Karel KREJČÍ
Debutoval v roce 1925. Přispíval do periodik: Studentský obzor, Listy filologické, Časopis Svobodné školy politických nauk (1932 zde Piłsudski a Rusko, i sep.), Čin, Slovanský přehled (1930 zde Poláci v Čechách v době povstání listopadového a „Velká emigrace“, i sep.), Zborník Matice slovenskej (Martin), Slavia (1939 zde Polské a české bajky B. Paprockého, i sep.), Literární noviny (od 1931, 1952–1967), Lidové noviny, Svobodné noviny, Demokratický střed, Demokratický zítřek, Věda a život, Modrá revue, Časopis pro moderní filologii, Časopis Matice moravské, Čs. rusistika, Česká literatura, Kritický měsíčník, Kytice, Sborník filologický (1941 zde Latinské ozdoby v českých spisech B. Paprockého z Hlohol, i sep.), Nový život, Slovesná věda, Host do domu, Impuls, Acta Universitatis Carolinae – Slavica Pragensia, Sborník Národního muzea, řada C, Věstník ČSAV, Lidová demokracie, Rudé právo, Zprávy Klubu za starou Prahu. Publikoval rovněž v zahraničních periodikách (mj. Slavische Rundschau, Vídeň), především v polských časopisech Myśl wspólczesna (Varšava), Pamiętnik literacki (Varšava–Vratislav), Twórczość (Varšava) aj. Redigoval časopis Slavia (1950–1958, 1970–1979) a knižnice Polská knihovna (od roku 1937, s dalšími), Za vzděláním (1937) a Ars 2 (1940, s dalšími, vyšel pouze svazek O českou literární kritiku). Přispěl do četných sborníků a napsal řadu doslovů k beletristickým pracím českým i přeloženým. Osobnosti a dílu Karla Krejčího byla věnována dvě sympozia, pořádaná Slovanským ústavem AV ČR v Praze v letech 1994 a 2005. – Užíval šifry -ej-, í, -jer-, K., Kí, K. K., Rej.
Krejčí se ve své odborné činnosti orientoval na slovanské literatury, především na literaturu polskou, později i českou. Díky svým univerzitním učitelům (Marjan Szyjkowski, Jan Máchal) prošel silným vlivem pozitivismu, který však modifikoval sociologickými a srovnávacími postupy. Zdůrazňoval společenskou podmíněnost jak literatury jako celku, tak i individuálních činitelů a na tomto pojetí zakládal své syntetické práce i rozsáhlé monografie (zejména o
Jakubu Arbesovi). Sociologické zásady uplatňoval také v obecných studiích o vztahu společnosti a jazyka (Jazyk ve vývoji společnosti). Zkoumání zvolené problematiky začínal analytickými studiemi (např. v knižní prvotině Polská literatura ve vírech revoluce), které završil v první polovině padesátých let syntézou (Dějiny polské literatury). Zatímco v literatuře polské sledoval všechny vývojové fáze od nejstarší doby až po současnost, v literatuře české se zaměřil hlavně na 19. století, zvláště na jeho druhou polovinu. Ideální látku pro souběžné uplatnění svých zájmů bohemistických a polonistických pak našel v postavě česko-polského spisovatele z 16. století
Bartoloměje Paprockého z Hlohol, o němž během druhé světové války napsal monografii. Vrcholem Krejčího komparatistické práce je obsáhlé dílo Heroikomika v básnictví Slovanů, v níž využil svých encyklopedických znalostí nejen literatur slovanských, ale i literatur antické, německé, francouzské a dalších, a to od nejstarších dob až po současnost. Heroikomiku přitom chápal jako specifický způsob vidění světa, který do sebe zahrnuje ironii, parodii i satiru.
