem 1975); Jediný domov (BB, Mnichov 1977); Krůpěje (BB, Curych 1977); Nápěvy (BB, Toronto 1978); Sa raison de vivre (P franc., Montreal 1979); Pat et son maître (P franc. Montreal 1979); Torzo lásky (BB, Eggenfelden 1981); Sir Clarence alias Pajda pes (P pro ml., Eggenfelden 1982).
Výbory: Morgenwege (BB, Stockholm 1955); Kouř z Ithaky (BB, New York 1960); Récolte pauvre (BB franc. a angl., Paris 1965); Země křižovaná (BB, Montreal 1970); Plamen a píseň (BB, Toronto 1981, ed. A. Brousek); Far from you (angl., Toronto 1981, přel. Ron D. K. Banerjee).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Písně za pluhem (1940); Luděk Stránský 1900-1950 in memoriam (New York 1952); Básně (usp. J. Uhlířová, New York 1953); Svatý Václav (Řím 1953); Neviditelný domov (Paris 1954); Poetae in exilio (Stockholm 1955); Amerika Masarykovi (Chicago 1955); Zahrada v zemi nikoho (Stockholm 1955); Milada Horáková (Washington 1960); T. G. Masaryk 1850–1937–1962; Památník Sokola Washington (Washington 1962); Památník ČSPJ (Winnipeg 1963); Padesát let. Sborník úvah a vzpomínek na Masarykovu republiku (Toronto 1968); Má vlast V. (usp. Josef Kratochvil, Stuttgart 1971); Egon Hostovský (Toronto 1974); Almanach české zahraniční poezie (München 1979); 5. jubilejní slet Čs. Sokolstva v zahraničí (Toronto/?/ 1982).
Uspořádal a vydal: Písně za pluhem (antologie, 1940); 11. všesokolský slet 1948 (Curych 1976, s M. Provazníkovou, též přísp.).

LITERATURA

Studie a články: J. Michal: Básně Pavla Javora, Nový život (Řím) 1957, č. 1; J. Jíra: Česká poesie v exilu, Sklizeň svobodné tvorby (Greensboro, USA) 1958, č. 2; P. Den: Slovo na cestu, předmluva in P. J., Pozdrav domů (New York 1960); A. Kratochvil: Svědek našich dnů, Studie (Řím) 1971, č. 4 (28); A. Dostál: Básnické dílo Jiřího Škvora – Pavla Javora, Proměny (New York) 1976, č. 3; J. Fuchsová: Nad třemi sbírkami Pavla Javora, Proměny (New York) 1977, č. 3; J. Beran: Utrpení pana Škvora, Tribuna (Praha) 1978, č. 9; M. Němcová Banerjee: Pavel Javor a patos exilu, Proměny 1979, č. 4; A. W. Fischer: Pavel Javor – prozaik, Zpravodaj (Curych) 1980, č. 7/8; A. Brousek, doslov in Plamen a píseň (1981); Z. Slavík: Politická vražda?, České slovo (Mnichov) 1982, č. 2; A. Kratochvil: Kouř rodné Ithaky na sítnici básníkově, in A. K., …za ostnatými dráty a minovými poli… 1 (Mnichov – Brno 1993); B. Čelovský: Exilový básník české hroudy – agent StB?, in Český a slovenský exil 20. století (2002); V. A. Debnár: Smutek plný naděje, LitN 2005, č. 46; M. C. Putna: Ruralismus a regionalismus pro exil, Souvislosti 2007, č. 2; M. Přibáň in Prvních dvacet let (2008).
Recenze: Zlatokop: V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1937/38, s. 416; J. V. S. (= J. V. Sedlák), Venkov 24. 8. 1938; kp (= K. Polák), Právo lidu 10. 9. 1938; B. Slavík, Zvon 1938/39, s. 42 * Vítr v krovech: J. B. (= J. Borecký), Zvon 1940/41, s. 698; J. Heyduk, LidN 18. 5. 1941; J. V. Sedlák, Venkov 1. 6. 1941; Strn. (= J. Strnadel), Národní práce 22. 6. 1941; F. Götz, Čteme 1941, s. 145; P. Štěpánek, Řád 1941, s. 326 * Mladý čas: J. Suchánek, Aktivisté 1941, č. 10; jšr (= J. Šnobr), Česká osvěta 1941/42, s. 282 * Modré studánky: kp (= K. Polák), Národní práce 28. 4. 1945 * Kalendář: J. Janů, Svobodné noviny 10. 9. 1946; AMP (= A. M. Píša), Práce 3. 10. 1946 * Polnice: K. B. (= K. Bednář), SvSl 31. 1. 1947; J. A., MF 20. 6. 1947 * Pozdrav domů: E. Bartoňová (pseud.), Sklizeň (Hamburg) 1953, č. 2 * Daleký hlas: J. Jíra, Sklizeň (Hamburk) 1954, č. 1 * Chudá sklizeň: R. Vlach, Sklizeň (Hamburg) 1954, č. 6 (18) * Nad plamenem píseň: M. Podivínský, Nový život (Řím) 1956, č. 1 * Hořké verše: M. Podivínský, Demokracie v exilu (Mnichov) 1958, č. 8; Sil (= K. Vrána), Nový život (Řím) 1961, č. 5 * Kouř z Ithaky: jd (= J. Dresler), České slovo (Mnichov) 1960, č. 9; Sil (= K. Vrána), Nový život (Řím) 1961, č. 1 * Nedosněno, nedomilováno: P. Den, Proměny (New York) 1965, č. 4; jj (= J. Jíra), Nový život (Řím) 1965, č. 12; jun (= V. Michl), Hlas domova (Melbourne) 1965, č. 12; F. Třešňák, Perspektivy (New York) 1966, č. 8 * Kus života těžkého: P. Den, České slovo (Mnichov) 1967, č. 10; J. Petříček, Proměny (New York) 1968, č. 1; Jun (= V. Michl), Hlas domova (Melbourne) 1968, č. 3; J. Schneider, Národní politika (Mnichov) 1979, č. 7/8 * Země křižovaná: A. Kratochvil, České slovo (Mnichov) 1970, č. 6; P. Želivan (= K. Vrána), Proměny (New York) 1971, č. 2 * Chléb podaný hostu: J. S. Svoboda, České slovo (Mnichov) 1975, č. 8 * Krůpěje: A. Kratochvil, České slovo (Mnichov) 1978, č. 6; J. Dresler, Národní politika (Mnichov) 1978, č. 9; V. Fanderlik, Proměny (New York) 1978, č. 4 (též ad Nápěvy).
Rozhovory: red, Demokracie v exilu (Mnichov) 1957, č. 3; V. Valenta, Telegram (Edmonton) 1972/73, č. 1.
K životním jubileím: O. Hora, České slovo (Mnichov) 1966, č. 7; A. Kratochvil, České slovo (Mnichov) 1976, č. 6; J. Beneš, Zpravodaj (Curych) 1976, č. 9; O. Hora, SvSl 31. 1. 1991; J. Havlička, SvSl 28. 6. 1991.
Nekrology: re, České slovo (Mnichov) 1981, č. 2; O. Hora, Zpravodaj (Curych) 1981, č. 3; K. Cvachovec, Proměny (New York) 1981, č. 2; K. Liška, Národní politika (Mnichov) 1981, č. 4, příl. Zvon.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Miroslav Zelinský (1994)
Aktualizace hesla: 16. 3. 2020 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 16. 3. 2020 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu