Ředitel londýnského nakladatelství Hamlyn Keith Vaughan v Artii. Vlevo ředitel Artie Matěj Šenar, vpravo redaktoři Vlastimil Šebek a J. Buriánek, 1956
Rudolf Vápeník – Artia (karikatura), 1958
Dlouholetý ředitel Nakladatelsví Artia JUDr. Vilém Šilar na fotografii vpravo.
ARTIA
Podnik pro zahraniční obchod Artia byl založen v roce 1953 opatřením ministra zahraničního obchodu č. 1/53 jako akciová společnost pro dovoz a vývoz kulturních statků. Jeho statut se však během padesátých a šedesátých let proměnil. Ještě v roce založení byla Artia vyhláškou č. 300/1953 přeměněna na podnik pro zahraniční obchod a v roce 1965 se stala podnikem zahraničního obchodu (PZO) na základě vyhlášky č. 147 Ministerstva zahraničního obchodu ze dne 28. 12. 1965. Tento statut si podnik podržel až do svého zániku v roce 1990.
PZO Artia spadal do kompetence Ministerstva zahraničního obchodu. Nakladatelství bylo jednou z tzv. obchodních skupin široce strukturovaného podniku. Obchodní skupina č. 1 měla ve své kompetenci vývoz gramofonových desek a gramofonových přístrojů (ve spolupráci se Supraphonem), skupinu č. 2 tvořilo nakladatelství, skupina č. 3 se orientovala na dovoz a vývoz časopisů, skupina č. 4 se věnovala vývozu poštovních známek, starých mincí, starožitností a šperků (zejména českého granátu) a skupina č. 5 měla na starost dovoz filmových materiálů, včetně filmů pro polygrafický průmysl. V čele PZO Artia stál generální ředitel, jemuž byli odpovědni ředitelé jednotlivých skupin. Nakladatelství se členilo na pět obchodních referátů: anglický, německý, skandinávský, románský a referát pro socialistické země, jejichž činnost řídil obchodní ředitel. Další složkou byl tzv. tisk ve mzdě (výroba knih na zakázku pro zahraničního nakladatele), který se členil na anglický a německý s dánským. Vlastní výrobu knih měla v kompetenci technická redakce s výrobním ředitelem a literární redakce v čele s šéfredaktorem. Literární redakce, kterou tvořilo přibližně pětatřicet zaměstnanců, se dělila na redakce populárně naučné literatury, dětské literatury a knih o umění. Její součástí byla rovněž grafická redakce. V čele každé složky literární redakce stál její vedoucí redaktor.
Prvním ředitelem nakladatelství byl od roku 1953 bývalý knihkupec Matěj Šenar (1920–1965), který se zasloužil o vybudování podniku a navázání obchodních kontaktů. Po jeho náhlém úmrtí jej nahradil dosavadní výrobní ředitel Vilém Šilar (1915–2000), s jehož jménem je spojen největší rozvoj nakladatelské činnosti. Šilar, vzděláním právník a někdejší zaměstnanec nakladatelství Bohumila Jandy Sfinx, po roce 1945 též krátce u Otakara Štorcha-Mariena v obnoveném Aventinu, dokázal díky svým organizačním schopnostem vytvořit rozsáhlou síť obchodních vztahů s renomovanými nakladateli z celého světa. Po Šilarově odchodu do důchodu v roce 1983 se stal ředitelem nakladatelství Miroslav Novák (1930–2001), který byl z funkce odvolán v roce 1988. Funkci poté převzal Richard David (*1947) a po jeho odvolání počátkem roku 1990 na několik měsíců Jiří Havlík (*1952).
