SVĚT LITERATURY
Časopis pro novodobé zahraniční literatury
Obvykle dvakrát ročně vycházející časopis vydával zpočátku Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV. Kruh moderních filologů, který se stal roku 1993 spoluvydavatelem, jej o rok později převzal a vydával ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy (FF UK), od roku 1997 též s Institutem základů vzdělanosti pražské univerzity. Nakladatelsky časopis zajišťovala nejdříve Academia, od roku 1992 vycházel v nakladatelství a vydavatelství Mlejnek, v letech 1996–2001 v nakladatelství Mgr. Marie Mlejnkové v Pardubicích. V roce 2002 časopis převzala Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého). Od roku 2005 se vydavatelem znovu stává FF UK.
Redakce původně sídlila v Centru komparatistiky FF UK, od roku 2002 v Literární akademii a od roku 2005 v Ústavu románských studií FF UK. Vedoucím redaktorem je od počátku Vladimír Svatoň, jeho zástupcem byl do roku 2001 Martin Procházka, do roku 1993 rovněž Vladimír Novotný
a od roku 1993 dosud Anna Housková. Výkonnými členy redakce dále byli Miloš Havelka (1991–1995), Jiří Holý (1991–1995), Zdeněk Hrbata (1991–1994), Helena Kupcová (2002–2004), Pavla Lidmilová (1991–1997), Oldřich Král (1995–2001), Pavel Kubaník (2003–2004, dále asistent redakce 2005–2006), Zdeněk Pinc (1997–2001), Michal Přibáň (2002) a Zdeněk Stříbrný (1991–1997). Současným výkonným redaktorem je od roku 2005 Pavel Šidák. Ve funkci tajemnice redakce se v prvních ročnících vystřídaly Blanka Markovičová (1991) a Lenka Vachalovská (1992–1993). Vedle redakční rady při časopisu od roku 2008 působí Poradní sbor, od roku 2009 rozdělený na externí a interní.
Při založení časopisu pro studium novověkých literatur, zejména evropských a amerických, vycházela redakce z představy listu, který by nebyl úzce resortní, nýbrž by umožňoval živý kontakt mezi literárními vědci různých specializací i mezi odborníky a vzdělanou veřejností. Vedle domácích autorů publikují ve Světě literatury
i zahraniční badatelé (Aage A. Hansen-Löwe, Walter Koschmal, Oleg Malevič, Alfonso de Toro, Gertraude Zand aj.) a redakce zařazuje překlady literárněvědných, estetických a filozofických textů, popř. esejů (rubrika Z myšlenek, později Texty –
mj. Jorge Luis Borges, Jacques Derrida, Mircea Eliade, Gérard Genette, Stephen Greenblatt, Emmanuel Lévinas, Tzvetan Todorov). Ve většině čísel jsou hlavní studie sdruženy do jednoho nebo více tematických bloků založených na konfrontaci materiálu různých literatur i rozdílných badatelských přístupů: Francouzská komunita v belgické kultuře (č. 3 a 4, příspěvky z větší části od belgických badatelů), Česká literatura a středoevropský kontext (3), Středoevropský literární kontext (5, 9 a 12), Utopie nového světa (4), Paradoxy a vize ruské literatury (5), Španělsko a evropská kultura (výběr esejů španělských autorů, č. 8), Komparatistika a literárnost (10), Západní civilizace a její relativita (13), Konec tisíciletí v literatuře (19), Žánry, styly, epochy (26/27), Kulturní distance, interpretace a translace (31), Jazyk literatury a jazyk filozofie (35), Imaginace a krása v dějinách literatury (36) či Dějiny a interpretace (40). K několika tématům, kterých se dotýkají i okruhy již uvedené, se časopis opakovaně vrací; problému regionu byla věnována především č. 1 a 2 (Problém regionu a román 20. století), 6 (Region - enkláva - utopie), 7 (Regiony a jejich interpretace) a 23/24 (Krajiny a regiony) a kultuře Latinské Ameriky č. 14 (Filozofie dějin a literatury v Latinské Americe), 15 (Mnohokulturnost hispánské Ameriky) 31 (Z iberoamerické kultury) či 37 (Literatura a myšlení Latinské Ameriky). Významný prostor zaujímá v časopise problematika translatologie, jíž jsou věnovány samostatné bloky v č. 16–17 a 19–22. V některých číslech se časopis věnuje významným osobnostem 20. století: v č. 15 vyšly studie z konference T. G. Masaryk a Rusko, věnované Masarykovu spisu Rusko a Evropa, č. 18 se věnuje próze Vladimíra Nabokova, č. 33 aktuálnosti myšlení Ortegy y Gasseta, č. 37 dílu Zdeňka Mathausera a č. 38 dílu Václava Černého. Mnohá čísla přinášejí studie týkající se obecně kulturních epoch moderny, avantgardy a postmoderny. Časopis se trvale soustředí na určující autory světové moderny a postmoderny (např. v trojčísle 28/29/30 v bloku Borges-Kafka), postupně se otevírá rovněž problematice literární teorie a myšlení o literatuře obecně; naratologické studie přináší především č. 31–33 (Vyprávění a teorie narace), č. 37 se věnuje teorii interpretace textu a č. 33 intermediálním aspektům literatury (Čára a linie ve výtvarném umění a literatuře). Studie z kolokvia věnovaného stavu, smyslu a možného redefinování literární komparatistiky obsahuje č. 34.
