Slovník české literatury po roce 1945

Miloslav FÁBERA

* 15. 7. 1912, Štěnovice (u Plzně)

† 27. 11. 1988, Praha

Prozaik

Fábera vyrůstal v rodině pivovarského sládka a legionáře z ruské fronty. Maturoval na reálném gymnáziu v Rokycanech (1931) a jako stipendista Podpůrného fondu čs. legií vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze (1935, JUDr. 1938). Po absolvování vojenské služby se v roce 1938 stal úředníkem pražské Legiobanky. Od roku 1942 byl spisovatelem z povolání, v letech 1947–1970 působil v Československém státním filmu jako dramaturg a scenárista, v letech 1970–1977 jako ředitel FS Barrandov. V období 1948–1951 byl zároveň externím vedoucím redaktorem nakladatelství Družstevní práce a redigoval jeho časopis Panoráma.

Časopisecky začal publikovat roku 1939 v Lidových novinách, významněji dále přispíval do periodik: ELK (Evropský literární klub), Kultura, Kytice, Národní práce, Tvorba. – Samostatně nebo se spoluautory napsal scénáře k filmům Uloupená hranice (1947, r. Jiří Weiss, sc. + Jiří Weiss a Bohumil Štěpánek), Přicházejí z tmy (1954, r. Václav Gajer), Černý prapor (1958, r. Vladimír Čech, sc. + Kamil Pixa), Smrt na Cukrovém ostrově (1961, r. Jiří Sequens), Atentát (1964, r. Jiří Sequens, sc. + Kamil Pixa a Jiří Sequens). S režisérem Otakar Vávrou spolupracoval na scénářích filmů Dny zrady 1, 2 (1973), Sokolovo (1974, sc. + Nikolaj Figurovskij) a Osvobození Prahy (1976). K filmům Jiřího Weisse Dravci (1948) a Františka Čápa Bílá tma (1948) poskytl námět. – Původní verzi filmového scénáře Sokolovo, který Fábera napsal na podkladě stejnojmenné knihy Bedřicha Reicina a Jana Mareše, dramaticky upravil a v Divadle Státního filmu Praha uvedl režisér Jiří Sequens (prem. 1949). – Z pozůstalosti byly publikovány Fáberovy erotické prózy Povídky pro Pimpinellu (neperiodický časopis E-sexy, 1991).

Na počátku čtyřicátých let se Fábera uvedl jako autor se smyslem pro evokaci exotického prostředí, lyrickou expresivitu a pro psychologickou, existenciálně laděnou kresbu postav. Ve svém debutu, románu Neklidná hranice, se inspiroval otcovými deníky a napsal dramatický, touhou po svobodě prostoupený příběh českého vojáka, zajatce a dezertéra v občanské válce na mongolsko-sibiřském pomezí. Taoismus Fáberu podnítil k fantaskní próze O skrytém mudrci, v níž cesta čínského mnicha z Dálného východu do Evropy symbolizuje tvůrčí neohraničitelnost lidského intelektu. Do Asie rovněž situoval historický román ze 13. století o pomíjivosti moci i slávy vojevůdců Čingischánovy armády Sedm mongolských koní. Těžiště Fáberovy poválečné činnosti leží ve scenáristice, k níž náměty čerpal převážně z politických a válečných událostí let 1938–1945. K próze se opět vrátil v šedesátých letech rozsáhlým románem s tematikou osídlování západočeského pohraničí (Stín Bílé skály), poznamenaným ideologickým a motivačním schematismem, a dobrodružným románem situovaným na konec druhé světové války (Dnů šest a nocí sedm).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Neklidná hranice (R 1940); Obrázky ze Slovácka (PP 1944); O skrytém mudrci (P 1944); Sedm mongolských koní (R 1946); Hroudy a železo (P film., rozmnož., 1946); Dny zrady (P film., rozmnož. 1946); Stín Bílé skály (R 1965); Dnů šest a nocí sedm (R 1967); scénicky: Sokolovo (1949, s B. Reicinem, Janem Marešem a J. Sequensem); Dukla (1950, s Janem Marešem).
Ostatní práce: Dukla (b. d., 1945); Kijev (1945).
Příspěvky ve sbornících: Po povídce (s F. Kožíkem a Z. Němečkem; bibliofilie. PP 1941).

LITERATURA

Knižně: Miloslav Fábera (propagační tisk, 1972).
Studie a články: P. Eisner: doslov in Sedm mongolských koní (1946); J. Šanda, doslov in Neklidná hranice (1970); Michal Polák: předmluva in Povídky pro Pimpinellu (E-sexy, 1991).
Recenze: Neklidná hranice: A. Pražák, LidN 28. 1. 1940; A. M. P. (= A. M. Píša), Národní práce 3. 3. 1940; B. Mathesius, KM 1940, s. 129 * O skrytém mudrci: K. Polák, Národní práce 26. 4. 1945 * Dukla: Z. Urban, Práce 8. 9. 1945; ok (= O. Kryštofek), MF 11. 9. 1945 * Kijev: ab, Rovnost 7. 2. 1946 * Sedm mongolských koní: F. Götz, Národní osvobození 29. 12. 1946; V. Černý, KM 1947, s. 87; Jo-Za (= J. Zahradníček), Akord 13, 1946/47, s. 389 * Stín Bílé skály: V. Běhounek, Práce 9. 1. 1966; M. Brousková, Kulturní tvorba 1966, č. 19; Š. Vlašín, Impuls 1966, č. 1; A. Haman, HdD 1966, č. 4; A. C. Nor, LitN 1966, č. 48 (k tomu polemika J. Opelík, LitN 1966, č. 49, odpověď A. C. Nor, LitN 1967, č. 2, redakční závěr polemiky, LitN 1967, č. 2) * Dnů šest a nocí sedm: V. Kocourek, LL 1968, č. 19; J. Pecháček, Impuls 1968, č. 4; V. Dostál, Kulturní tvorba 1968, č. 10.
K životním jubileím: J. Šanda: Realista hutného děje, LM 1977, č. 6; P. Šisler, LM 1982, č. 6; V. Píša, LM 1987, č. 6.
Rozhovor: P. Kovařík, SvSl 14. 7. 1972.
Nekrology: jkš (= J. Švandelík), Práce 1. 12. 1988; r., Kmen 1988, č. 49; anonym, Záběr 1989, č. 1.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Petr Šisler (1995)

Aktualizace hesla: 16. 7. 2019 (ap)

Aktualizace bibliografie: 16. 7. 2019 (ap)

zpět na hlavní stranu