Antonín ŠKARKA
* 14. 2. 1906, Brno
† 12. 11. 1972, Praha
Literární historik a editor
Otec byl drogistou.
Škarka po absolvování reálného gymnázia v Brně (maturita 1924) studoval na brněnské FF češtinu a němčinu. Jeho zájem o studium starších českých literárních dějin podnítil zejména prof.
Stanislav Souček, pod jehož vedením napsal svou disertační práci (absolvoval 1928, PhDr. 1932 prací Sixt Palma Močidlanský, poeta český). Učil na středních školách v Brně (1931–1932), Trstené (Slovensko, 1932–1933) a v Praze (1933–1945). Roku 1939 se chystal k habilitaci, k níž však už pro uzavření českých vysokých škol nedošlo. Od září 1944 do konce války byl totálně nasazen. V roce 1946 se stal vysokoškolským učitelem na
FF UK (jako soukromý docent se habilitoval prací Nové kapitoly ze staré české hymnologie). Přednášel i na FF v Olomouci a od ledna 1947 též na
FF MU v Brně. Vyčerpávající působení na třech fakultách nemohlo mít dlouhého trvání: roku 1949 přestal přednášet v Olomouci, 1951 v Brně a cele se věnoval práci na FF UK v Praze, kde byl jmenován docentem (1952) a posléze profesorem (1965). V letech 1954–1961 byl externím vedoucím Kabinetu filologické dokumentace při Ústavu pro českou literaturu ČSAV a v této funkci řídil práci na Soupisu pramenů k dějinám staršího českého písemnictví. Roku 1958 se stal vedoucím tajemníkem sekretariátu redakční rady pro vydávání Díla Jana Amose Komenského a roku 1971 předsedou redakční rady.
Přispíval zejména do těchto časopisů: Časopis Národního muzea,
Listy filologické, Časopis Matice moravské, Český časopis historický, Naše věda, Věstník Královské české společnosti nauk (1938 zde studie Nový komeniologický nález: Kázání pohřební nad P. Fabriciem z r. 1649; 1942 studie Heinrich Milde; 1950 studie Dominikán Domaslav a čeští hymnografové jeho směru),
Vyšehrad, Slezský sborník,
Česká literatura, Archiv pro bádání o životě a díle J. A. Komenského – Acta Comeniana, Československá rusistika a do deníku Lidová demokracie. Užíval šifer: aš, A. Š.
Dominantním
Škarkovým literárněhistorickým zájmem byla česká hymnologie od nejstarší duchovní lyriky až po kancionály 17. a 18. století a osobnost
Jana Amose Komenského. Svým bádáním (Nové kapitoly ze staré české hymnologie) dokázal, že česká duchovní píseň má ve starší české literatuře velmi významné místo. Svůj literárněhistorický zájem
Škarka posléze rozšířil na celou starou českou literaturu, za jejíž organickou součást pokládal, v návaznosti na dílo
Jana Vilikovského, také latinské písemnictví českého původu. Badatelské zaujetí osobností J. A. Komenského, zejména jeho činností literární, přivedlo
Škarku také k celkovému pohledu na české literární baroko. Zde se soustředil zejména na duchovní lyriku
Adama Michny z Otradovic
(jeho dílo vydal v pečlivé edici nejprve v Německu, pak též doma) a na heuristickou problematiku díla významného básníka českého baroka Bedřicha Bridela (Fridrich Bridel nový a neznámý). Bohaté znalosti pramenů vtělil Škarka nejen do četných, zevrubně komentovaných edic staré české literatury, ale také do řady jasně utříděných instruktivních studií a přehledů; jeho Nástin dějin české slovesnosti v obdobích před rozkladem feudalismu 1 zůstává základní pomůckou při vědeckém studiu staročeské literatury. Ústředním rysem Škarkovy vědecké práce byla vždy široká a detailní znalost literárního materiálu, z něhož vycházely jeho interpretace dobových významů a obsahů, jež vnímá na širším pozadí evropského kulturního dění.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Nástin dějin starší české slovesnosti 1 (skripta, 1953; rozšíř. s tit. Nástin dějin české slovesnosti v obdobích před rozkladem feudalismu 1, 1955); Jan Amos Komenský (textová příloha k souboru pohlednic, 1957); O edičně textologických zásadách při vydávání českých spisů Komenského (rozmnož., 1959); Jan Amos Komenský v Bílé Třemešné (studie, 1963, s J. Skalským); Fridrich Bridel nový a neznámý (monografie, 1969).Výbor: Půl tisíciletí českého písemnictví (soubor statí, 1986, ed. J. Lehár; bibliografii A. Š. zpracoval E. Macek a P. Spunar).
