KRUH
Své Krajské nakladatelství zřídil královéhradecký Krajský národní výbor (KNV) již v roce 1949. Vybudováním podniku pověřil bývalého pražského nakladatele Antonína Plechatého (1897–1982), který byl zodpovědný za jeho redakční, provozní i ekonomický provoz, a Františka Teršla (1885–1962), jehož úkoly byly vymezeny funkcemi „korektor a ideový pracovník“. Krajské nakladatelství Hradec Králové zahájilo činnost 1. ledna 1950 a péčí dvoučlenné redakce zde vyšla necelá desítka titulů; k 31. říjnu 1952 byl však podnik stejně jako většina ostatních krajských nakladatelství likvidován. – Po několika letech svěřil KNV výkon vydavatelského oprávnění Krajskému domu osvěty (KDO) v Hradci Králové. První publikace Nakladatelství Krajského domu osvěty vyšly v roce 1957 a o rok později bylo v rámci KDO zřízeno zvláštní oddělení se dvěma stálými zaměstnanci (funkci vedoucího redaktora vykonával Oldřich Pospíšil); celkem zde vyšlo přibližně dvacet titulů. Po územní reorganizaci v roce 1960 bylo nakladatelství připojeno ke Krajskému nakladatelství v Havlíčkově Brodě, jež napříště působilo pod názvem Krajské nakladatelství Východočeského kraje, od roku 1962 pak Východočeské nakladatelství. Do Hradce Králové byla ovšem umístěna pouze filiální redakce pro vlastivědnou literaturu a pobočné pracoviště pro odbyt a styk s autory.
V důsledku další reorganizace v roce 1966 přesídlilo krajské nakladatelství s východočeskou působností do Hradce Králové. Ředitelem Východočeského nakladatelství v Hradci Králové (VČN) byl jmenován Vlastimil Květenský (1932–1997), vedoucím redaktorem se stal Miroslav Rampa (*1929), funkci odpovědného redaktora vykonával prozaik Jan Dvořák a výtvarným redaktorem byl malíř a knižní grafik Jaroslav Cheben (*1936). V roce 1967 nakladatelství přijalo název Kruh. Roku 1973 byl ředitelem jmenován Josef Kubíček, kterého v roce 1987 vystřídal básník Vladimír Brandejs. Vedoucím redaktorem byl již od sedmdesátých let Jan Dvořák, který v roce 1990 převzal funkci ředitele; ve funkci vedoucí redaktorky se pak do Kruhu vrátila básnířka Lenka Chytilová, která zde pracovala již od roku 1975, avšak v roce 1989 byla z politických důvodů propuštěna. Roku 1992 se zřizovatel Kruhu, jímž byl od roku 1991 Úřad města Hradce Králové, rozhodl činnost nakladatelství ukončit.
Kromě výše uvedených redaktorů v nakladatelství postupně působili Eva Bešťáková, Vlastimil Marek, František Schildberger, Anna Kratochvílová, Jana Bednářová, Petr Trejbal a Lenka Jaklová, výtvarnou stránku publikací po odchodu Jaroslava Chebena v polovině sedmdesátých let zajišťovali Eva Kleinová, Miroslav Klouda a Jana Matásková, s nimiž externě spolupracovali Libor Fára, Miloslav Fulín, Oldřich Hlavsa, Jan Solpera a nadále i Jaroslav Cheben. Dlouholetým technickým redaktorem byl Miroslav Všetečka.
Ve Východočeském nakladatelství v Hradci Králové a Kruhu vyšlo celkem přibližně 500 publikací; roční produkce se obvykle pohybovala okolo 20 titulů. Nakladatelství nejčastěji spolupracovalo s tiskárnami Tisk Brno, závody Přerov, Český Těšín a Brno, příležitostně se Severografií Červený Kostelec a s Východodčeskými tiskárnami Havlíčkův Brod a Nová Paka.
