Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Lilly HODÁČOVÁ

* 5. 11. 1910, Praha 
† 8. 12. 1998, Praha 
 
Prozaička, dramatička, herečka, autorka knih pro děti a mládež
 Vlastním jménem Ludmila Hodáčová. Dcera vychovatelky a učitelky jazyků; dětství prožila u dědečka v Kouřimi, která bývá někdy mylně uváděna jako místo jejího narození. Sem se také po celý život vracela a na vlastní přání zde byla pochována. – Po maturitě na pražském klasickém gymnáziu v roce 1929 zastávala během studia filozofie a germanistiky na FF UK krátkodobá zaměstnání jako úřednice či vychovatelka. V letech 1932–1936 absolvovala v Brně dramatickou konzervatoř a zároveň dokončila i studium na tamní filozofické fakultě (titul PhDr. získala roku 1947 prací Ladislav Klíma estetická struktura jeho díla filozofického a beletristického). Její názory a literární ambice ovlivňovalo mnohaleté přátelství, které ji od roku 1937 pojilo s Vítězslavem Nezvalem. Od roku 1940 působila jako herečka na Nové české scéně, v letech 1942–1943 v divadle Anny Sedláčkové a v období 1943–1948 v Městských divadlech pražských (Vinohradské a Komorní). Jako herečka a dramaturgyně poté přešla do Městského oblastního divadla v Kolíně a v roce 1961 se stala dramaturgyní Státního divadelního studia v Praze. Roku 1963 odešla do invalidního důchodu a věnovala se literatuře a výtvarnému umění (v roce 1990 vystavovala své obrazy v Muzeu Kouřimska). Jako filmová herečka se objevila ve filmech Za tichých nocí (1940), Valentin dobrotivý (1942) nebo Jan Roháč z Dubé (1947). Pod pseudonymem Františka Heroldová recitovala v Čs. rozhlase. – V roce 1946 se provdala za divadelního režiséra Karla Schindlera (1903–1961), společně si pak krátce po sňatku změnili jméno na Konstantin. Roku 1959 přijala občanské jméno Jirsová podle svého druhého manžela.
 Publikovala v Rudém právu, v letech 1938–1941 psala pohádky pro Čs. rozhlas.
 V prvních pohádkových textech (Zub času, Krásný nový čas), inspirovaných nonsensovou a surrealistickou poetikou, proniká dětský hrdina do alegorického světa zabydleného personifikovanými abstraktními pojmy (Čas, Spravedlnost). Posun k humoristickému odlehčení představuje pohádka Bubáčci, která koresponduje s vlnou zcivilňování tradičních pohádkových motivů: pohádková strašidla již nemají v moderní společnosti místo, a tak se začleňují do společenství lidí. Od šedesátých let se Hodáčová věnovala romské tematice, v kontextu literatury pro děti a mládež dosud opomíjené. V próze Ondřejka, líčící úsilí mladé romské rodiny o lepší život, než jaký nabízí prostředí romské osady, ještě doznívají tóny schematismu, nicméně autorce se podařilo vystihnout romskou mentalitu a její střet s diskriminačními předsudky. Romské pohádky převyprávěla v souboru Král bydlí za rohem. Své znalosti divadelního prostředí uplatnila Hodáčová v románu pro dívky Bláhový sen, rozbíjejícím iluze o hereckém životě, a zčásti i v divácky úspěšné hře o Františku Kmochovi (Tak žil a hrál nám Kmoch). Memoáry Zpěv Orfeův otevřeně zachycují peripetie autorčina vztahu s Vítězslavem Nezvalem od jejich seznámení až do básníkovy smrti v roce 1958; v období normalizace bylo jejich vydání pro nezveřejnitelná fakta odmítnuto.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Zub času (pohádka, b. d., 1942); Krásný nový čas (pohádka, pokrač. předchozího, 1946); Naše říkanky (BB pro děti, b. d., 1946); Bláhový sen (R pro ml., 1948); Bubáčci (pohádka, b. d., 1949); Tak žil a hrál nám Kmoch (D, rozmnož., 1954, i prem.); Ondřejka (P pro ml., 1966; přeprac. 1972); Král bydlí za rohem (pohádky, 1973); Zpěv Orfeův (paměti, 1995).
Dramatizace: Předtucha (rozmnož., 1958, pod jm. Ludmila Hodáčová, prem. 1956, podle M. Pujmanové).

LITERATURA

Studie a články: M. Vinařová: Jak tvoří básník. Vítězslav Nezval v zrcadle korespondence z let 1937–1942, Literární archiv 1987, sv. 19/20; M. Tyč in Literáti Kolínska (2004).
Recenze: Zub času: F. Dlouhán (= F. Bulánek-Dlouhán), Úhor 1942, č. 9/10; p. (= A. M. Píša), Národní práce 18. 12. 1942; J. Rey, Řád 1942, č. 10; vpa (= V. Pazourek), LidN 6. 8. 1943 * Krásný nový čas: kp. (= R. Kapounová), Štěpnice 1946/1947, č. 10; P. Laichter, Naše doba 1946/1947, č. 3 * Tak žil a hrál nám Kmoch: E. K. (= E. Kopecký), Práce 15. 11. 1955; J. Kotek, MF 8. 1. 1956 * Předtucha: K. Dvořák, LitN 1956, č. 44 * Ondřejka: V. Vařejková, Komenský 1966/1967, č. 7; J. Rulf, ZM 1967, č. 7; J. Voráček, Impuls 1967, č. 3 * Král bydlí za rohem: O. Ch. (= O. Chaloupka), ZM 1973, č. 8 * Zpěv Orfeův: M. Blahynka, Obrys-Kmen 1996, č. 4; J. Hájková, NK 1996, č. 4; M. Jungmann, LitN 1996, č. 4; J. Šimůnek, SvSl 10. 2. 1996 * Bubáčci: iz (= I. Zítková), NK 1999, č. 13.
Rozhovor: mj (= M. Jahodová), Rozhlas 1989, č. 30.
Vzpomínky: M. Linhartová, Kouřimský zpravodaj 2010, č. 10; M. Toulová, Haló noviny 8. 2. 2017, příl. Literatura – Umění – Kultura, č. 6.
K životním jubileím: J. Suk, NK 2000, č. 45.
Nekrolog: J. Brzický, LidN 22. 12. 1998.
Archiv: LA PNP, osobní fond (část fondu uspořádána v 1. stupni evidence, zbytek nezpracován).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1994); Milena Šubrtová (2007)
Aktualizace hesla: 20. 11. 2019 (av)
Aktualizace bibliografie: 20. 11. 2019 (av)
 
zpět na hlavní stranu