Funkci šéfredaktora literární redakce zastával od roku 1953 překladatel Rudolf Vápeník (1911–1990). V roce 1962 ji převzal Břetislav Chrtek (1923–1973), který do Artie přišel z nakladatelství Naše vojsko. V roce 1971 byl Chrtek po prověrkách donucen místo opustit a ve funkci jej vystřídal Jan Novák (1924–1982), pozdější ředitel Lidového nakladatelství. Po Novákově odchodu v roce 1977 se stal šéfredaktorem Václav Stejskal (1922–1986), jenž přišel z nakladatelství Albatros. Jeho zástupcem byl v letech 1977–1988 Vladimír Hulpach
(*1935), který v Artii pracoval jako redaktor již v letech 1961–1972. Nemocného šéfredaktora Stejskala nahradil v roce 1982 Miroslav Novák (1930–2001), dříve působící ve Státním zemědělském nakladatelství. Ve funkci setrval pouhý rok, poté byl v roce 1983 jmenován ředitelem nakladatelství a funkce šéfredaktora se ujal Ivan Klinger (*1945), dosavadní vedoucí redaktor knih o umění, který na jaře 1990 odešel do nakladatelství Avicenum. Vedením redakcí pak byla na několik měsíců do zániku nakladatelství pověřena Thea Větrovská (*1931).
Nakladatelstvím Artia prošla řada redaktorů, překladatelů a výtvarníků. Od šedesátých let pracovaly v oddělení pro tisk ve mzdě Antonie Hoffmannová a Lenka Köppelová, v letech 1954–1967 působil v Artii jako hudební redaktor Břetislav Hodek. V literární redakci pracovali Mirjam Bohatcová, Eva Coufalová, Pavla Fialová, Jana Horáčková, Vladimír Hulpach, Marie Kándlová, Mirka Měchurová, Marie Mikulová, Vladimír Reis, Tamara Řezáčová, Uršula Sedmidubská, Eva Skřivanová, Vlastimil Šebek, Marcela Vápeníková či Thea Větrovská, v redakci výtvarné mj. Vladimír Bouzek, Alexandr Kohout, Vladimír Kopecký, Ludmila Kybalová, Luboš Mlčoch a Jiří Špaček. Od poloviny sedmdesátých let působil v technické redakci Artie překladatel Jan Kantůrek.
Dne 12. června 1990 bylo nakladatelství převedeno z kompetence Ministerstva zahraničního obchodu pod Ministerstvo kultury a odloučení od PZO Artia, pročež muselo vzdát svého tradičního názvu. O dva dni později byla založena Artia, akciová společnsot pro zahraniční obchod, která se stala právním nástupcem PZO Artia a vzdala se nakladatelské činnosti. (Společnost však již v roce 1994 vstoupila do likvidace, přičemž část majetku přešla do nově založené společnosti Artia Pegas Press, s. r. o., která v roce 1996 rovněž vstoupila do likvidace).
28. června 1990 založil bývalý obchodní ředitel Zdeněk Pavlík (*1945) vlastní nakladatelství Aventinum a poté celé původní nakladatelství Artia odkoupil. Určitou kontinuitu obou podniků má v současnosti zdůrazňovat pojmenování jedné z aventinských edic názvem Artia. Část zaměstnanců bývalé Artie pak stála u vzniku dalších nakladatelství Granit a Brio.
Do roku 1990 vydala Artia kolem 4000 titulů. Nejvyšších nákladů dosahovaly knihy určené pro zahraniční trh, zejména ilustrované pohádky, atlasy zvířat a umělecké publikace, jež vycházely v několika vydáních (80 000–100 000 výtisků). České jazykové mutace se pohybovaly v rozmezí 10 000–30 000 výtisků. – Nakladatelství sídlilo v ulici Ve Smečkách 30, Praha 1.