Zvláštní zájem projevil
Krejčí o kulturotvorný vliv a význam ústního podání pro vznik obecného povědomí jak místního, tak celonárodního rozměru. V knize Praha legend a skutečností konfrontoval pražské pověsti s historickými prameny i s literárním ztvárněním u domácích i cizích autorů a esejisticky podal mnohostranný obraz kulturní Prahy v průběhu několika století. Soubor Česká literatura a kulturní proudy evropské je reprezentativním průřezem Krejčího díla o významných osobnostech české literatury zejména 19. století (Karel Hynek Mácha, Jaroslav Vrchlický, Svatopluk Čech, Jakub Arbes, Jaroslav Hašek) a vztahu jejich děl k evropskému kulturnímu proudění.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Polská literatura ve vírech revoluce (studie, 1934; přeprac. 1949); Sociologie literatury (studie, rozmnož., 1944; 2001, edd. I. Pospíšil a M. Zelenka); Bartoloměj Paprocki z Hlohol a Paprocké Vůle. Život, dílo, forma a jazyk (monografie, 1941 zabaveno; znovu 1946); Jakub Arbes. Život a dílo (1946); Jazyk ve vývoji společnosti. Studie ze sociologie spisovného jazyka (1947); Juliusz Słowacki, polský básník revolucionář (monografie, 1949); Společensko-hospodářské základy polské literatury (skripta, 1951; přeprac. s tit. Úvod do dějin a kultury Polska, 1958, ed. O. Bartoš); Svatopluk Čech a Matěj Brouček, pražský měšťan (studie, 1952); Dějiny polské literatury (1953); Jaroslav Vrchlický (stati, 1954, s V. Tichým a J. Polákem); Kapitoly o Jakubu Arbesovi (1955); Anna Maria Tilschová (monografie, 1959); Heroikomika v básnictví Slovanů (studie, 1964); Praha legend a skutečnosti (LF 1967; přeprac. 1981); Česká literatura a kulturní proudy evropské (soubor studií, 1975); Karel Hynek Mácha a Litoměřice (b. d., 1976, s J. Volkovou).Výbory: Wybrane studia sławistyczne. Kultura – Literatura – Folklor (Warszawa 1971, ed. J. Magnuszewski); Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky (2014, edd. V. Svatoň a M. Černý).
Účast v týmové praci: Dějiny české literatury 3 (1961).
Příspěvky ve sbornících: Sborníček J. Ćišinského (1926); Jindřich Vodák (1937); Poznání 2 (1937, zde Přehled nové polské literatury, i sep.); Slovanské spisovné jazyky v době přítomné (1937); Slovanská vzájemnost 1836–1936 (1938); Albert Pražák (1940); In memoriam Arne Nováka (1940); Svatopluku Čechovi (1946); Přátelský kruh Boženy Němcové (1946); Památce Otokara Fischera (1948); Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (1958); Čs. přednášky pro 4., 5., 6., 7. a 8. mezinárodní sjezd slavistů (1958, 1963, 1968, 1973, 1978); Kniha o Praze (sb. Klubu za starou Prahu, 1958, 1959, 1960, 1961, 1963); Ochrana památek (1960); Jakub Arbes a Česká Lípa (1964); Dějiny a národy (1965); Tisíc let česko-polské vzájemnosti 1, 2 (1966, 1967); Realita slova Máchova (1966); Stoletá Praha (1967); Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (1968); dále sborníky cizí, zvláště polské: Adam Mickiewicz, Poet of Poland (New York 1951); Adam Mickiewicz 1798–1855 (Warszawa 1956); Pięćdziesiąt lat twórczośći Marii Dąmbrowskiej (Warszawa 1963); Henryk Sienkiewicz. Twórczość i recepcja światowa (Warszawa 1966) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval: J. Arbes: Epizody z roku 1848 (1940) + Záhadné povahy (1941); Jaro národů ve slovanských literaturách (antologie, 1948); Ze vzpomínek Elišky Krásnohorské (1950); J. K. Tyl: Pouť českých umělců (1950); B. Němcová: Národopisné a cestopisné obrázky z Čech (1951, in Spisy B. N., sv. 3, s B. Havránkem); B. Prus: Opowidoma. Lektura pozaszkolna (1953); Poezja. Literatura pozaszkolna (1954); L. Rudnicki: Stare i nowe. Literatura pozaszkolna (1954); Česká literatura druhé poloviny 19. století (skripta, 1954; přeprac. 1964); Čítanka pro 1. a 2. ročník čtyřletých odborných škol (1956); Čítanka pro 3. ročník čtyřletých odborných škol (1956); Čtvero setkání s ruským realismem. Příspěvky k dějinám rusko-českých literárních vztahů (1958); Z doby Nerudovy (sb., 1959); Škola Nerudova (sb., 1965); V. Jirát: Duch a tvar (výbor, 1967); Podivuhodné příběhy ze staré Prahy (výbor legend a pověstí, 1971, jedna od K. K.); Příspěvky k morfologii a sémantice literárněvědných termínů (1974); Růže z pražských trhů (výbor z próz K. Světlé, Popelky Biliánové, B. Obdržálkové, 1981; + J. Lehár a J. Pelán); spisy: Spisy A. Mickiewicze (1953–1957, 4 sv.); Dílo J. Arbese (1957–1979, 36 sv., s dalšími).
