Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Petr  HOLMAN

* 17. 4. 1951, Praha 
† 4. 8. 2019, Praha 
 
Literární historik a editor, komentátor díla Otokara Březiny
 Po ZDŠ v Malé Skále u Turnova a Železném Brodě navštěvoval v letech 1966–1969 SVVŠ v Jablonci nad Nisou. Od dětství byl v kontaktu s překladatelem staroindických textů Rudolfem Janíčkem, jenž jej přivedl k zájmu o indickou kulturu. Od roku 1969 studoval na PedF UK český jazyk a hudební výchovu, na Jazykové škole v Praze sanskrt a od roku 1973 na FF UK dálkově obor indologie (sanskrt a tamilština; studium nedokončil). Diplomovou práci Ohlas básnické tvorby Rabíndranátha Thákura v české hudbě obhájil v roce 1973, titul PaedDr. získal roku 1991 za část svého díla Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny. V sedmdesátých letech navázal přátelství s básníkem a prozaikem Stanislavem Vodičkou. Vystřídal řadu různých zaměstnání (prodavač, dělník, myč nádobí, listonoš, noční hlídač, topič, uklízeč, korektor, vychovatel, učitel češtiny a zpěvu na ZŠ atd.). V letech 1991–1993 byl odborným asistentem na Katedře české a slovenské literatury FF UK. Souběžně v roce 1991 absolvoval stáž na univerzitě v Oxfordu a v letech 1992–1994 vyučoval jako hostující profesor Fulbright Commission českému jazyku a literatuře na Stanford University a Northwestern University v Chicagu v USA a v letech 1996–1998 na University of Delhi v Indii. Ve spolupráci s Ivanem M. Havlem a Centrem pro teoretická studia UK v Praze se podílel na výuce studentů amerických a kanadských letních škol slovanských studií v Praze (např. Simon Fraser University Vancouver, Northwestern University Evanston–Chicago). V letech 1995–1996 a 1998–2003 byl zaměstnán v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a v letech 1996–1998 a 2005–2015 v Indologickém semináři Ústavu jižní a centrální Asie FF UK.
Od roku 1969 byl činný také jako amatérský i profesionální hudebník (houslista, violista) v řadě hudebních souborů (např. Pražská cimbálová muzika, Vysokoškolský soubor Zdeňka Nejedlého aj.). Jako člen těchto souborů koncertoval u nás, v mnoha evropských zemích a dlouhodoběji i v Mexiku (1990), nahrával pro Čs. rozhlas a televizi, jako sólista též pro All India Radio New Delhi.
 

