PSÍ VÍNO
Psí víno
otiskuje především, nikoli však výhradně, básně nejmladší autorské generace a debutantů a programově se hlásí k odkazu podobně zaměřeného časopisu z konce 60. let
Divoké víno. K autorům, kteří v časopise publikují básnické texty, patří mj. Jakub Bělan, Radek Bittner, Emil Bok, Kateřina Bolechová, Petr Čermáček, Martin David, Milan Děžinský, Jiří Dynka, Roman Erben, Karla Erbová, Gustav Erhart, Robert Fajkus, Ondřej Fibich, Miroslav Fišmeister, Radek Fridrich, Milena Fucimanová, Jakub Grombíř, Jonáš Hájek, Ivo Harák, Wanda Heinrichová, Pavel Josefovič Hejátko, Jiří Hnát Daněk, Karel Hoff, Miroslav Holub, Milan Hrabal, Daniel Hradecký, Petr Hrbáč, Josef Hrubý, Vladimír Hřebíček, Jakub Chrobák, Lenka Juráčková, Zeno Kaprál, Lubor Kasal, Pavel Kolmačka, Martina Komárková, Jiří Koten, Miroslav Koupil, Kateřina Kováčová, Jaroslav Kovanda, Milan Kozelka, Vít Kremlička, Slavomír Kudláček, Petr Kukal, Tomáš T. Kůs, Patrik Linhart, Igor Malijevský, Libor Martinek, Maxi Marysko, Michal Matzenauer, Lukáš Marvan, Petr Motýl, Kristián Murný, Jan Jan Novák, Petr Odehnal, Ondřej Parus, Marcela Pátková, Jan Pavel, Pavel Petr, Karel Piorecký, Gabriel Pleska, Petr Prokůpek, Pavel Rajchman, Martin Reiner, Pavel Rejchrt, Lydie Romanská, Věra Rosí, Zdeněk Rotrekl, Kateřina Rudčenková, Pavel Řezníček, Tomáš Řezníček, Miroslav Salava, Marek Sekyra, Viki Shock, Ondřej Slabý, Vít Slíva, Pavel Sobek, Josef Suchý, Jan Suk, Roman Szpuk, Michal Šanda, Milan Šedivý, Karel Škrabal, Jan Štolba, Marie Šťastná, Milan Šťastný, Petr Štengl, Pavla Šuranská, Karel Tejkal, Básník Ticho, Bogdan Trojak, Milan Urza, Eduard Vacek, Miloš Vacík, Irena Václavíková, Zdeněk Volf, Ladislav Zedník, Karel Zlín. V pozdějších číslech se objevovaly také prozaické texty (mj. Ivan Binar, Martin Fibiger, Hana Pachtová, Petr Pazdera Payne, Karel Rada, Jaroslav Rudiš, Oscar Ryba, Jan Sojka, Šimon Šafránek, Marek Šobáň, Jaroslav Vejvoda). – Vedle českých autorů se v časopise postupně objevují i básníci slovenští (Vladimír Archleb, Miroslav Brück, Radovan Brenkus, Robert Gál, Pavol Garan, Marián Hatala, Stanislava Chrobáková-Repar, Pavol Janík, Tomáš Janovic, Richard Kitta, Ivan Mojík, Dalimír Stano, Vladimír Šimek, Peter Šrank, Miroslav Želinský) i z jiných zemí; soustavněji si list všímá tvorby autorů píšících polsky, a to jak domácích (Wilhelm Przeczek, Renata Putzlacherová, Jacek Sikora aj. většinou v překladech Libora Martinka), tak i polských (Tadeusz Borowski, Zbigniew Chojnowski, Janusz Klimsza, Czeslaw Milosz, Tomasz Róžycki aj.) v překladech Václava Buriana, Lenky Daňhelové, Norberta Holuba, Libora Martinka, Petra Motýla a dalších. V č. 6/1998 vyšly též polské překlady českých básní (překladatelé Lucyna Waszyková, Lech a Wilhelm Przeczkovi), pokusem o spolupráci byl též tzv. Polský list, zařazený do pravidelných rubrik. V pozdějších číslech vycházejí také překlady autorů z rusky píšících oblastí (mj. povídky Alexandra Govorkova, Eduarda Limonova, básně Josifa Brodského, Dmitrije Kuzmina, Dmytro Lazutkina, Jevgenije Rejna, Alexandra Rozenbauma, Sergeje Ryženkovského, Maxima Zonova a dalších, v překladech Jitky Mahdalové, Norberta Holuba nebo Jakuba Grombíře), autorů německých (Max Blaeulich, Reiner Kunze, Peter von Linprun, Christian Morgenstern v překladech Ivana Binara, Mileny Fucimanové, Mariána Hataly, Radka Malého, Antonína Mareše aj.) nebo anglosaských (Charles Bukowski, Paul Polansky, Ian Stephen v překladech Boba Hýska a Petra Mikeše). Ke stálejším překladatelům patřil i František Benhart a Aleš Kozár (texty ze slovinštiny), Jaroslav Kovanda (překlady z italštiny) nebo Milan Hrabal (lužickosrbské básně; mj. v č. 8/1999 i zrcadlové překlady).