LITERATURA
Bibliografie: T. Bešta: Bibliografie prací univ. prof. K. K., DrSc., člena korespondenta ČSAV, s přehledem jeho vědecké činnosti (1970).Studie a články: F. Wollman: Pražská srovnávací škola a K. K., Slavia 1974, č. 3; L. Sziklay: Maďarské motivy v díle K. K., Slavia 1974, č. 3; A. Měšťan: Sociologie literatury u K. K. + Estetický rozbor díla Paprockého a zajímavé teze o realismu v monografii K. K., Slavia 1999, č. 2 (v oddílu In honorem Caroli Krejčí); M. Zelenka: Komparatistické impulzy Karla Krejčího (na pomezí sociologicmu a strukturální estetiky), in M. Z., Literární věda a slavistika (2002); M. Ďurčanský: K. K. 1904–1979, Akademický bulletin 2004, č. 9; Sympozium Osobnost a dílo K. K.(blok příspěvků k životu a dílu), Slavia 2005, č. 4; I. Pospíšil – M. Zelenka (edd.): K. K. a evropské myšlení (2006); O. Hostovská: Causa K. K., Listy 2014, č. 6.
Recenze: Jakub Arbes: O. Králík, Vyšehrad 1946, č. 37; mj, MF 17. 9. 1946; J. Pilař, ZN 26. 10. 1946; jp. (= J. Poch), Česká osvěta 1946, č. 9/10; -z-, Práce 29. 11. 1946; A. Grund, LF 1947, č. 1; A. Hrubý, Svobodné noviny 13. 4. 1947 * Jazyk ve vývoji společnosti: J. Hrubeš, Kulturní politika 6. 2. 1948 * Jaro národů ve slovanských literaturách: bs (= B. Slavík), LD 23. 7. 1949 * Polská literatura ve vírech revoluce: J. Lederer, Slovanský přehled 1950, č. 5; s., LD 15. 2. 1951 * Dějiny literatury polské: oš. (= O. Bartoš), Slovanský přehled 1953, č. 6; O. Bartoš, NŽ 1955, č. 9; -ob- (= O. Bartoš), LitN 1955, č. 21; J. Magnuszewski, Slavia 1955, č. 5 * Kapitoly o Jakubu Arbesovi: J. Komárek, HD 1955, č. 6; vm, VP 8. 7. 1955; O. Bartoš, NŽ 1955, č. 5 * A. M. Tilschová: J. Skutil, ČK 1959, č. 10 * Heroikomika v básnictví Slovanů: vk. (= V. Kudělka), HD 1964, č. 12; M. Heřman, ČL 1965, č. 4; S. Mathauserová, Čs. rusistika 1966, č. 1 * Praha legend a skutečností: V. Kovářík, Impuls 1968, č. 5; Z. Hrabica, Obrys – Kmen 2007, č. 36 * Česká literatura a kulturní proudy evropské: D. Jeřábek, ČL 1976, č. 3; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 19 * Sociologie literatury: P. Drews, Germanoslavica 2002, č. 1; A. Měšťan, SPFFBU Slavica litteraria (X) 2003, č. 6; M. Svobodová, A2 2009, č. 4; R. Raffaj, Slovenská literatúra 2009, č. 1; M. Pokorný, Týdeník Rozhlas 2009, č. 19; M. Šilhan, Knižní novinky 2009, č. 13/14; J. Bílek, Obrys – Kmen 2010, č. 37 * Literatury a žánry v evropské dimenzi: L. Merhaut, Echa (online), 17. 9. 2014; -hostovská- (= O. Hostovská), Listy 2014, č. 5; I. Pospíšil, Slavica litteraria 2014, č. 2; M. Charypar, Svět literatury 2015, č. 51; D. Tureček, Čl 2015, č. 3. V. Matějková, Slavia 2017, č. 1; H. Kosáková, Kanon (online), 10. 8. 2018.
K životním jubileím: J. Dolanský – J. Paukert, LitN 1954, č. 33; V. Forst, ČL 1974, č. 4; M. Pišút, ČL 1974, č. 4; M. Kudělka, Slezský sborník 1974, č. 3; J. Lebeda, Hlas revoluce 1989, č. 6; J. Hloušková, Opera slavica 1995, č. 3; vl (= Š. Vlašín), Naše pravda 1999, č. 26; K. Kardyni-Pelikánová, Litteraria humanitas sv. 8, 2000; J. Bečka, Slavia 2004, č. 4; I. Pospíšil, SPFFBU Slavica literaria (X) 2004, č. 7.
Nekrology: J. Volková, Kulturní měsíčník litoměřické diecéze 1979, č. 11; S. Wollman, Věstník ČSAV 1979, č. 4; V. Forst, ČL 1980, č. 6.