MORAVIAN LIBRARY
Československé nakladatelství v zahraničí Moravian Library založil roku 1955 v New Yorku filmový producent Ladislav Kolda (1903–1983) s ambicemi přesahujícími horizont většiny tehdejší exilové produkce. Jeho působení provázela snaha po vysoké obsahové i formální úrovni vydávaných publikací, původní edice však zanikla již roku 1958 po vydání pouhých šesti publikací. Po ojedinělé anglické knize vydané roku 1963 s označením Nardon Press (Henry Fielding: The Journal of a Voyage to Lisbon) obnovil Kolda vydávání pravděpodobně až v 80. letech, kdy opět sám tiskl a vydával drobné soukromé tisky, většinou s označením vydavatelství Downstairs Studio 27; v roce 1983 zde vydal tři svazky bibliofilské Edice modrých sešitů.
První publikace nakladatelství Náš kalendář zahájila též edici Umělecké památky, která se však dále nerozvíjela. Polovinu produkce nakladatelství tvoří příležitostné sborníky: sborník Rok v redakci Ladislava Matějky (příspěvky Jana Čepa, Dmitrije Čyževského, Petera Demetze, Antonína Hrubého, Romana Jakobsona, Alice G. Masarykové, Jiřího Pistoria aj.) byl v roce 1957 jedním z prvních pokusů o prolomení izolace mezi exilovou a domácí kulturou (převzaté básně Josefa Kainara, Oldřicha Mikuláška a Jaroslava Seiferta). Výrazný zájem o dílo Egona Hostovského, dokumentovaný vydáním románu Dobročinný večírek a zejména sborníkem k autorovým padesátinám (s příspěvky Jana Čepa, Graham Greena, Inger Hagerupové, Sigurda Hoela, Bohuslava Martinů, Jiřího Pistoria, Josefa Šímy, Else Westh-Neuhardové aj.), měl pokračovat vydáním románu Půlnoční pacient, který však nakonec vydalo newyorské nakladatelství Universum press. Rovněž příspěvky pamětního sborníčku k úmrtí Zdeňka Němečka (Petr Den, Jaroslav Dresler, Jaroslav Drábek, Julius Firt, Ferdinand Peroutka, Karel Steinbach aj.) přesáhly příležitostnou hodnotu obdobných publikací.
Knížky měly podrobnou tiráž s údaji o úpravě, výzdobě, písmu a většinou i o nákladu, který se pohyboval mezi 1000–3000 výtisky. Písmem Bodoni je nejprve ručně, později na vlastním linotypu sázel i tiskl sám vydavatel, jehož jméno i účast je na všech knihách označena jen v hieroglyfech umístěných vždy na konci knihy („Las Kolda vysadil a vytiskl“). Střízlivá typografická úprava v anglosaské tradici je v obsáhlejších svazcích doplněna kvalitní plátěnou nebo papírovou vazbou, všechny svazky jsou tištěny na dobrém papíře.
Edice Modrých sešitů přinesla mj. anonymní soubor básní na motivy lidové písně Šla Nanynka do zelí, parodujících tvorbu některých osobností české i světové literatury (Poesie zemědělská o polním pychu). Edice vycházela v nákladu 200 výtisků, z nichž prvních 99 bylo číslovaných.
V roce 1955 vydalo nakladatelství první (a nakonec jediné) číslo čtyřstránkového letáku Litera. – Torzem zůstaly Koldovy chystané paměti Můj poslední koníček, které se chystal vydat „v upomínku na Moravian Library“, z nichž však stačil roku 1983 vytisknout jen první arch.