Původní Krajské nakladatelství Hradec Králové sídlilo od roku 1950 v prostorách bývalého Šupkova nakladatelství na Pospíšilově třídě 35, v březnu roku 1952 se přestěhovalo do čísla 56. Pobočné pracoviště Krajského nakladatelství Východočeského kraje působilo od roku 1960 v Divišově ul. č. 3. Redakce Východočeského nakladatelství sídlila nejprve na Klicperově ul. č. 197, ještě v roce 1966 jí však byly přiděleny prostory v Dlouhé ul. č. 108, do nichž se po čase přestěhovala a kde setrvala až do zániku nakladatelství.
V letech 1950–1951 vydávalo Krajské nakladatelství v Hradci Králové především publikace odkazující k historii a kulturním tradicím východních Čech (studie Karla Michla věnovaná Selským bouřím na Hradecku 1628 a 1775; literárně-historické průvodce téhož autora Za Babičkou Boženy Němcové a Jiráskův kraj či Nejedlého
přednáška Jirásek a Náchodsko) i k jejich současnosti (v knižnici Práci čest vyšly dva svazky vyprávění hrdinů socialistické práce Zlepšováním zpevňuji normy a Traktoristka). Pod hlavičkou Krajského domu osvěty se nakladatelský záběr rozšířil. Jeho těžištěm se staly vlastivědně historické publikace (tři svazky sborníku Hradecký kraj, dějiny Krkonoš Theodora Lokvence, monografie k 700. výročí založení Rychnova nad Kněžnou aj.) a beletrie (literární sborník U nás, 1957; od roku 1959 řada Hradecké medailonky, řízená Jaroslavem Suchým, v níž vyšel např. terezínský deník Karla Poláčka Se žlutou hvězdou a jež následujícího roku svým sedmým svazkem přešla do Krajského nakladatelství v Havlíčkově Brodě). Vedle toho zde vycházely různorodé publikace s praktickým zaměřením, např. kronikářská příručka či příručka pro předškolní hudební výchovu.
Ačkoli roku 1966 nově založené Východočeské nakladatelství v Hradci Králové muselo řešit řadu problémů vzniklých reorganizací havlíčkobrodského podniku a vyrovnávat se s jeho právními závazky, hned od počátku začalo cílevědomě budovat vlastní vydavatelskou koncepci a autorské zázemí. Strategie spočívala v kvalitních edičních počinech, vymykajících se zájmům velkých nakladatelských domů s celostátní působností, v tematické vynalézavosti u titulů odborných a populárně naučných a ve vyhledávání nových autorských osobností. Hned v roce vzniku nakladatelství vyšel první svazek edice Pohledy (1966–1988, 5 sv.), jež soustřeďovala eseje a studie: do roku 1970 v ní vyšly přednášky Thomase Manna, Škvoreckého eseje o anglo-americké literatuře, esej Josefa Rodra o Karlu Krausovi a Breiského Triumf zla. Politické podmínky však literárněvědně zaměřené edici v krajském nakladatelství nepřály; po dlouhé odmlce byla obnovena v roce 1988 jediným a posledním svazkem, souborem studií Františka Buriánka.
