Slovník české literatury po roce 1945

Jaroslav PECHÁČEK

* 11. 4. 1909, Praha

† 22. 3. 1984, Praha

Prozaik a výtvarník

Otec, vyučený obuvník, pracoval jako pomocný dělník, matka byla posluhovačkou. Po ukončení měšťanky v Praze-Karlíně (1924) a neúspěšném pokusu o přijetí na Uměleckoprůmyslovou školu absolvoval dvouletou školu obchodní. 1926–31 pracoval jako úředník v různých obchodních firmách (nakladatelství Jana Svátka, realitní kancelář Realita, firma bří Janoušků v Karlíně aj.). Při zaměstnání navštěvoval výtvarnické kurzy (večerní kurz při Uměleckoprůmyslové škole, soukromá malířské školy Maxmiliána Boháče a Jaroslava Masáka). Po vojenské službě (1931–33) již nenalezl stálé zaměstnání, krátkodobě pracoval v rozmanitých propagačních podnicích jako reklamní kreslíř a příležitostně se živil jako ilustrátor obrázkových časopisů a nedělních příloh deníků (Pestrý týden, Ozvěny, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Mladý hlasatel, České slovo, Lidové noviny aj.). Od roku 1937 se věnoval pouze literární a výtvarné práci. Během okupace byl totálně nasazen v závodě Elektrotechna v Karlíně, po válce byl instruktorem kreslení večerních kurzů Ústřední školy dělnické a odborové ústředny. 1950–51 byl zaměstnancem Krajského národního výboru v Pardubicích, 1952–54 národního podniku Výstavnictví, poté ve svobodném povolání. 1970 odešel do důchodu.

Časopisecky debutoval na začátku 30. let povídkami v Českém slově a Lidových novinách. Od 1935 uveřejňoval povídky, fejetony, verše pro děti, glosy a výtvarné referáty v časopisech Malý čtenář, Mladý hlasatel, Lidové noviny, Naše zprávy (1940–1941 zde na pokračování román Tereza) aj. Publikoval rovněž v novinách a časopisech Masarykův lid, Národní osvobození, Svobodné Československo, České slovo, Literární noviny, Úhor, Nový život, Svět v obrazech, Výtvarná práce, Divadlo, Obrana lidu, Čs. rozhlas, Kino, Plamen, Impuls, Čs. voják, Literární měsíčník. Na přelomu 40. a 50. let spolupracoval s Československým rozhlasem (dramatizace a kulturněhistorické fejetony). Řada jeho prací zůstala v rukopisech.
V drobnějších příspěvcích užíval šifer Pchč, JPK.

Jaroslav Pecháček knižně debutoval příběhem ze života mladého rysa, v detailech zachycujícím neměnný řád přírodního dění (Týden volnosti). Výrazný smysl pro zobrazení psychologie protagonistů a odstínění jejich vnitřních prožitků projevil v dobrodružných knihách pro mládež (Malíř Láďa Rákos, Poslední prázdniny), a zejména v prózách určených dospělému čtenáři, jimiž během okupace osobitým způsobem přispěl k proudu psychologické literatury. Ústředním tématem je zde nepochopení klíčového okamžiku ve vztahu partnerů a konfrontace minulých událostí se současností a budoucností. V souboru milostných povídek Marná setkání Pecháček zachycuje pubertální i zralé hrdiny na křižovatkách osudu; příběhem muže mezi dvěma ženami je nápaditě komponovaný román Bludný kořen. Pokřivené vazby v rodině umělce a rozklad jeho manželství v důsledku narození mentálně postiženého dítěte utvářejí osu románu Zlé děti. – Orientace na psychologickou problematiku lidské osobnosti charakterizuje i Pecháčkovu tvorbu po roce 1945, ať již jde o společensko-psychologický román Pole třtiny, nebo pozdější román Proměněná zem, věnovaný tématu Sudet před začátkem a v průběhu druhé světové války. Výraznou kresbou hlavních postav, podtrhující jejich vlastenectví, se vyznačují Pecháčkovy bohatě fabulované historické prózy pro mládež: Kalich a půlměsíc z poděbradské doby, Ostrov tisíce vůní, sledující očima českého chlapce válku o Kubu na konci minulého století, a Taliánský marš zachycující rok 1848 v Itálii.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Týden volnosti (P pro ml., 1937); Jarda s harmonikou (P pro děti, 1938); Malíř Láďa Rákos (R pro ml., 1939); Marná setkání (PP 1941); Floček mezi zvířátky (obrazová kniha pro děti, 1942, též ilustrace); Bludný kořen (R 1943); Zlé děti (R 1944); Pole třtiny (R 1946); Poslední prázdniny (R pro ml., 1947, též ilustrace); Proměněná zem (R 1957, s F. R. Krausem); Kalich a půlměsíc (R histor. pro ml., 1977); Ostrov tisíce vůní (R histor. pro ml., 1978); Taliánský marš (R histor. pro ml., 1982).
Práce o výtvarném umění: Výstava prací členů Sdružení výtvarníků Purkyně z Prahy (katalog, 1949); Lev Šimák (studie, 1960); Okoř a malíři kolem Antonína Slavíčka (studie 1963).

LITERATURA

Recenze: Malíř Láďa Rákos: J. Filip, Úhor 1940, s. 13 * Marná setkání: KP (K. Polák), KM 1942, č. 2 * Bludný kořen: J. Černý, LidN 17. 1. 1944 * Zlé děti: J. Machoň, LidN 12. 1. 1945 * Pole třtiny: A. Hrubý, KM 1945, s. 457 * Okoř a malíři kolem Antonína Slavíčka: B. Stehlíková, VP 11. 12. 1964 * Kalich a půlměsíc: N. Sieglová, LM 1977, č. 8 * Ostrov tisíce vůní: V. Nezkusil, ZM 1978, s. 642 * Taliánský marš: N. Sieglová, LM 1983, č. 7.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Věra Brožová (1998)

Aktualizace hesla: 24. 11. 2006 (vbr)

Aktualizace bibliografie: 24. 11. 2006 (vbr)

zpět na hlavní stranu