Slovník české literatury po roce 1945
František MANDÁT
* 6. 3. 1952, Broumov
Spisovatel, publicista, nakladatel
Dětství prožil na Ostravsku, kde byl jeho otec horníkem. Nejmladší bratr Luboš Mandát (*1961) je malířem. Vystudoval Vojenskou střední odbornou školu v Žilině (obor všeobecná ekonomika, mat. 1971) a Vojenskou politickou akademii v Bratislavě (1971–75). Od 1975 byl vedoucím kulturní rubriky Obrany lidu, po odchodu do zálohy (1982) pracoval v edičním úseku ÚV KSČ. 1985–88 měl stipendium Českého literárního fondu. Od září 1988 do prosince 1989 byl tajemníkem
Svazu českých spisovatelů.
Po 1990 je soukromým podnikatelem, spoluzakladatelem a zakladatelem nakladatelských a vydavatelských podniků, mezi něž náleží nakladatelská a vydavatelská agentura FAJMA, vlastněná jeho ženou, nakladatelství a vydavatelství Sociopress, které existovalo v letech 1996–2003, a konečně dosud činné nakladatelství a vydavatelství BMSS-Start, zaměřené na publikování odborných časopisů, například měsíčníku Průvodce pracovněprávními předpisy, odborné, ale také krásné literatury (zejména dílo Michala Černíka). – Je členem Obce spisovatelů a Unie českých spisovatelů.
Po 1990 je soukromým podnikatelem, spoluzakladatelem a zakladatelem nakladatelských a vydavatelských podniků, mezi něž náleží nakladatelská a vydavatelská agentura FAJMA, vlastněná jeho ženou, nakladatelství a vydavatelství Sociopress, které existovalo v letech 1996–2003, a konečně dosud činné nakladatelství a vydavatelství BMSS-Start, zaměřené na publikování odborných časopisů, například měsíčníku Průvodce pracovněprávními předpisy, odborné, ale také krásné literatury (zejména dílo Michala Černíka). – Je členem Obce spisovatelů a Unie českých spisovatelů.
Už na ZDŠ v Havířově založil školní časopis. Během vysokoškolského studia publikoval povídky a fejetony v Obraně lidu, Rudém právu, Československém vojáku, Literárním měsíčníku, později též v Mladé frontě a
Kmeni. Je autorem několika rozhlasových celovečerních her (Střecha, 1984; Hledám Michaelu, Smyčka, obě 1989) a rozhlasových adaptací vlastní prózy (Touhy, Zrání, Proměna, 1987) i děl jiných autorů (Petr Pavlík: Šumavská bílá noc;
Josef Kebza: Odchod bez řádů; Bohuš Chňoupek: Lámání pečetí, vše 1986; Julius Caesar: Zápisky o válce gallské; Josef Frais: Báječné místo k narození, obojí 1987;
Antonín Bajaja: Duely, 1988;
František Stavinoha: Podbeskydské pastorále, 1989).
Za prózu Semestrálky získal Cenu Jiřího Wolkera za rok 1983, za prózu Bariéry získal Výroční cenu nakladatelství Naše vojsko, za prózu Facky do života Cenu Antonína Zápotockého. Byl členem Literárního klubu ČSLA.
Jako tajemník Svazu českých spisovatelů se podílel na jednáních o vzniku časopisu Iniciály.
Před rokem 1989 užíval šifer -frm-, -dát-, po roce 1989 pseudonym Jiří Gregor.
Za prózu Semestrálky získal Cenu Jiřího Wolkera za rok 1983, za prózu Bariéry získal Výroční cenu nakladatelství Naše vojsko, za prózu Facky do života Cenu Antonína Zápotockého. Byl členem Literárního klubu ČSLA.
Jako tajemník Svazu českých spisovatelů se podílel na jednáních o vzniku časopisu Iniciály.
Před rokem 1989 užíval šifer -frm-, -dát-, po roce 1989 pseudonym Jiří Gregor.
Podstatná část Mandátovy tvorby je variací na téma dozrávání člověka, didaktickým poselstvím o nutnosti překonávat životní chyby a ztráty. Hlavního kladného hrdinu jeho próz, zpravidla vojáka z povolání, charakterizuje ctižádostivost, ukázněnost, sebevědomí a touha po vzdělání. Idealizace problematiky se však projevuje nejen v postavách moudrých důstojníků. Konflikty vycházejí ze střetu zájmů individuálních (zejména lásky) a společenských, jejich svár pak bývá vyřešen ve prospěch komunisticky pojaté společenské a osobní zodpovědnosti, se kterou je posléze sladěn i soukromý život hrdinů (Semestrálky, Bariéry). Série povídek s autobiografickými motivy Facky do života sleduje vypravěčovo zrání v širokém časovém úseku od dětství až po jeho léta vojenská a novinářská. Normalizační perspektiva se prostupuje s perestrojkovou v románě z prostředí železničního vojska, v němž je problém škodlivého individualismu reflektován jako problém vztahu generací, spočívající v pokrytecké morálce starších (Kolejení). Dětský vypravěč knihy Kluci, vlítnem na ně! uvádí čtenáře do světa mladých příznivců fotbalu a představuje mu hodnoty, jimiž žije tato část mládeže a generace jejích otců.
BIBLIOGRAFIE
Próza: Vrah prchá k hranici (P detekt., 1982); Semestrálky (R 1983); Bariéry (P 1985); Facky do života (P 1988); Kolejení (R 1989); Mafie po česku (P 1990, pod pseudonymem Jiří Gregor); Kluci, vlítnem na ně! (P pro mládež 2000).Příspěvek ve sborníku: Slunce nad náš dům (1985).
LITERATURA
Studie a články: J. Meier: Pouze rodáci, in J. M., Broumovsko & literatura (2003).
Recenze:
Semestrálky: (ala), MF 8. 2. 1984 * Bariéry: Z. Heřman: MF 18. 1. 1986 * Facky do života: J. Chuchma, MS 1988, č. 46; Z. Bastlová, Kmen 1988, č. 21; L. Vacina, LM 1989, č. 4.
Rozhovory:
P. Frýbort, Tvorba 1985, č. 19, příloha Kmen; I. Černý, Čs. voják 1984, č. 1; L. Brožek,& Tvorba 1988, č. 44; A. Pflimpflová, Obrana lidu 9. 6. 1989.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998); Klára Kudlová (2007)
Aktualizace hesla: 5. 12. 2007
(kk)
Aktualizace bibliografie: 5. 12. 2007
(kk)