Karel CVEJN
Básník, prozaik a literární historik.
Syn koželuha; dětství prožil v rodišti a v Mirovicích v jižních Čechách. Od roku 1922 studoval klasické gymnázium v Písku (maturita 1930), poté Právnickou fakultu UK v Praze (1931–1936). Současně navštěvoval na FF UK přednášky z estetiky a literární historie a divadelní seminář Václava Tilleho
. Složil zkoušku učitelské způsobilosti a vyučoval na obchodní akademii v Berouně (1937–1945), po přestěhování do Prahy na dívčí obchodní akademii (do roku 1948), na Československé obchodní akademii (později Střední ekonomická škola, do roku 1961) a Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Resslově ulici (do důchodu odešel v roce 1975). Poté externě spolupracoval s Fakultou sociálních věd a publicistiky UK. Již za svého působení v Berouně se
podílel na různých kulturních aktivitách, později byl sekretářem
Divadelního studentského ústředí v Praze a divadelním referentem
Jihočeské župy studentských krajinských spolků. Po roce 1945 se věnoval činnosti přednáškové (v lidových univerzitách a Československém rozhlase) a osvětové (spolupracoval mj. se Středočeským muzeem v Roztokách, s Kruhem přátel umění Mikoláše Alše). Byl dlouholetým členem Spolku bibliofilů a až do své smrti jeho druhým místopředsedou.
Básněmi, prózou, fejetony a články přispíval do periodik:
Studentský časopis,
Drúza (Příbram),
Rozpravy Aventina,
Národní osvobození,
Kytice (1947 zde studie
Zápisník MUDr. Hanuše Jurenky, přítele B. Němcové; 1948
Nad pozůstalostí B. Jelínka, separáty vyšly knižně 1948 s titulem
Dvě zapomenuté tváře),
Slovanský přehled,
Květy,
Vlasta,
Dikobraz,
Práce (fejetony po roce 1945),
Svobodné slovo,
Jihočeská pravda,
Svoboda,
Rozhledy,
Kulturní večerník D 34,
Jiskra Rychnovska,
Pochodeň,
Blok,
Lidové noviny. Již na gymnáziu v Písku založil studentský časopis
Gymnasion (1929–1930), později s Františkem Dvořákem vedl regionální revue pro kulturu, poezii a vědu
Jih (České Budějovice, 1934–1937) a knižnici
Jih (1935–1936); po válce redigoval s
Jaroslavem Seifertem
měsíčník
Kytice (1946–1948) a jeho knižnici Rozpravy (1946–1949). Publikoval též ve sbornících
Českolipsko literární (zde 1975
Společenský podtext Arbesova a Máchova díla, 1978
Arbes a výtvarné umění). Pro
Československý rozhlas připravoval literární pásma a medailonky. – V počátku své tvorby užíval pseudonymu Jiří Skála, podepisoval se šiframi Cv., -e-, K. C., -n.
Cvejnovy první básnické sbírky vznikaly ve spolupráci se spolužákem Jindrou Černohorským a jsou inspirovány jižními Čechami. Vedle intimních reflektují i sociální témata a prozrazují autorovo mladistvé okouzlení přírodou. Obdobně vyznívá i válečná skladba
Rozhledna, pásmo obrazů z berounského kraje, v němž sílí Cvejnovo ovlivnění poetikou avantgardy a vlastenecké tóny. V bezmála o čtyřicet let mladší sbírce
Pohlednice v pastelu se pak Cvejn představuje jako autor meditativně laděné intimní a přírodní lyriky, jako básník lyrických nálad. – Těžiště Cvejnovy práce ovšem leží v kulturní publicistice, zejména v činnosti ediční. Jeho orientaci na autory 19. století potvrzuje i poválečný pokus o připomenutí
Bohdana Jelínka a Hanuše Jurenky (
Dvě zapomenuté tváře). Uspořádal mnoho sborníků a výborů, mj.
