Petr ZELENKA
Společným tématem všech Zelenkových textů – scénářů i dramat – je neschopnost či nemožnost autentického zakoušení života, kterou autor nahlíží z různých personálních i mediálních perspektiv a zobrazuje prostřednictvím nekonvenčního až deviantního chování postav. Již v prvním dramatu Příběhy obyčejného šílenství předložil sérii úchylek (od amatérského okultismu přes exaltovanou humanitárnost až po absurdní autosexuální praktiky). Zatímco však individuální vykloubenosti postav v této hře představují jakýsi úsměvný únik před tlakem moderní doby, v dalších dramatech už abnormalita nabývá rozměru reálného společenského problému. Ústředním motivem zatím poslední hry, „mediální morality“ Očištění, totiž není jen znásilnění chlapce, nýbrž především způsob odhalení a potrestání viníka: hrdina se ke svému zvrhlému činu přizná v televizní show, která však nakonec není odvysílána, což zpětně relativizuje i zločin sám – co není medializováno, jako by se nestalo. Drama varuje před nebezpečím vyplývajícím z tendencí médií přisvojovat si neadekvátní společenské role (televize, působící zejména jako „obchodník s emocemi“, se nesmí stát arbitrem morálky). Ve hře Teremin autor zpracoval skutečný příběh sovětského vědce, jemuž komunistický režim v letech 1927–1938 umožnil prezentovat vynález nekontaktního hudebního nástroje tereminvoxu ve Spojených státech. V Zelenkově interpretaci se Teremin slepě upíná k revoluční myšlence hudební demokratizace (neboť na jeho nástroj mohl hrát i diletant), zatímco realitu ovládá sovětská rozvědka, která z nástroje učiní předmět bolševické propagandy a z vynálezce průmyslového špióna. Jádro hry, kde historii jednotlivce rámují události tzv. velkých dějin (hospodářská krize v USA a stalinistické Rusko), spočívá v odhalení paradoxu hrdinovy osobnosti: jedinec, který na jedné straně společnosti přináší pronikavé objevy, se na straně druhé jako člověk chová nedospěle a nezodpovědně. – Zelenka často využívá intermediality a na jevišti zobrazuje jiná média (v Očištění pracuje např. s reality show, do Příběhů obyčejného šílenství je zakomponován dokumentární film, v Tereminovi rozhlasový pořad a koncert). Jako většina současných dramatiků do svých her také implantuje intertextové odkazy (Očištění je např. aluzí Dostojevského románu Zločin a trest i některých filmů Woodyho Allena).
Divadelní a filmová tvorba se u Zelenky trvale prostupuje (scénář k filmu Příběhy obyčejného šílenství napsal na základě vlastní divadelní hry, v Karamazových zfilmoval /cizí/ nastudování Dostojevského románu v pražském Dejvickém divadle). Zkušenost s oběma uměnami se však v jeho díle projevuje i tím, že k dramatu přistupuje s filmovým myšlením, a ve filmových scénářích naopak uplatňuje divadelní prvky. Autor vytvořil osobitou dramatickou strukturu – nepřetržitý tok děje, který využívá „střihového“ přechodu mezi scénami (Teremin), paralelních a vložených scén, a který se rozbíhá do několika dějových linií (napětí v jeho hrách se nestupňuje, ale vzniká poměrem mezi liniemi). Spíše než vývoj zápletky či dramatická akce ho totiž zajímá situace hrdiny, již rozprostírá na celou plochu „příběhu“. – Tradiční dramatickou stavbu si naopak vyžádala montáž frašek britského autora Michaela Frayna, kterou Zelenka napsal a v roce 2004 pod názvem Odchody vlakov režíroval ve slovenském Divadle Astorka Korzo 90´ (v roce 2008 ji pod názvem Herci inscenoval i v Divadle Ta Fantastika Praha). Syžet Fraynovy hry Číňani, pojednávající o ztřeštěné večeři, na niž byli omylem pozváni kontroverzní hosté, Zelenka zkombinoval s formálním rámcem jiné autorovy hry Zepředu, zezadu, v níž nejprve sledujeme z hlediště divadelní zkoušku a následně ze zákulisí nepodařenou reprízu inscenace. Fraynovu konverzační hru tím obohatil o prvky charakterové komedie.BIBLIOGRAFIE
Dramata a scénáře: Knoflíkáři (scénář, 1998); Příběhy obyčejného šílenství (scénář, 2005); Teremin (D 2006; prem. 2005); scénicky: Příběhy obyčejného šílenství (2001); Odjezdy vlaků (s tit. Odchody vlakov, prem. Bratislava 2004; s tit. Herci, Praha 2008); Očištění (s tit. Oczyszczenie, prem. Krakow 2007, České Budějovice 2010); Ohrožené druhy (2011).Odborná práce: Nové náboženství Kurta Vonneguta (H&H, Praha 1992).
