Tereza BRDEČKOVÁ

Literární tvorba Terezy Brdečkové je vzhledem k autorčině zájmu o literaturu i film velmi různorodá. Příznačným jednotícím momentem je ztvárnění společensko-politických událostí, především z doby komunismu, jež významně zasahují do životních příběhů hlavních hrdinů. Proces normalizace bývá vykreslen jako trvale přítomné zranění, nevyslovené trauma generace života v komunismu, která se nedokáže vyrovnat s vlastní minulostí. Prozaická prvotina Listy Markétě obsahuje tvarově různorodý povídkový soubor Sobecký itinerář a titulní novelu, ve které autorka na příběhu mileneckého vztahu aktualizuje problém emigrace. Příběhy na hranici snu a možné reality jsou formálně zpracovány moderními prozaickými postupy s prvky intertextuální kompozice, které autorka použila rovněž v románu Šahrazád a král. Zde na osudu tří žen rozdílné generace se symbolickým příběhem Šahrazády ukazuje v tříštivé mozaice příběhů problémy vztahů mezi ženami a muži, jež jsou jistou paralelou dobové úzkosti vystupující v pozadí textu. Hrdina dalšího románu Učitel dějepisu se při cestě za otcem, jenž emigroval, pokouší nalézt odpovědi na otázky svého dětství i dospělosti. Zatímco zde se hrdina nedokáže vyrovnat s vlastní minulostí, hlavní postava románu Slepé mapy se naopak ocitá v existenciální krizi z důvodu neschopnosti vyrovnat s žitou přítomností. Předstíráním brutálního činu touží změnit své zajištěné štěstí, přičemž druhá linie příběhu mladé dívky odhaluje zlo a brutalitu současnosti. Při vytváření fikčního světa románu Alhambra se autorka inspirovala historií tří generací své rodiny, především postavou otce, filmového scénáristy a spisovatele Jiřího Brdečky. Důležitým tématem je dopad totalitní moci na svobodomyslného jedince, jenž nechce kolaborovat, ale zároveň je příliš zbabělý a sobecký na to, aby se vzepřel nebo někomu pomohl. Všechny postavy jsou poznamenány nevyhnutelnou samotou a pocitem odcizení, marným hledáním cesty k těm nejbližším i k sobě samým. Jedinou katarzi tak nabízí svět tajemství a fantazie, prostor úniku i záchrany. Tajemstvím je obestřena také titulní hrdinka románu Zrcadla Serafina, situovaného do prostředí rudolfinské Prahy, soudobých Benátek a zčásti i Paříže. Vyprávění je prezentováno jako orální paměti reálné historické postavy Jacquese Esprincharda, vystupujícího zde v roli bývalého velvyslance krále Jindřicha Navarského v Praze. Jedním z leitmotivů knihy, navazující na romantizující tradici historických románů (s čímž koresponduje i grafická úprava a doprovodné ilustrace Heleny Wernischové), je fenomén benátských zrcadel, propojující vědu s krásnem a magií.
Autorčina potřeba reflektovat aktuální společenské dění vedla ke vzniku souboru fejetonů Nebezpečí, jaké je tvé jméno. Zájem o film se vedle monografie Gérard Depardieu projevil také v rozsáhlém rozhovoru s významným dokumentaristou Janem Špátou (Dívej se dolů) a především ve „filmovém románu“ Toyen, jenž posloužil jako předloha pro stejnojmenný film režiséra Jana Němce. Vzpomínky na svého otce Jiřího Brdečku uspořádala do souboru Pod tou starou lucernou. Je rovněž spolueditorkou a komentátorkou souboru Brdečkových kreslených vtipů a spoluautorkou jeho výpravné monografie a publikace věnované filmu Tajemství hradu v Karpatech. Ve statích, jimž do všech těchto svazků přispěla, propojuje osobní vzpomínky, znalost soukromého archivu s podivuhodně věcným přístupem a zhodnocením Brdečkovy tvorby v rámci dobového kontextu.