Zjištěné separátní otisky: K vydání „Husitského zpěvníku“ (studie, 1932, zvl. otisk z ČČH); Neznámí skladatelé bratrských písní (studie, vlastním nákl., 1936, zvl. otisk z Listů filologických); Ze zápasů nekatolického tisku s protireformací. Literární a tiskařská aféra z r. 1602 (studie, 1936, zvl. otisk z ČČH); Komenský – básník duchovních písní (studie, vlastním nákl., 1937, zvl. otisk z Archivu pro bádání o životě a spisech J. A. Komenského); Nový komeniologický nález: Kázání pohřební nad P. Fabriciem z r. 1649 (studie, 1938, zvl. otisk z Věstníku KČSN); Kdo složil píseň „Kristus, Bůh, i člověk pravý“? (studie, 1940, zvl. otisk z Archivu pro bádání o životě a spisech J. A. Komenského); Nové kapitoly ze staré české hymnologie (1942, zvl. otisk ze Sborníku filologického 12, 1940–1946, č. 2); Hymnorum Thesaurus Bohemicus (studie, 1948, zvl. otisk z časopisu Cyril); Z problematiky českého gotického básnictví (studie, 1948, zvl. otisk z ČČH 1947–1948).
Účast v týmových pracích: Dějiny české literatury 1 (1959).
Přípěvky ve sbornících: Pocta Františku Trávníčkovi a Franku Wollmanovi (1948); Sesja naukowa w Lesznie w czterechsetną rocznicę powstania gimnazjum i trzechsetną wydania Opera didactica Omnia J. A. Komenskiego (Wrocław – Warszawa 1957); Renaissance und Humanismus in Mittel- und Osteuropa 2 (Berlin 1962); Studia z dawnej literatury czeskiej, słowackiej a polskiej (Warszawa – Praha 1963); Medievalistická konference (1963); Humanistická konference (1966); Orbis scriptus. Festschrift für Dmitrij Tschižewskij zum 70. Geburtstag (München 1966); Bratrský sborník (1967); O barokní kultuře (1968); Studia poświęcone stosunkom literackim polsko-czeskim i polsko-słowackim (Wrocław – Warszawa – Kraków 1969); Přednášky ve 14. běhu Letní školy slovanských studií v roce 1970 (rozmnož., 1971); Univerzita Karlova J. A. Komenskému. 1670–1970 (1971); Literárněvědné studie (1972).
Uspořádal, vydal a redigoval: J. Vilikovský: Písemnictví českého středověku (1948); Nejstarší česká duchovní lyrika (1949); J. A. Komenský: Duchovní písně (1952) + Labyrint světa a ráj srdce (1958) + Ad Bohemiam (1970) + Dvojí poselství k českému národu (1970); J. Vašica – J. Vajs: Soupis staroslovanských rukopisů Národního muzea v Praze (1957); J. Weber – J. Tříska – P. Spunar: Soupis rukopisů v Třeboni a v Českém Krumlově (1958, J. Weber = J. Kadlec); F. M. Bartoš – P. Spunar: Soupis pramenů k literární činnosti M. Jana Husa a M. Jeronýma Pražského (1965); Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě – Enchiridion renatae poesis latinae in Bohemia et Moravia cultae, sv. 1–4 (1966–1973); Adam Michna z Otradovic: Das dichterische Werk (München 1968) + Básnické dílo (1985); spisy: Dílo J. A. Komenského (Opera omnia), sv. 1, 2, 4, 11, 18 (1969, 1971, 1983, 1973, 1975, s dalšími); Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. 7 (1974, s dalšími).
LITERATURA
Bibliografie: P. Spunar: Chronologický seznam tištěných prací prof. Š., LF 1966, č. 2; týž: Dodatek k bibliografii prof. dr. A. Š., LF 1971, č. 3.Studie: M. Kopecký: Hymnologické bádání – jeho stav a perspektivy, in sb. Hudba a literatura (1983); M. Škarpová: Jak vydávat českou raněnovověkou kancionálovou píseň? ČL 2007, č. 1; M. Sládek: „Antonín Škarka nový a neznámý“, in Omnius fiebat omnia (Antiqua Cuthna, sv. 4, 2010); J. Malura in Písně pobělohorských exulantů (2010).
Recenze: Adam Michna z Otradovic, Das dichterische Werk: V. Černý, HD 1969, č. 3 a 4; M. Kopecký, SPFFBU, řada D 1969, č. 16; Z. Tichá, LF 1969, č. 4; F. V. Mareš, Wiener Slavistisches Jahrbuch 1970, band 16 * Fridrich Bridel nový a neznámý: -pp (= P. Průša), Texty 1970, č. 3; Z. Tichá, LF 1970, č. 2 * Adam Michna z Otradovic, Básnické dílo: R. Šťastný, LM 1986, č. 6; A. Kostlán, Studia Comeniana et historica 1988, č. 36 * Půl tisíciletí českého písemnictví: E. Petrů, Folia Historica Bohemica 1987, s. 416; J. Daňhelka, Studia Comeniana et historica, 1988, č. 35; J. Kolár, ČL 1989, č. 2.
K životním jubileím: J. Hrabák, LF 1966, č. 2; F. Knopp, LD 14. 2. 1981.
Nekrology: M. Kopecký, SPFFBU, řada D 1972, č. 19; A. Molnár, Kostnické jiskry 1972, č. 40; PS (= P. Spunar), LD 17. 11. 1972 + Mediaevalia Bohemica 1974, č. 4; J. Hrabák, LF 1973, č. 2; J. Lehár, Studia Comeniana et historica 1973, č. 5.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis M. Sládek, 1995).
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRPamátník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Jaroslav Med (1998)
Aktualizace hesla: 17. 1. 2016
(mlp)
Aktualizace bibliografie: 17. 1. 2016
(mlp)