Básnická a prozaická tvorba vycházela v edici Prostor (1967–1992, 171 sv.). Její koncepce se opírala o osobnosti, spjaté s východními Čechami svým původem, pobytem či tvorbou, jejíž ohlas přesahoval hranice kraje. V roce 1966 vyšla mimo edice knižně dosud nepublikovaná próza Karla Poláčka Vše pro firmu,
v edici Prostor pak vycházela díla Jaroslava Haška, Ignáta Herrmanna, Františka Langera, Ivana Olbrachta, Terézy Novákové, Karla Václava Raise, Antala Staška, Josefa Karla Šlejhara, Jana Weisse a v roce 1969 ještě stihly vyjít práce Bohuslava Reynka či Josefa Škvoreckého. Soustavně či příležitostně nakladatelství spolupracovalo s řadou editorů (Milan Blahynka, Jan Ort, Josef Rumler, Ivan Slavík aj.), kteří připravovali především dosud knižně nepublikované nebo zřídka vydávané drobnější prózy. V případě Jaroslava Havlíčka či Jaromíra Johna šlo však spíše o nepřiznané „doplňkové spisy“, které dotvářely obraz jejich literárního díla. Z podobných autorských zdrojů čerpala též komponovaná řada tematických výborů Příběhy... (o lidech, o zvířatech, s úsměvem, se záhadou, z dalekých krajin aj.), sdružující krátké prózy východočeských autorů od 19. století do současnosti (vedle výše jmenovaných vybírali editoři z díla bratří Čapků, Čestmíra Jeřábka, Jana Opolského, Fráni Šrámka, Rudolfa Těsnohlídka aj., ale také z prací Lubomíra Macháčka, Jiřího Pacovského nebo Petra Prouzy). Další oblast edičního zájmu představovali autoři zapomenutí a pozapomenutí (Prokop Hásek, Karel Rudolf Krpata, František Lesař; výjimečný ohlas vyvolalo znovuobjevení díla Irmy Geisslové).
Vedle toho edice poskytovala prostor též nové tvorbě místních autorů (básníci Vladimír Brandejs, Lenka Chytilová, Jiří Karen, Svatopluk Řehák, František Schildberger, Miloš Vodička ad., prozaici Eva Bešťáková, Miroslav Brůna, Marie Kubátová ad., vysokých nákladů dosahovaly detektivní příběhy Františka Uhra). Edice byla otevřena také novým autorům, a to nikoli nutně mladým: ve velmi zralém věku tu debutoval krkonošský učitel a pamětník Jan Buchar, který postupně vydal tři svazky čtenářsky oblíbených krkonošských vyprávění.
Své první a obvykle i další knížky zde publikovali prozaici Lubor Falteisek, Lubomír Macháček, Marcela Marboe, Jiří Navrátil, Jiří Pacovský, Ladislav Pecháček, Ludmila Pelcová a také redaktor Kruhu Jan Dvořák či dcera Jana Weisse Jana Dubová ad., z básníků Blanka Albrechtová, Jana Bednářová či Luboš Huml. V edici vyšly i soubory Čtyři v jedné a Prvovýstupy, představující poezii několika začínajících autorů. Po roce 1990 je z výběru titulů patrná snaha vydávat čtenářsky atraktivní, současně však kvalitní texty (Filmové povídky Ladislava Pecháčka, Filmové komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, Škvoreckého soubor fejetonů Velká povídka o Americe, Žákovská knížka Jaroslava Žáka či verše Miloně Čepelky).
Mimo edici Prostor vycházely beletristické práce pouze výjimečně. Vedle průběžně vydávaných sborníků prací východočeských autorů, resp. autorů spjatých s nakladatelstvím (Kruh humoru: Recese je hygiena ducha...; Kruh poezie; Začátek; Pohledy; Setkání; Letokruhy) patří k takovým výjimkám texty Josefa Kocourka,
Krvavý román Josefa Váchala, vydaný v roce 1970 v koprodukci s nakladatelstvím Odeon, experimentální próza Martina Friše či svébytné Praetoriovy příběhy o Krakonošovi.