Příspěvky ve sbornících: Pora eto izmenit'! (Peterburg–Praha 2003, hra Příběhy obyčejného šílenství); Opowieści o zwyczajnym szaleństwie (Wroclaw 2006; hry Příběhy obyčejného šílenství a Teremin); Teatru Ceh de azi (Bukurešť 2006; hra Příběhy obyčejného šílenství); Antologija novije češke drame (Zagreb 2009; hra Příběhy obyčejného šílenství); Czech plays. Seven new works (New York 2009, hra Teremin); Teatro checo contemporáneo (Buenos Aires–Praha 2009; hra Příběhy obyčejného šílenství).
LITERATURA
Studie a články: P. Janoušek: Figurky našego vremeni, in Pora eto izmenit'! (Peterburg–Praha 2003, s. 7–18); M. Głowacka: Farza egyzstencjalna, Teatr (Warszava) 2005, č. 4–6; B. Hoffmann, J. Hoffmannová: O drsné (nekonvenční) dramatice a nekonvenční (drsné) češtině na českých jevištích, Přednášky z 48. běhu Letní školy slovanských studií (2005, s. 85–114,); L. Jungmannová: Totalitaryzm i „coolness“ – jak to pogodzic?, in Opowiesci o zwyczajnym szalenstwie (Wroclaw 2006, s. 5–15); K. Kolářová: Polákům se líbí český humor, MFD 22. 3. 2008; M. Kochan: Kto nie kocha, tego nie ma, Dialog (Warszawa) 2008, č. 6; J. Sieradzki: Coraz bardzej pusty dźwięk, Dialog (Warszawa) 2008, č. 6; K. Černá: Predgovor, in Antologija novije češke drame (Zagreb 2009, s. 7–16); K. Černá: Introducción: La realidad, desde el absurdo, in Teatro checo contemporáneo (Buenos Aires–Praha 2009, s. 7–19); J. Erml: Před, během a po Zelenkově Očištění, SaD 2010, č. 4.Recenze: Příběhy obyčejného šílenství: J. Peňás, Týden 26. 11. 2001; E. Jeníková Pražské Slovo 28. 11. 2001; Z. Hořínek LidN 30. 11. 2001; R. Hrdinová, Právo 4. 12. 2001; R. Erml, MFD 18. 12. 2001; T. Sieglová, SaD 2002, č. 3; M. Kwaśniewska, Didaskalia 2007, č. 77 * Teremin: K. Kolářová, MFD 2. 12. 2005; R. Hrdinová, Právo 9. 12. 2005; K. Černá, LidN 14. 12. 2005; M. J. Švejda, DivN 2005, č. 21; R. Erml, Reflex 2005, č. 52; R. Sikora, LitN 2006, č. 26; M. Ljubková, A2 2006, č. 33; J. Kerbr, Czech Theatre 2006, č. 22; K. Kolářová, SaD 2006, č. 2; V. Kolár, Haló noviny 17. 3. 2006 * Odjezdy vlaků: J. Sloupová, DivN 2004, č. 13; J. Šebesta, SaD 2004, č. 4 * Herci: M. Čechlovská, HN 14. 3. 2008; K. Kolářová, MFD 19. 3. 2008; J. Paterová, LidN 21. 3. 2008 * Očištění: J. Sloupová, LidN 5. 11. 2007; J Machalická, LidN 13. 2. 2010; M. Crha, MFD 16. 2. 2010; R. Hrdinová, Právo 28. 4. 2010; M. Reslová, HN 7. 5. 2010; J. Kolář, DivN 2010, č. 5; R. Erml, Reflex 2010, č. 14 * Ohrožené druhy: J. Machalická, LidN 26. 11. 2011.
Rozhovory: J. Machalická, LidN 15. 11. 2001; K. Kolářová, MFD 15. 11. 2001; R. Kalenská, Týden 2001, č. 48; K. Král + J. Škorpil, SaD 2002, č. 1; H. Dědek, Reflex 2002, č. 14; M. Gübelová, Xantypa 2002, č. 7; ik, Respekt 2002, č. 37; R. Erml, DivN 2002, č. 18; H. Dědek, Reflex 2003, č. 7; T. Čorná, Sme (Bratislava) 19. 1. 2004; H. Dvořáková, Pravda (Bratislava) 10. 4. 2004; B. Miernik, Teatr 2005, č. 4-6; P. Sigmundová, MFD 17. 2. 2005; A. Švamberk, Právo 23. 2. 2005; I. Adamovič, HN 24. 2. 2005; R. Hrdinová, Právo 16. 11. 2005; P. Dorůžka, HN 21. 11. 2005; K. Král, in Teremin (2006, s. 83–97); P. Klusák, Týden 2006, č. 1; J. Kovaříková, LidN 22. 2. 2008; D. Křivánková, LidN 26. 4. 2008; R. Erml, DivN 2008, č. 7; K. Král, SaD 2008, č. 5; D. Zabilka, MFD 4. 2. 2010, příl. Jižní Čechy; M. Spáčilová, MFD 21. 4. 2010; M. Reslová, HN 7. 5. 2010.