Přispíval do časopisů Aluze, Box, Bulletin Společnosti Otokara Březiny, Bulletin Společnosti Anny Pammrové, Česká literatura, Host, Jihlavské listy, Kmen, Kurýr Odeonu, List pro literaturu, Literární archiv, Literární měsíčník, Logos, Naše řeč, Proglas, Sborník Kruhu přátel českého jazyka, Studentské listy, Typografia, Umění a řemesla, Zprávy Spolku čs. bibliofilů, Železnobrodský zpravodaj aj., ze zahraničních do Wiener slawistischer Almanach.
Sestavil a jako strojopis v devíti exemplářích vydal Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny (pracoval na něm v letech 1974–1986; veřejnosti jej představil v článku v Naší řeči, č. 1/1988). V podobě většinou nesvázaných strojopisů opsaných v nemnoha exemplářích vydal: Březinovské korespondence 1985 (1985); Dopisy Otokara Březiny F. V. Krejčímu z let 1894–1897 (1986); Otokar Březina v dopisech za světové války a po ní (1988); Otokar Březina: Svítání na západě, Stavitelé chrámu, Ruce: tři dochované rukopisy básnických sbírek Otokara Březiny (faksimile, 1988; roku 2002 doplněno o faksimile nově nalezeného rukopisu Větrů od pólů); Otokar Březina: Fragmenty (nově objevené rukopisy z básníkovy pozůstalosti, 1989, 2. a 3. opravené vydání 1990); Dva dopisy Otokara Březiny nezjištěným adresátům (faksimile + přepis, 1990); Březinovy neznámé studentské verše (faksimile, 1991); F. X. Šalda Otokaru Březinovi (1991); Dokumenty (faksimile osobních dokumentů Otokara Březiny, 1991); Otokar Březina a krásná kniha (1995); Anna Pammrová: Anagogické meditace: k snazšímu pochopení poezie Březinovy podává Alfa (1995); Otokar Březina 1868–1998, 1929–1999 (1999; I – Úvod, II – Věnování Jakuba Demla Otokaru Březinovi, III – Emanuel Chalupný o Otokaru Březinovi 1902–1970 /bibliografie/, IV – Oldřich Králík o Otokaru Březinovi 1929–1970 /bibliografie/); Z dopisů Stanislava Vodičky 1973–1982 (2000); Otokar Březina: Životopis (faksimile nově nalezeného rukopisu Františka Jecha, 2001); Emilie Lakomá: Jinou cestou: Život a sen, Pravda a sen, Rozmluva básníka se ženou, Zrcadlení v hloubce (2002); P. Holman: Z cest... (2004).
Přispěl do rukopisného sborníku Laudatio Milan Jankovič (1989) a do příležitostné pamětní publikace věnované Rostislavu Valuškovi k 60. narozeninám (rukopisný unikát, 2006).
V roce 1990 spoluobnovil Společnost Otakara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou, jejímž byl čestným předsedou; stal se nositelem její zlaté pamětní medaile a též pamětní medaile Společnosti Anny Pammrové.
V roce 2005 získal za druhý svazek Březinovy korespondence cenu Magnesia Litera (Litera za nakladatelský čin), v roce 2016 se stal držitelem Ceny Toma Stopparda za knihu Březiniana II.
Pro Český rozhlas připravil pořady o české literatuře a indické hudbě (např. S Petrem Holmanem do Indie i za Březinou, Tradiční taneční hudba Urísy, Lidová hudba Rádžastánu, Indická instrumentální hudba, Housle v jihoindické hudbě aj.), podílel se též na vydávání nových nahrávek některých významných děl klasické hudby pro společnost Fermata.

 

Holman se zabýval českou literaturou přelomu 19. a 20. století, především dílem Otokara Březiny, jehož je také editorem a komentátorem, a autory s Březinou provázanými (Jakub Deml, Anna Pammrová, F. X. Šalda aj.). V Březinově díle oceňoval jazykové bohatství a myšlenkovou podnětnost a opakovaně je vykládal jako jeden z vrcholů českého písemnictví vůbec. Jeho stěžejní práce, šestisvazkový Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny, jenž je v české literární vědě ojedinělým pokusem interpretovat jazyk literárního díla prostřednictvím matematické lingvistiky, podává celkový obraz slovní zásoby Březinova básnického díla. O Březinovi Holman napsal řadu studií, zaměřených především na jeho korespondenci a esejistiku; tři z nich (věnované též stavu březinovských studií) vyšly knižně ve výboru Březiniana. Anglicky psané studie shnruté v knize Nature in Otokar Březina’s work se věnují Březinově metaforice a imaginaci založené na přírodovědných znalostech a terminologii. Svazek Březiniana II mapuje kolektivní představu o Březinovi, jak se konstituovala v druhé polovině 20. století.
Zážitky z cesty do USA Holman reflektoval v deníkovém dopise Z cest..., v němž spíše esejisticky a s ironickým nadhledem vypovídá o své cestě z chicagských ulic, muzeí a koncertních sálů New Yorku až do ticha benediktinského kláštera.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Otokar Březina, Bibliografie 3 (rozmnož., 1988, s J. Sedlákovou); Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny (reprint samizdatového vydání opatřený německým titulem Frequenzwörterbuch zum lyrischen Werk von Otokar Březina a úvodní studií přeloženou do němčiny, 2 sv., Köln am Rhein – Weimar – Wien 1993); Březiniana (studie, 2003); Z cest... (EE 2005); Březiniana II: dokumenty, ohlasy, paralely, přesahy: 1996–2006 (soubor ohlasů a citátů, 2012); Nature in Otokar Březina’s work (studie, 2014).
Příspěvky ve sbornících a týmových pracích: Nad meditacemi věků (1992); Světová literárněvědná bohemistika 1 (1995); Encyklopedia of the Essay (Chicago – London 1997); Transdisciplinární gratulovník k 60. narozeninám Ivana M. Havla (2000); Zajatci hvězd a snů: Katolická moderna a její časopis Nový život 1896–1907 (2000); Česká literatura na konci tisíciletí 1 (2001); Pandanus (2003, 2004, 2005, 2006, 2007); Srovnávací poetika v multikulturním světě (2004); Otázky českého kánonu (2006); Osobnost Mojmíra Trávníčka v české literatuře (2007).
Uspořádal a vydal: O. Březina: Hudba pramenů a jiné eseje (1989, rozšíř. vyd. 1996 pod titulem Eseje) + Korespondence 1, 2 (2004); F. X. Šalda Otokaru Březinovi (1991); E. Lakomá: Úlomky hovorů Otokara Březiny (1992); Otokar Březina a současnost (sb. 1996, též přisp.); Vlídné setkání: vzájemná korespondence Otokara Březiny a Sigismunda Boušky (1996, s M. Červenkou); Jediný život, jediná láska: vzájemná korespondence Otokara Březiny a Emilie Lakomé (1999); Otokar Březina 1989–1996: výběrová bibliografie (1996); Otokar Březina 1868–1998: 1929–1999 (příležitostná publikace, 1999, též přisp.); F. Jech: U Březiny (2001); Matěj Lukšů: Z rozmluv s Březinou (2003); Otokar Březina 2003 (sb. 2004, též přisp.); Jakub Deml Marii Tischlitzové (2004); „Marii Bačákové v Třešti pozdravení!“: zapomenuté dopisy Jakuba Demla (2005); Alma Křemenová: Anna Pammrová – životopis (2005); M. Červenka: Březinovské studie (2006); L. Lubas: Drobné paměti domácí (2006, rozšíř. 2012); I. Z. Mastník: Bláznoléčky (2008); Otokar Březina 2008 (sb. 2010, též přisp.); O. Březina: Básnické spisy / Opera poetica (2013).

