Slovník české literatury po roce 1945
ŠKUBAL A MACHAJDÍK
Pražské nakladatelství Škubal a Machajdík vzniklo z původního nakladatelství V. Škubal, které bylo založeno v roce 1946 Václavem Škubalem (nar. 1913). Škubal se v letech 1928–1931 vyučil knihkupcem u Československé akciové tiskárny a v nakladatelství Leopolda Mazáče, kde do roku 1945 též pracoval. Nakladatelskou koncesi se sídlem v Bartolomějské 14 získal v roce 1946 převzetím koncese nakladatele Karla Brože. Roku 1947 ve spolupráci s Michalem Machajdíkem, který dosud působil jako člen představenstva nakladatelského družstva Nová osvěta, vytvořil nakladatelství Škubal a Machajdík se sídlem v ulici Na výtoni 14 (nakladatelská koncese z roku 1947). Vzhledem k neúplnosti dostupných informací lze pouze předpokládat, že spoluúčast Michala Machajdíka spočívala zejména v rovině finanční a administrativní (nová adresa se shodovala s Machajdíkovým trvalým bydlištěm) a že do samotného profilu nakladatelství výrazněji nezasahoval. – Do roku 1948 zde vyšlo přibližně 30 svazků, nakladatelství ukončilo svou činnost rokem 1949. Náklad, pokud byl uveden, se pohyboval mezi 4000–5000 výtisky. – K výtvarným spolupracovníkům patřili mj. Zdeněk Burian, Antonín Dvořák, Zdeněk Rossmann a Vladimír Štis.
Produkce nakladatelství se soustředila zejména na překlady anglosaské beletrie mnohdy populárního a oddechového charakteru. Vedle reedic (James Oliver Curwood) přineslo nakladatelství také překlad knihy Jane Austenové Pýcha a předsudek či historického románu Lady Hamiltonová od Alexandra Dumase. V nových překladech Jiřiny Vaněčkové zde vycházely i knihy B. Travena (např. Loď mrtvých), k překladovým novinkám patřil román Irvinga Stona Clarence Darrow obhajuje. V edici Náruč krásné prózy (1947–1948, 3 sv.), redigované Josefem Špičákem (1918–1989), vyšel mj. překlad románu Pearl S. Buckové Dnes a navždy a původní román Míly Pachnerové Život ošetřovatelky. Za pokus o rozšíření žánrové škály lze považovat vydání původní české detektivky Rudolfa Gabriela James Napkin a spol. (1947), k pozoruhodnějším titulům patřila též popularizační práce Ferdinanda Herčíka o biologii člověka (Život člověka) a knižní reportáž Edvarda Cenka Vyzvědačka B7. Osudy jedné německé vyzvědačky. Beletristickou produkci doplňovala edice Populární motoristická knihovna (1947–1948, 9 sv., mj. Motoristický slovník anglicko-český a česko-anglický Miloše B. Vobořila).
Redakčně s nakladatelstvím spolupracovali mj. Adolf C. Tůma (1908–1957), původně redaktor Světa motorů, a Věra Gruberová. K překladatelům, pokud nešlo o reedice starších titulů, patřili František Bommer, Olga Kořánová, C. A. Melč, František Noska, Bohumil Štěpánek, Jiřina Vaněčková ad.
Redakčně s nakladatelstvím spolupracovali mj. Adolf C. Tůma (1908–1957), původně redaktor Světa motorů, a Věra Gruberová. K překladatelům, pokud nešlo o reedice starších titulů, patřili František Bommer, Olga Kořánová, C. A. Melč, František Noska, Bohumil Štěpánek, Jiřina Vaněčková ad.
Ediční řady
Náruč krásné prózy (1947–1948, 3 sv.); Populární motoristická knihovna (1947–1948, 9 sv.).
Náruč krásné prózy (1947–1948, 3 sv.); Populární motoristická knihovna (1947–1948, 9 sv.).
Výběrová bibliografie: E.Cenek: Vyzvědačka B7. Osudy jedné německé vyzvědačky; M. Pachnerová: Život ošetřovatelky.
Výtvarní spolupracovníci: Zdeněk Burian, Štefan Cpin; Antonín Dvořák, Zdeněk Rossmann, Ladislav Starosta; Vladimír Štis.
Technické informace: Cca 30 svazků, zjištěný náklad 4000–5000. – Knihy byly tištěny zpočátku v pohraničních tiskárnách, které spadaly pod národní správu (mj. varnsdorfská tiskárna A. Diessner a syn, českolipské tiskárny Arnošta Bergmanna a tiskárna Johann Künstner), později též v pražské tiskárně Dr. Ed. Grégr a syn.