Slovník české literatury po roce 1945
Eva STROHSOVÁ
* 13. 8. 1928, Praha
† 3. 3. 2006, Praha
Literární historička, lexikografka a editorka
Dívčím jménem Höherová. Narodila se v rodině úředníka a švadleny. Její sestra Alice Höherová (* 1923, provdaná Kantorová) působila jako nakladatelská redaktorka, bratr František Holar (1917–1970) byl hercem, manžel Slavomil Strohs (1926–2001) byl vědeckým pracovníkem v oboru dějin filozofie.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Libni (1947) Eva Strohsová studovala na FF UK literární vědu a estetiku. 1952 absolvovala a získala titul PhDr. prací Cesta St. K. Neumanna ke Komunistické straně. Od 1952 pracovala v ÚČL, kde postupně působila jako odborná a vědecká pracovnice (CSc. 1962 prací Neumannova civilizační poezie a předválečná moderna). 1971 byla z politických důvodů propuštěna. Do roku 1973 byla odbornou pracovnicí Muzea Aloise Jiráska a Mikoláše Alše PNP, pak krátce pomocnou zahradnicí a v témže roce se stala tiskárenskou korektorkou (do nabytí důchodu 1983 v pražských Novinářských závodech, poté v Tiskařských závodech). V březnu 1990 se vrátila do ÚČSL ČSAV, resp. ÚČL AV ČR, kde působila v oddělení dějin české literatury a lexikografie, po odchodu do důchodu jako externistka.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Libni (1947) Eva Strohsová studovala na FF UK literární vědu a estetiku. 1952 absolvovala a získala titul PhDr. prací Cesta St. K. Neumanna ke Komunistické straně. Od 1952 pracovala v ÚČL, kde postupně působila jako odborná a vědecká pracovnice (CSc. 1962 prací Neumannova civilizační poezie a předválečná moderna). 1971 byla z politických důvodů propuštěna. Do roku 1973 byla odbornou pracovnicí Muzea Aloise Jiráska a Mikoláše Alše PNP, pak krátce pomocnou zahradnicí a v témže roce se stala tiskárenskou korektorkou (do nabytí důchodu 1983 v pražských Novinářských závodech, poté v Tiskařských závodech). V březnu 1990 se vrátila do ÚČSL ČSAV, resp. ÚČL AV ČR, kde působila v oddělení dějin české literatury a lexikografie, po odchodu do důchodu jako externistka.
Publikovala od roku 1952. Po konec 60. let postupně přispívala do Obrany lidu, Zemědělských novin, České literatury, Literárních novin (Literárních listů, Listů), Reportéra aj. V 70. a 80. letech nemohla oficiálně publikovat, některé své práce však uveřejnila pod jménem Milady Chlíbcové: literárněhistorický komentář k osmému svazku Spisů Stanislava Kostky Neumanna Básně 3 (1974), k výboru z teoretického odkazu téhož autora Rozuměti umění (1976, s Jiřím Brabcem) a doslov ke knize Zdeňka Matěje Kuděje Americké obrázky (1982). Zúčastnila se rukopisného sborníku k sedmdesátinám Rudolfa Havla (1981). Po 1989 opět přispěla do České literatury (1991 zde portrétní studie o Jaroslavu Durychovi).
Kratší příspěvky a slovníková hesla podepisovala šiframi es, est.
Kratší příspěvky a slovníková hesla podepisovala šiframi es, est.
Strohsová se celoživotně soustřeďovala na dějiny české novodobé literatury. V první etapě své literárněhistorické činnosti se zabývala především tvorbou anarchistické generace (Fráňa Šrámek aj.), zvláště a dlouhodobě pak osobností a dílem S. K. Neumanna. Po přímočaře ideografickém a dobově podmíněném vylíčení Neumannova světonázorového vývoje (Cesta St. K. Neumanna ke Komunistické straně) později, v knize Zrození moderny, přinesla odstíněnou analýzu, výklad a literárněhistorické zhodnocení jeho civilistické poezie jako významného projevu širších snah předválečné moderny. Neumannův ucelený portrét pak Strohsová představila v monografické kapitole ve čtvrtém svazku Dějin české literatury, jehož byla ve druhé polovině 60. let redaktorkou (se Zdeňkem Pešatem). Tato rozsáhlá, až s více než dvacetiletým zpožděním vydaná práce, byla projevem rozšíření badatelčina odborného záběru o vývojové tendence české prózy meziválečného období. Z jejích významných představitelů Strohsovou zaujali zejména Karel Čapek, jemuž Strohsová věnovala v Dějinách i monografickou kapitolu, ale také Karel Poláček a Jaroslav Durych. Ve svých nejpříznačnějších pracích Strohsová jeví smysl jak pro strukturu, estetický a literárněhistorický význam uměleckého díla, tak pro jeho zakotvení v širších souvislostech kulturologických, společenských i dějinných.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Cesta St. K. Neumanna ke Komunistické straně (studie, 1954); Zrození moderny (studie, 1963).Účast v týmových pracích: Soupis díla St. K. Neumanna (1959); Slovník českých spisovatelů (1964); Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století (1972; od 1973 v širším celku Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, bez uvedení jména); Dějiny české literatury 4 (1995, též redig. se Z. Pešatem); Lexikon české literatury 3 (2000).
Uspořádala a vydala: K. Poláček: Povídka pana Kočkodana; Na prahu neznáma – Kouzelná šunka; Povídky izraelského vyznání; Bez míta /Pan Selichar se osvobodil/ (1995) + Mariáš a jiné živnosti; 35 sloupků; Čtrnáct dní na vojně; Život ve filmu; Okolo nás; Žurnalistický slovník (1998).
Příspěvky ve sbornících: Sbornik otvetov na voprosy po literaturovedeniju (Moskva 1958); The Linden Three. An Anthologie of Czech and Slovak Literature 1890–1960 (Praha 1962); Struktura a smysl literárního díla (1966); Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. Karel Poláček 1892–1992 (1992).
LITERATURA
Recenze: Cesta St. K. Neumanna ke Komunistické straně: A. Závodský, NŽ 1955, s. 216; Z. Eis, ČL 1955, s. 277 * Zrození moderny: A. Jelínek, LitN 1963, č. 31; J. Števček, Kultúrny život (Bratislava) 1963, č. 37; Z. Kožmín, Plamen 1964, č. 1; F. Buriánek, ČL 1964, s. 168; S. Šmatlák, Slovenská literatúra (Bratislava) 1964, s. 299; M. Jähnichen, Zeitschrift für Slawistik (Berlin) 1965, s. 608.Nekrolog: Z. Pešat, ČL 2006, č. 4.
Autor hesla: Bohumil Svozil (1998)
Aktualizace hesla: 25. 10. 2006
(kb)
Aktualizace bibliografie: 25. 10. 2006
(kb)