JAROSLAV KOLIANDR
Nakladatelství se vyčlenilo v roce 1946 z původní distribuční firmy, kterou v roce 1945 založil Jaroslav Koliandr (1912–??). Koliandr se původně vyučil knihkupcem u firmy Václav Skřivan v Jilemnici, v letech 1931–1944 pracoval v nakladatelství Šolc a Šimáček. Vedle toho v roce 1940 absolvoval grafickou školu Officina Pragensis u Jaroslava Švába. V listopadu 1945 získal koncesi od Magistrátu hlavního města Prahy, jeho přihláška do Svazu českých knihkupců a nakladatelů z téže doby však byla zamítnuta z důvodu Koliandrova protektorátního členství v Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Členem Svazu se stal po obstrukcích až v květnu 1948. Vedle vlastní nakladatelské produkce Koliandr přebíral a distribuoval zbytky neprodaných nákladů od jiných vydavatelů. Po roce 1949 firma zanikla, o dalších osudech nakladatele nejsou žádné dostupné informace. – S nakladatelstvím spolupracovali mj. Berta Barthová, Miloslav Fábera, Bedřich Šimek a překladatelé Křišťan Bém, Ella Kazdová, Olga Laurinová, Nina Neumannová-Neklanová, Libuše Vokrová-Ambrosová a Ladislav Vymětal. O výtvarnou podobu publikací se většinou staral Jaroslav Šváb, grafickou úpravu některých svazků provedl sám nakladatel. – Firma sídlila v Praze-Nuslích, v ulici Děkanka č. 806, expedici a redakci měla na pražských Příkopech č. 12.– Celkem zde vyšlo přibližně 15 svazků v průměrném nákladu kolem 3000 výtisků.
Po distribuci knihy Josefa Klímy Malá kniha basketballu z roku 1945, kterou vydalo nakladatelství Pour a spol., se nakladatelství Jaroslav Koliandr soustředilo na svou jedinou edicí Axioma, knihovna konce tisíciletí (1946–1948, 9 sv., red. Bedřich Šimek). Vedle překladů z angličtiny (Richard Aldington, A. J. Cronin), nizozemštiny (Johan Fabricius) či švédštiny (Kjerstin Göransson-Ljungmanová) v ní vyšla též reedice romaneta Jana Weisse Meteor strýce Žulijána (1947) a doplněná a revidovaná vydání knih Václava Mengera, v nichž se autor beletrizovanou formou věnoval životu Jaroslava Haška (Jaroslav Hašek v zajetí, Lidský profil Jaroslava Haška). Za výraznější počin lze považovat posmrtné vydání románu Amerika utrhla tropickou květinu rakouského židovského spisovatele Erwina Weilla, který žil po roce 1938 v Praze a v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře (román vyšel v převyprávění Miloslava Fábery).