Slovník české literatury po roce 1945
Karel MICHL
* 1. 1. 1898, Dobré (u Dobrušky)
† 25. 2. 1982, Čížová-Nová Ves(u Písku)
Prozaik, autor knih pro děti a vlastivědných a kulturněhistorických publikací
Do obecné školy chodil v Dobrém. Od roku 1908 navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, v roce 1910 přešel do druhého ročníku měšťanské školy v Dobrušce, po jejím ukončení studoval od roku 1913 učitelský ústav v Hradci Králové. Ve třetím ročníku, v květnu 1916, narukoval do armády a po krátkém výcviku byl odvelen do etapní služby na rumunskou frontu (maturoval během vojenské dovolené na jaře 1917). Konec války strávil ve Vídni (zde na přelomu let 1917–1918 absolvoval důstojnickou školu). Na podzim 1918 vstoupil do služeb Československé armády, jako dobrovolník odjel bojovat na Slovensko proti Maďarům, padl však do zajetí a byl odsouzen k trestu smrti. Před popravou ho zachránil zákrok vojenské dohodové mise v Budapešti, který československým zajatcům zaručoval zacházení jako s příslušníky dohodových armád. Michl byl propuštěn a ještě na sklonku 1918 se vrátil domů. V letech 1919–45 se věnoval pedagogické práci, postupně učil v různých místech východních Čech (Kounov, Hlinné, Dobruška, Třebechovice pod Orebem a Hradec Králové). Roku 1945 se stal místopředsedou Revolučního okresního národního výboru v Hradci Králové, krátce pracoval v Praze na ministerstvu školství a osvěty, po únoru 1948 vedl hradeckou pobočku
Československého rozhlasu a v letech 1950–1958 působil ve funkci ředitele Krajského muzea v Hradci Králové. Po odchodu do důchodu žil v Hradci Králové, Praze a v Čížové na Písecku. V roce 1936 se seznámil s Jaromírem Johnem, s nímž až do roku 1951 vedl bohatou korespondenci; dal rovněž podnět k založení Vlastivědného muzea v Dobrušce (zachránil mj. pozůstalost
Aloise Beera a prvotiny Františka Kupky).
Přispíval do periodik: Rudé právo, Kohoutek, Tvorba (1932 zde na pokrač. próza Krejčí Vrabec), Panoráma, Pochodeň (Hradec Králové), Var aj. 1924–27 redigoval vlastivědný sborník Od kladského pomezí (Nové Město nad Metují). V Tvorbě publikoval také pod pseudonymem K. Textor.
Michlova tvorba sahá od vlastivědných a kulturněhistorických prací po beletrii, určenou převážně dětem a mládeži, ke které jej inspiroval především život na chudém venkově a lidové tradice Podorlicka; výrazným motivem jeho próz je také pevný vztah člověka k domovu. Knižně debutoval souborem pohádek a povídek Včera a dnes, pro dospělé pak na počátku 40. let historickou prózou Pán ostrého meče o hrdinovi z rodiny pohodných a katů z Leštné. Dětská próza Kousky Františka Housky pojednává s citem pro dětskou psychiku o chlapeckých hrách a dospívání vesnického sirotka; silnější sociální akcent má baladický příběh Pepina Uličných, v němž Michl vylíčil krutý osud bezmocného dítěte z nejubožejších vrstev společnosti. Naopak idylický obraz domova zobrazil v pohádkové knize Vlaštovičky, jež je antropomorfizací zvířecího světa blízká
Karafiátovým Broučkům. V poválečném románu K pramenům světla zpracovává život a dílo malíře
Zde|ňka Přibyla. Cenným svědectvím, které umožňuje poznat Michlovy literární přátele i jeho životní osudy, jsou vzpomínkové reflexe, publikované v 70. letech a vycházející z dosud v úplnosti nevydaných pamětí (Chvíle setkání, věčnost vzpomínky, Krátká chvíle mladosti). Z téhož zdroje čerpá i povídková kniha Kde vlci vyjí a slavíci zpívají, evokující v podobě drobnokresebných črt některé zážitky z autorova mládí, z první světové války a z doby pedagogické činnosti. Karel Michl se významně zasloužil o zpřístupnění spisů dobrušského písmáka a naivního malíře
Aloise Beera.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Včera a dnes (pohádky, PP pro děti, vlastním nákl., 1934, il. Toyen); Bílé zlato (naučná kniha pro děti, 1934, s J. Hostáněm); Čokoláda (D pro děti, rozmnož., 1935); Pán ostrého meče (P 1940); Kousky Františka Housky (P pro ml., 1941); Rytíř Mikeš a jiné pověsti a pohádky z kraje A. Jiráska a B. Němcové (1942); Husa na Kapitolu (R humorist., 1944); Helenka Mladotová (P pro ml., 1944); K pramenům světla (R pro ml., 1946); Jak Honzík Čepelka hledal a našel štěstí (P pro děti, 1947); Pepina Uličných (P pro děti, 1947, s F. Langrem); Vlaštovičky (P pro děti, 1948, verše F. Halas); Za Babičkou Boženy Němcové (literárně historický místopisný průvodce, 1950); Jiráskův kraj. Průvodce po dějištích Mistrových děl na Královéhradecku (1951, s V. Novákem); Krejčí hrdina (P pro děti, 1954, přeprac. povídky Krejčí Vrabec z 1932; 2. přeprac. s tit. Krejčí Vrabec, 1971); Turov (D pro děti, rozmnož., 1958, prem. 1942, hudba R. Drejsl, text písní F. Velkoborský); Rozina Sebranec (D pro ml., rozmnož., 1967, hudba M. Raichl, podle Z. Wintra); Petr Jilemnický, národní umělec, komunista, vlastenec (studie, 1971, s J. Pancířem); Chvíle setkání, věčnost vzpomínky (medailony F. Halase, J. Johna, J. Štyrského, 1976); Slovo, které voní medem (E pro ml., 1976); Kde vlci vyjí a slavíci zpívají (PP 1978); Krátká chvíle mladosti (vzpomínky, 1988, ed. M. Krulichová).Ostatní práce: Selské bouře na Hradecku 1628 a 1775 (1951); Husitství na Hradecku (1955); Hradec Králové – menší Tábor (1959); František Kupka v Opočně a Dobrušce (studie, 1959); Smiřice. Stručné dějiny města (1975, s I. Kořánem a J. Zahálkou, fotografie Z. Menc).