Hlavní náplň edice Okamžiky (1967–1992, 72 sv.) tvořily především edičně pečlivě vypravené memoáry, korespondence, deníkové záznamy a jiné práce nabízející dobová svědectví účastníků a pamětníků historických událostí, cestovatelů či dalších osobností (válečný deník anglického letce Stanislava Fejfara, cestopis farmakologa Františka Šity
Léčení v tropech, vzpomínky Radima Kalfuse na pobyt v Lambaréné a na Alberta Schweitzera; z pozdějších např. Deník safari Zdeny a Josefa Vágnerových nebo zážitky z výprav horolezce Josefa Rakoncaje), ale i texty velmi civilní a každodenní (osobité memoáry zahradníka Františka Černého). Hlavní důraz byl kladen na autenticitu sdělení, v co nejvyšší míře zachovávanou i tam, kde bylo původní vyprávění zprostředkováno (vyprávění sběratele Antonína Kouby z Hlinska či válečné vzpomínky Aloise Němce); vedle dokumentární hodnoty tak texty nabývají též hodnoty literární (Alois Beer, Josef Korejz-Blatinský). Časté jsou vzpomínky a korespondence literátů (vzpomínky Leontiny Mašínové, rukopisné dokumenty Ivana Olbrachta, výbor ze vzpomínek, zápisků a korespondence Karla Havlíčka Borovského, důvěrné listy Václava Klimenta Klicpery, dopisy Jaroslava Vrchlického Marii Volfové aj.); resp. svědectví a vzpomínky jejich blízkých a přátel (korespondence rodičů Bohumila Markalouse; vzpomínky Haškova spolubojovníka z legií i Rudé armány Josefa Pospíšila aj.). Konečně v edici vycházely populárně-naučné texty, pozoruhodné nejen tematicky, ale i výtvarným zpracováním (Průkopníci českého letectví Zdeňka Šmoldase; Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor teatrologa Františka Černého), které mnohdy nabízely neotřelý parciální pohled na tematiku odborně zevrubně probádanou (např. publikace Eduarda Wondráka o bitvě u Sadové z hlediska válečné chirurgie). Metoda využití autentických svědectví a dokumentů umožňovala netendenčně zpracovat i témata často zneužívaná k ideově-politickým a didaktickým cílům (publikace zápisů z místních kronik vydaná ke 40. výročí osvobození východních Čech Rudou armádou, popř. některé svazky vyčleněné řady Okamžiky – Portréty, zaměřené na portréty komunistů v protifašistickém odboji).
U edičních řad Prostor a Okamžiky věnovalo nakladatelství soustředěnou pozornost také výtvarné podobě knih. Jednotlivé svazky doprovázely ilustrace Tomáše Bíma, Josefa Istlera, Ludmily Jandové, Václava Kabáta, Vladimíra Komárka, Josefa Lieslera, Bohumíra Matala, Vojtěcha Sedláčka, Jiřího Ščerbakova, Zdeny Táborské, Vladimíra Tesaře aj., příležitostně byly využity dřevoryty Josefa Váchala či dobové kresby a rytiny.
Edice Kraj (součástí ediční koncepce byla již na konci šedesátých let, explicitně označené svazky vycházely však až v letech 1975–1990, cca 30 sv.) sdružovala žánrově různorodé texty spojené tématem regionu východních Čech. Vycházely zde historické studie k moderním i starším dějinám (František Schildberger: Ležáky 24. června 1942, Miloš Charbuský – Josef Kmoníček: Život v zatemnění; Rudolf Turek: Slavníkovci), výtvarné a fotografické publikace (monografie Jana Trampoty, soubor reprodukcí slavných východočeských krajinářů, Miroslav Kubát: Album ze starých Krkonoš, fotografická publikace Aleše Krause z Českého ráje), etnografické práce (Pavel Krejčí: Písně, tance a lidé z Podkrkonoší) či knihy věnované krajovým zvláštnostem (Norbert Záliš: Bílí koně kladrubští, Marie Šechtlová: Svět loutek prezentující Muzeum loutek v Chrudimi). Některé tituly se svým literárním charakterem blížily edici Okamžiky (Paměti účastníka bitvy u Sadové Ladislava Prokopa; Toulky krkonošskou minulostí Theodora Lokvence). Mimo edice vycházely studie o novodobé lokální historii (Jiří Cihlář: Vesnice severovýchodních Čech od osvobození 1945 do Února 1948) či vlastivědné sborníky a obrazové publikace (Hradec Králové v obrazech tří století; Orlické hory).