Dopisy JiříhoWolkra, po válce se věnoval hlavně tvorbě
Karla Vokáče, Bohdana Jelínka, Josefa Václava Friče (mj. kritické vydání
Pamětí) a vlastenecky orientované poezii (v reedici protifašistické poezie
Křik Koruny české, vydané za války v Paříži, se pokusil dešifrovat jednotlivé autory)
. Jednotlivé edice často doprovázel doslovy a studiemi zaměřenými zvláště k sociologickému zřeteli a rovněž detailními komentáři. Cvejnova ediční práce je tak úzce propojena s jeho činností literárněhistorickou a popularizační. Literárněvědnou studii s edicí kombinoval i v knihách
Božena Němcová a
Veselý plamen (o Karlu Havlíčkovi). Výklad díla těchto autorů je však většinou až příliš poplatný jednostrannostem doby vzniku.
Beletrie a práce o literatuře: Odjezdy (BB 1932, s J. Černohorským); Slepec a včela (BB 1933, s J. Černohorským); Pohádka o chytrém Honzovi (1939); Vzpomínka 6.–7. 7. 1940 (B 1941, s J. Černohorským); Rozhledna (B 1945); Dvě zapomenuté tváře (medailony H. Jurenky a B. Jelínka, 1947); Božena Němcová (studie s ukázkami a dokumenty, 1956); Veselý plamen (studie o K. Havlíčkovi Borovském, s přetiskem Tyrolských elegií, 1957); Česká literatura a náboženství. Havlíček – Machar – Hašek (studie, 1961, + M. Jankovič + Z. Pešat); Pohlednice v pastelu (BB 1980); Zasloužilý umělec Karel Boušek (medailon 1982).
Uspořádal, vydal a redigoval: Dopisy Jiřího Wolkra (A. M. Píšovi, 1939; též přísp.); Památce Karla Vokáče. 12. července 1944 (sb., b. d., 1945); Památník k 25. výročí založení Obchodní akademie v Berouně (1945, s dalšími); Za Karlem Vokáčem (sb., 1946): K. Vokáč: Básně (1946; též přísp.); Křik Koruny české (výbor protifašistické poezie, 1947; též přísp.); Básně národního sebevědomí (výbor české poezie, 1948; též přísp.); B. Jelínek: Sněhová růže (výbor BB, 1948; též přísp.) + Dílo Bohdana Jelínka (výbor BB, PP 1949; též přísp.); J. V. Frič: Písně z bašty a jiné básně (1952; též přísp.) + Naši předchůdci (výbor, 1953; též přísp.) + J. V. Frič v dopisech a denících (1955; též přísp.) + Paměti (3 sv., 1957–63; též přísp.); J. E. Sojka: Naši mužové. Biografie a charakteristiky mužů slovanských (1953; též přísp.); Antar bojující. Památce doc. MUDr. Václava Čedíka (výbor, 1963); Národ sobě. K stému výročí položení základních kamenů Národního divadla (1968, se Z. Budinkou a F. Petrouškem); Středočeským krajem (průvodce s obr. M. Alše; 1970; též přísp.); K. Sýs: Jan Neruda v Paříži (BB, + F. Dvořák, 1977); F. Nechvátal: Básně (výbor, 1980); Marginálie 1980 (sb. k 70. výročí vzniku Spolku českých bibliofilů, 1980); V. Č. Bendl – J. Hašek: Nejnovější český Galanthomme čili Krásochovník (1985; též přísp.); Marginálie 1985 (sb. k 75. výročí vzniku Spolku českých bibliofilů, 1985).
Studie a články: L. Housková, Českobudějovická novinová scéna mezi dvěma světovými válkami – kulturně-společenská periodika, Výběr (České Budějovice), 2005, č. 1.
Recenze: Odjezdy: V. H. (= V. Hrbek, tj. Z. Kalista), Lumír 59, 1932/33, č. 9–10 * Rozhledna: V. Běhounek, Práce 22. 9. 1945
* Křik Koruny české: M. Novotný, LitN 1947, č. 7–8; G. (= F. Götz), Národní osvobození 4. 7. 1947 * J. E. Sojka, Naši mužové (recenze edice): J. Thon, ČL 1954, č. 3 * Božena Němcová: O. Vančata, Literatura ve škole 1956, č. 9; J. M., Věda a život 1956, č. 10 * Pohlednice v pastelu: J. Rumler, LM 1982, č. 2; L. Chytilová, NK 1981, č. 9; V. Vodák, LD 18. 7. 1981.
K životním jubileím: J. Dvořák, LM 1981, č. 6; Z. Mráz, Českobudějovické listy 5. 8. 1993.
Nekrolog: V. Píša, LM 1987, č. 4.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, neuspořádáno.