Přispěvatelé Světa literatury
se rekrutují především z literárních kateder vysokých škol a z ústavů Akademie věd ČR (původně z oddělení zahraničních literatur ÚČSL, které bylo roku 1993 zrušeno). Z bohemistů v časopise publikovali mj. Petr A. Bílek, Přemysl Blažíček, Jakub Češka, Dalibor Dobiáš, Milan Exner, Bohumil Fořt, Daniela Hodrová, Jiří Holý, Pavel Janáček, Milan Jankovič, Alice Jedličková, František Kautman, Marie Kubínová, Marie Langerová,
Vladimír Papoušek
či Zdeněk Šanda; z anglistů patří k přispěvatelům Martin Procházka, Daniel Soukup (rovněž germanista), Eva Věšínová-Kalivodová, z romanistů a hispanistů Oldřich Bělič, Anna Housková, Zdeněk Hrbata (i příspěvky o české literatuře), Anežka Charvátová, Daniel Nemrava, Jiří Pechar, Jiří Pelán, Ladislav Šerý, Pavel Štěpánek, z rusistů Tomáš Glanc, Danuše Kšicová, Zdeněk Mathauser, Alena Morávková, Miroslav Olšovský, Zdeněk Pechal, Ivo Pospíšil, Oldřich Richterek, Vladimír Svatoň, Michal Sýkora, Lenka Vachalovská, z polonistů Jasna Hloušková, z germanistů Jaromír Loužil, Jindřich Pokorný a Jiří Stromšík, z orientalistů Oldřich Král a Olga Lomová. Ojediněle otiskuje Svět literatury
některé studie v němčině a ruštině.
Polemické články a rozhovory vycházejí v rubrice Názory a polemiky, recenze (většinou odborné literatury) a zprávy v rubrikách Události a knihy, popř. Recenze
(kromě výše uvedených přispěvatelů mj. Josef Dohnal, Šárka Grauová, Ivo Harák, Jan M. Heller, Hana Kosáková, Lucie Kostrbová, Vladimír Kostřica, Helena Kupcová, Tereza Riedelbauchová, Pavel Šidák, Anežka Vidmanová, Vlastmil Zuska aj.). Do některých čísel byly zařazeny též rubriky Opožděné recenze (zamyšlení nad významnými zahraničními literárněvědnými publikacemi z většího časového odstupu), popř. Osobnosti (mj. Zdeněk Stříbrný o René Wellkovi) a Dokumenty (např. newyorský rozhovor Ferdinanda Peroutky
s Johannesem Urzidilem – č. 11). Několik ročníků obsahuje rubriku Generace, ve které dostávali prostor mladší badatelé a studenti. V č. 26/27 je zařazen obsah, rejstřík přispěvatelů a rejstřík recenzovaných knih čísel 1–25 (připravila Martina Mašínová).
Poradní sbor (vznikl 2008, od 2009 rozdělen na externí a interní): P. A. Bílek (od 2008), J. Forbelský (od 2008), T. Glanc (od 2008), A. Haman (od 2008), M. Havelka (od 2008), M. Hilský (2008), Z. Hrbata (od 2008), J. Janáčková (od 2009), P. Koťátko (od 2008), H. Kupcová (od 2008), P. Kyloušek (od 2009), O. Lomová (od 2008), V. Papoušek (od 2009), Z. Pechal (2008), J. Pechar (od 2008), J. Pelán (od 2008), M. Petříček (2008), M. Pokorný (od 2008), O. Richterek (od 2008), J. Rubeš (od 2008), M. Sýkora (od 2008), L. Šimon (od 2009), M. Tvrdík (od 2008), H. Vydrová (od 2008), V. Zuska (2008).
LITERATURA
Bibliografie: M. Mašínová, č. 1–25, Svět literatury 2003, č. 26/27 (zde).
Články: V. Svatoň: Komparatistické středisko, jeho časopis Svět literatury a germano-austro-bohemistická studia, Ianua 1996, č. 2.
K jednotlivým číslům: č. 1: mtv: Dva nové literární časopisy, Tvar 1991, č. 24; I. Pospíšil: Dva akademické časopisy, Opera slavica 1992, č. 1 * č. 1+2: Š. Grauová: Hledání světa literatury, Iniciály 1992, č. 25 * č. 4: I. Sánchezová, Tvar 1993, č. 6 * č. 5: J. Červenková. LitN 1993, č. 34 * č. 7: (pal) (= P. Janáček), LidN 27. 8. 1994, příl. Národní 9, č. 35; vln (= V. Novotný), Tvar 1994, č. 14 * č. 9: P. Janáček, Tvar 1995, č. 20 * č. 15: J. Slomek, LitN 1998, č. 38 * č. 20: M. Jareš, Tvar 2001, č. 7 * č. 31+32: V. Kremlička, A2 2006, č. 12 * č. 34: R. Ibrahim, A2 2006, č. 48 (k tomu V. Svatoň, A2 2007, č.1); M. Sýkora, Host 2007, č. 2.