Ve výtvarné edici Ars (1967–1971, 10 číslovaných sv.), již řídil Jaroslav Cheben ve spolupráci s kunsthistorikem Janem Balekou, vycházely autorské grafiky doprovozené krátkou odbornou studií, esejem, případně verši (k dřevorytům Bohdana Laciny vznikl původní básnický cyklus Ludvíka Kundery Prázdno, zrod a vzdor, tepání, city, křídlo, vzduch). V edici postupně vyšly svazky věnované tvorbě Miroslava Holého, Vojtěcha Sedláčka, Vladimíra Komárka, Josefa Váchala, Vladimíra Tesaře, Ludmily Jandové, Jiřího Ščerbakova, Jiřího Švengsbíra, Bohdana Laciny a Ladislava Zívra.
Dětská edice Kamínky (1968–1969) obsáhla pouze tři číslované svazky moderních autorských pohádek (Marie Kubátová, Václav Čtvrtek, Jiří Melíšek–Jiří Havel) s vybranými ilustracemi (Olga Čechová, Jiří Kalousek, Zdeněk Krejčí). Po jejím zrušení představovaly dětské knihy nejpočetnější skupinu mimoedičně vydávaných titulů (Jiří Havel, Anna Kratochvílová, Vlastislav Křivohlavý, Marie Kubátová, Věra Šimková-Plívová, Antonín Pochop, Stanislav Rudolf, J. M. Troska, Miloš Vysocký, Luboš Zelený), příležitostně však zejména knihy pro starší děti a pro mládež vycházely také v edici Prostor (Jiří Faltus, Bohumil Jírek).
Podobně jako ostatní krajská nakladatelství poskytoval Kruh nakladatelský servis různým organizacím a podnikům. Zájmové náklady vydával pro přibližně 25 organizací (národní výbory měst i obcí Východočeského kraje, Podkrkonošské muzeum v Nové Pace, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Východočeské muzeum v Pardubicích, Okresní muzeum Českého ráje v Trutnově, Krajské osvětové středisko v Hradci Králové, Východočeské uhelné doly v Malých Svatoňovicích, Státní archiv Zámrsk, Transporta Chrudim, Povodí Labe aj.). Výjimečnou podobu měla spolupráce s Krajskou knihovnou v Hradci Králové na edici Knihy a knihovny (1969–1973, 8 sv.), v níž byly publikovány bibliografické soupisy, opatřené podrobnou statí o původu a osudech zpracovaného fondu. Edice vycházela v řadách A – Dějiny knihoven (např. knihovny benediktínského kláštera v Broumově nebo zámecké knihovny v Opočně), B – Dějiny knihy a tisku (např. soupis tisků královéhradeckého tiskaře Jana Hostivíta Pospíšila) a C – Základní bibliografie (např. Bibliografie města a okresu Hradec Králové).
Po roce 1990 vzniklo několik nových knižnic, které se však již nestihly rozvinout: v edici Magma (1991-1992) vyšly dvě reprezentativní obrazové publikace (kniha Luďka Štěpána a Josefa Vařeky o lidových stavbách východních Čech a fotografie Krkonoš Jiřího Havla) a z plánované volné edice pro děti a mládež Duha byl vydán pouze jediný komiksový svazek (Blanka Svačinová–Julie Kaublová–René Klapač: Punťa).
Náklady básnických knih se pohybovaly mezi 800–1500 výtisky. Debuty prozaiků vycházely v nákladu kolem 1500 výtisků, ostatní prozaické tituly se pohybovaly nejčastěji v rozmezí 4000–10 000 výtisků, v jednotlivých případech však i podstatně výše (Lubomír Macháček až 22 000, Jan Buchar 25 000, Ladislav Pecháček 35 000 atp.). V edicích Okamžiky a Kraj se náklady pohybovaly od 800 kusů (odborné studie z novodobé historie) až k mnoha tisícům (Zálišova publikace o kladrubských koních vyšla v 15 000 výtiscích, Fejfarův Deník stíhače ve 20 000, Deník safari Zdeny a Josefa Vágnerových v 50 000, dva cestopisy Josefa Rakoncaje v 62 000, resp. 110 000 ks); nejčastější náklady se pohybovaly mezi 4000–8000 výtisků. Publikace zahrnuté do esejistické edice Pohledy vycházely v nákladu kolem 1000 výtisků, náklad Škvoreckého studií dosáhl 5000 a Breiského 3700 výtisků.