Korespondence: J. John: Rady mladšímu spisovateli (listy adresované Karlu Michlovi z let 1936–51, 1977, ed. M. Blahynka).
Příspěvky ve sbornících: Život teprve začíná (1944, ed. O. Audy, F. Holešovský); Hradecký kraj (1952); Chvíle setkání (vzpomínky L. Halasové, K. Michla, F. Halase, J. Marešové a J. Šnobra na F. Halase, příl. tisk k 70. narozeninám K. M., 1972, ed. J. Hilčr);
Uspořádal a vydal: A. Beer: Nevděk (vzpomínky, 1936) + Lituji, že nejsem básník (vzpomínky A. Beera, 1971, s R. Skřečkem a Z. Seydlem) + Na vandru (cestopisné črty, 1973) + Památnosti mého podomování (vzpomínky, 1978); Václav Hončl. In memoriam (1946); Babiččino údolí (výběr textů k fotogr. publikaci Z. Mence, 1976); Příběhy o vojně 1866 (1976); U nás. Putování za historií a krásami Jiráskova kraje (výběr textů k fotogr. publikaci Z. Mence, 1978); Pod Lysou horou. Putování za krásami Bezručova kraje (výběr textů k fotogr. publikaci Z. Mence, 1981).
LITERATURA
Bibliografie: Karel Michl, 1. ledna 1898 (rozmnož., 1981, zde též krátký průřez dílem napsaný L. Kunderou).Knižně: Karel Michl (příl. drobný tisk, 1982).
Studie a články: M. Koukalová: Básník a spisovatel. O spolupráci Františka Halase s Karlem Michlem nad knížkou Vlaštovičky, ZM 1972, s. 169; M. Blahynka: Rádce, in Rady mladšímu spisovateli (dopisy J. Johna K. Michlovi, 1977); J. Dvořák: Jedna kapitola na závěr, in K. M, Kde vlci vyjí a slavíci zpívají (1978); L. Halasová, F. X. Halas: Doslov, in K. M., Vlaštovičky (1980); S. Urbanová: Karel Michl a jeho tvorba pro děti, Sborník prací pedagogické fakulty v Ostravě.Řada D. Jazyk a literatura. Sv. 59, 1978, č. 14, s. 43; P. Poslední: Paměť hor: Z literárního povědomí východních Čech po roce 1945 (Hradec Králové 2001).
Recenze: Pepina Uličných: F. Tenčík, List Sdružení moravských spisovatelů 2, 1947/48, s. 220 * Vlaštovičky: N. Č (V. Černý) – F. H (F. Holešovský), Komenský 74, 1949/50, s. 405 * Chvíle setkání: M. Blahynka, Tvorba 1976, č. 41 * Rady mladšímu spisovateli: F. Valouch, LM 1978, č. 5 * A. Beer:Památnosti mého podomování: L. Vacina, Tvorba 1979, č. 46.
Rozhovory: E. Vondrášková, LM 1975, č. 4.
K životním jubileím: -ap- (A. Pludek), LM 1973, č. 1; M. Blahynka, Tvorba 1978, č. 1; J. Šimůnek, ZM 1978, s. 26.
Nekrology: J. Dvořák, LM 1982, č. 6; T. Pasák, Pedagogika 1982, s. 468.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (část uspořádána v 1. stupni evidence).
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Autor hesla: Svatava Urbanová (1998); Ladislav Pytloun (1998)
Aktualizace hesla: 9. 11. 2006
(vbr)
Aktualizace bibliografie: 9. 11. 2006
(vbr)