Kromě veršů začal časopis brzy uveřejňovat také kratší literárněkritické texty (zpočátku Petr Čermáček, Ivo Harák, později též Jaroslav Balvín, Petr Cekota, Jakub Grombíř, Milan Hrabal, Radim Kopáč, Milan Kozelka, Patrik Linhart, Vladimír Novotný, Vladimír Píša, Pavel Řezníček, Jiří Staněk, Jan Suk, Michal Šanda, Petr Štengl, Jan Štolba, Radek Václavík aj.): vycházely v rubrice Kulér, která byla
později přejmenována na Glosy – recenze – zprávy – anotace a ještě později na Recenze. Součástí původní rubriky byly i přetisky statí ze starších časopisů a profily zapomenutých domácích básníků nebo kratší rozhovory a ankety. Pokusem o naznačení kontinuity byl i volný seriál komentovaných ukázek z poezie předchozích desetiletí, doplněný drobnými komentáři sestavovatelů (mj. Radim Kopáč, Jaroslav Kovanda). S postupem času se z původního řazení osamostatnila rubrika Rozhovor, ve které byl však většinou zpovídán autor blízký redakčnímu kruhu (mj. Stanislava Chrobáková-Repar, Albert Kaufmann, Radim Kopáč, Milan Kozelka, Petr Král, Milan Libiger a další). – Každé číslo představuje autory, kteří v něm publikují, krátkou anotací na vnitřní straně obálky. Na stejném místě se objevuje též krátký editorial. Od č. 43/2008 se krátké biografické články objevují pod jednotlivými texty přímo v čísle.
Pokusem o rozšíření byla spolupráce s divadelním časopisem Remazury, který původně vydávalo Městské divadlo ve Zlíně. Od čísla 24/2002 byl tento časopis (s podtitulem „divadelní časopis z Moravy a Slezska“) se samostatným stránkováním vkládán jako příloha do každého čísla Psího vína, časopis měl vlastní redakci i odlišnou grafickou úpravu (Jana Kudrnová). Celkem zde vyšla 4 čísela, spolupráce byla ukončena číslem 27/2003. V redakci Remazurů působili Marcel Sladkowski a Karol Horváth. Jako další příloha byl do čísla vkládán dvoulist, tištěný na odlišném papíru. Nejprve byla tato příloha bez názvu (od č. 20/2002), později byla pojmenována jako Psina (č. 23/2002), poté jako P. S. (od č. 24/2002 do č. 27/2003). Tato příloha přinášela drobné anotace a citace ze starších časopisů, verše a glosy autorů Psího vína.
K iniciativám Kovandova redakčního kruhu patřily i nejrůznější veřejné schůze, nazývané též „básnické poutě“, soustředěné většinou do Nezdenic u Uherského Brodu, či společné výlety (např. do Českého ráje). S těmito akcemi souvisela i čtení autorů s časopisem spojených, případně diskuse o současné poezii. Pod vedením Petra Štengla se pokračovalo zejména v pořádání autorských čtení.
LITERATURA
Články a recenze: (rbl): Psí víno pro básníky, kteří jsou vepsí, Rovnost 30. 9. 1997; Moravský časopis současné poezie, Haló noviny 21. 1. 1998; (zat) (= Z. A. Tichý): Psí víno chce být salonem básníků, MfD 27. 1. 1998; M. Brück: Psí víno z Moravy, Romboid 1998, č. 5; S. Červená: Básníci meditují nad Psím vínem uprostřed tábořiště, Zemské noviny 22. 8. 1998; I. Harák: Oslavy Psího vína, Katolický týdeník 1998, č. 37; I. Malijevský: Psí víno, LitN 2000, č. 6 (recenze prvních 12 čísel); M. Hatala: O trvácnosti poézie, Mosty 2000, č. 37; (rak) (= R. Kopáč): Vyšlo nové Psí víno, Uni 2000, č. 12 (o č. 14); R. Václavík: O povaze vína, Psí víno 2000, č. 15; (rak) (= R. Kopáč): O literatuře, Uni 2001, č. 1 (o č. 15); -pč- (= P. Čermáček): Za plotem..., Sedmá generace 2001, č. 4 (o č. 16); (rak) (= R. Kopáč): Co lze také číst, Uni 2001, č. 12 (o č. 18); V. Burian: Čtenář časopisů, LitN 2002, č. 29 (o č. 21); A. Koenigsmark: Nabídněte si také sklenici Psího vína, Právo 1. 8. 2002; (rak) (= R. Kopáč): Kdo je Hostem Psího vína, Uni 2002, č. 10 (o č. 22); D. Iwashita: Literární časopis, LidN 27. 8. 2005, příl. Orientace (o č. 33); P. Král: Ať se pne, A2 2006, č. 23 (o č. 36); J. Kovanda: Historka Psího vína, Psí víno 2006, č. 37/8; L. Kasal: Výlov, Tvar 2006, č. 19 (o č. 37/8); J. Klement (= J. Šofar): Kopeme brambory poezie, LidN 5. 5. 2007, příl. Orientace (o č. 39); V. Kremlička: Psí víno 43, A2 2008, č. 24; V. Novotný: Bude Psí víno vepsí, nebo nebude vepsí?, Portál české literatury (zde).Rozhovory: M. Hrabal: Sklizeň Psího vína v Nezdenicích (rozh. s J. Kovandou), Dokořán 2000, č. 16; M. Libiger: Jako kojený anděl (rozh. s J. Kovandou), Psí víno 2003, č. 26; uoaa (= L. Kasal), miš (= M. Škrabal): Jedna otázka pro Petra Štengla, Tvar 2007, č. 8.