Práci čest (1950–1951). – Pohledy (1966–1988); Ars (1967–1971); Okamžiky (1967–1992); Prostor (1967–1992); Kamínky (1968–1969); Knihy a knihovny (1969–1973); Kraj (1975–1990); Duha (1991); Magma (1991–1992).
Vedoucí redaktoři: Miroslav Rampa (1966–1969); Jan Dvořák (od 70. let do roku 1990); Lenka Chytilová (1990–1992).
LITERATURA
Prameny: Státní oblastní archiv v Zámrsku: fond Kruh 1966–1975 (soupis J. Francek, 1985); fond Kruh II 1966–1992 (soupis J. Šimková, 2003).Bibliografie: J. Labuťová: Kruh 1967–1992 (1996).
Studie a články: Krajské nakladatelství v Hradci Králové, Pochodeň 13. 1. 1950; M. Blahynka: Hradecké experimenty, ČK 1969, č. 2; or (= O. Rydlo): Ediční tvorba v Kruhu, Pochodeň 9. 1. 1969; SM (= M. Smetana): Východočeské pohledy, RP 25. 3. 1975; J. Dvořák – I. Zítková: Kruh a Mladá fronta, MF 6. 3. 1976, příl. UM; jf: Z dějin východočeských nakladatelství, Pochodeň 22. 9. 1979, příl. Magazín na sobotu a neděli; E. Čečková: Východočeské nakladatelství Kruh, in Knihovna 1981, sv. 12; J. Dvořák: Dvacet let nakladatelství Kruh v Hradci Králové, Čtenář 1986, č. 8–9; va (= L. Vacina): Dvacetiletý Kruh, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 50; L. Soldán: Paměti, vzpomínky, kroniky a korespondence z kraje písmáků, LM 1986, č. 2 [edice Okamžiky]; V. Píša: Východočeské Příběhy, Kmen 1988, č. 17; J. Dočkal: Pohled do Kruhu, Pochodeň 5. 4. 1991; J. Dvořák: Letokruhy, in Kruh 1967–1992 (1996).
Vzpomínky: J. Dvořák: Život vzpomínek (2007).
Rozhovory: V. Květenský: Regionalita neznamená podprůměr (připr. V. Falada), ZN 12. 9. 1967; V. Květenský: Dnešek i perspektivy (připr. V. Pacovský), RP 18. 11. 1967; J. Dvořák: Východočeské nakladatelství Kruh (připr. F. Cinger), RP 24. 1. 1979; J. Dvořák: Knihy z východních Čech (připr. M. Grimmová), Tvorba 1980, č. 7; J. Dvořák: V průsečíku minulosti a budoucnosti (připr. P. Nový), MF 8. 7. 1983; V. Brandejs – J. Dvořák – M. Všetečka: O Kruhu v kruhu (připr. L. Hebr), Pochodeň 13. 2. 1988; J. Dvořák: Otázka zní: Vydržíte? (připr. R. Chaloupka), Noviny 13. 4. 1992; J. Dvořák: Poslední kniha z Kruhu (připr. D. Gayerová), ČD 8. 10. 1992; J. Dvořák: O Kruhu v kruhu (připr. H. Fejlová), U nás 1992, č. 3.
Zjištěné diplomové a disertační práce: K. Adamcová: Historie nakladatelství Kruh a jeho ediční politiky (Praha, FSV 2012).
Související odkazy
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRJan Halada: Encyklopedie českých nakladatelství 1946-2006