LITERATURA

Bibliografie: Bibliografie Petra Holmana on-line (zde).
Studie a články: P. Loučová: Březinovská edice Petra Holmana, in M. Přibáň a kol., Český literární samizdat 1948–1989 (2018).
Recenze: O. Březina: Hudba pramenů a jiné eseje: I. Markvart, Práce 2. 12. 1989; J. Poláček, Rovnost 4. 1. 1990; D. Závada, LD 13. 1. 1990 * E. Lakomá: Úlomky hovorů Otokara Březiny: J. Janáčková, LidN 3. 9. 1992, příloha Národní 9, č. 36; M. Trávníček, LD (Brno) 21. 9. 1992; J. Olič, Box 1994, č. 1 (5) * Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny: J. Hek, Duha 1994, č. 1; J. Slomek, LitN 1993, č. 31 * Březiniana: jas (= J. Slomek), LidN 9. 9. 2003; M. Trávníček, Tvar 2003, č. 20; L. Soldán, Duha 2003, č. 4; M. Špirit, KPRR 2004, č. 28; Z. Smolka, Host 2004, č. 5 * Z cest...: J. Chuchma, MFD 24. 6. 2005; J. Zizler, A2 2005, č. 4 * Březiniana II: E. Černý, Bulletin Společnosti Otokara Březiny 2012, č. 60; A. Kareninová, LidN 15. 12. 2012; M. Machovec, Babylon 2013, č. 2.
Korespondence: Z dopisů Stanislava Vodičky Petru Holmanovi: 1973–1982 (2008).
Rozhovory: J. Hájková, Studentské listy 1991, č. 14; M. Vajchr, RR 2005, č. 60; A. Blažejovská, Portál české literatury 2. 12. 2005 (zde); L. Sluka, Rajnet.cz 2. 11. 2006 (zde); D. Iwashita, LidN 25. 3. 2009.
Nekrology: M. Hlubuček, Material Times 5. 8. 2019 (zde); M. Hlubuček, Bulletin Společnosti Otokara Březiny 2019, č. 74; M. Machovec, ČL 2019, č. 5; A. Blažejovská, Host 2019, č. 7; L. Petřík, Literárky.cz 5. 8. 2019 (zde).

Autor hesla: Martin Machovec (1995); Kateřina Bláhová (2008)
Aktualizace hesla: 22. 10. 2019 (pš)
Aktualizace bibliografie: 22. 10. 2019 (pš)
 
zpět na hlavní stranu