Nakladatelství Artia bylo specifickým nakladatelským podnikem, jehož profil byl určován zejména aktuální poptávkou a atraktivitou nabízených titulů na zahraničním trhu. Vydávané publikace byly nejčastěji připravovány v koedici se zahraničním partnerem. Z prostředí literární redakce vzešel námět, poté byl osloven autor, který s grafickou redakcí a výtvarníkem společně připravili maketu, jež pak byla nabízena konkrétním klientům. Pokud se nabídka setkala s příznivým ohlasem, byly uzavřeny smlouvy s nakladatelem, autorem i výtvarníkem. Obvykle takto vydaný titul vyšel v několika jazykových mutacích, vždy pod hlavičkou daného nakladatele (Bertelsmann, Hamlyn, Hachette atd.). Stejný titul se však mohl objevit i pod hlavičkou Artie, pokud se jednalo o vydání pro východní trh (např. německá jazyková mutace pro prodej v NDR). Největší zisky, zejména díky zakázkám z NSR a ze skandinávských zemí, přinášel Artii tisk ve mzdě. Spočíval ve výrobě knihy na zakázku pro zahraničního nakladatele od předání rukopisu, přes redakční zpracování, korektury, sazbu, tisk a knihařské práce. Od sedmdesátých let se začaly knihy se značkou Artia objevovat také v českém jazyce na domácím trhu. Nešlo však o systematickou ediční politiku, nýbrž o vlastní iniciativu nakladatelství, které v případě přebytku papíru uvedlo na trh v omezeném počtu výtisků českou mutaci původně cizojazyčného titulu (částečně šlo i o snahu vyhovět zájmu českých čtenářů). Druhou možností bylo převzetí titulu, vydaného pro zahraniční trh, jiným domácím nakladatelem (např. nakladatelstvím Albatros v případě knih pro děti).
V prvním období Artia členila svou produkci do čtyř základních skupin: knihy o umění, země a města, knihy o přírodě a beletrie. Poslední skupina byla dále členěna do tří oddílů: krásná literatura, knihy pro děti a mládež a varia. Tento model v zásadě přetrval až do začátku sedmdesátých let, kdy se ustálily jednotlivé skupiny se zaměřením na literaturu pro děti, literaturu o umění, populárně naučnou literaturu a literaturu pro předškolní věk (tzv. panoramatické pohádky). V rámci těchto skupin pak vznikaly jednotlivé edice, v mnoha případech šlo však spíše o volné série titulů pro konkrétního nakladatele (např. série Octopus, Südwest aj.). Vydávání české a slovenské beletrie se Artia věnovala pouze do konce šedesátých let, přičemž beletristická produkce nevytvářela žádné jasně profilované edice: nakladatelství zajistilo překlad do příslušného jazyka, knihu vydalo a nabídlo na zahraniční trh (všechny tituly byly již dříve vydány česky). Zastoupena byla díla klasiků i současných autorů (mj. Eduard Bass, Petr Bezruč, Karel Čapek, Jan Drda, Viktor Dyk, Eduard Fiker, Ladislav Fuks, Jaroslav Hašek, Janko Jesenský, Peter Jilemnický, Alois Jirásek, Zdeněk Jirotka, Arnošt Lustig, Božena Němcová, Jan Neruda, Jan Procházka, Karel Schulz, Dominik Tatarka, Edvard Valenta, Zikmund Winter, v německém překladu vyšla též detektivka Jana Zábrany a Josefa Škvoreckého Vražda pro štěstí). Komerční výsledky však byly slabé a Artia od vydávání beletrie nakonec zcela upustila. V roce 1954 vydala Artia antologii českých básníků Aus Böhmen Hain und Flur (red. František Nechvátal) v německém překladu Louise Fürnberga a v roce 1962 dva objemné svazky antologie české prózy v překladu Anny Albertové Hundert Jahre tschechischer Prosa, svazek 1 Schatten der Nacht, svazek 2 Sieg des Lichts (red. Rudolf Vápeník). V překladu Jaromíra Povejšila a Gitty Wolfové mohla rovněž v roce 1966 vyjít studie Václava Černého Rainer Maria Rilke. Prag. Böhmen und die Tschechen či knihy Emanuela Frynty Franz Kafka lebte in Prag (1960 německy, anglicky a francouzsky) a Hašek, der Schöpfer des Schwejk (1965 německy a anglicky). Do kategorie varia spadala kniha Karla Bartoška o pražském povstání The Prague Uprising, dále fotografické publikace o Juliu Fučíkovi a Klementu Gotwaldovi, ale také kniha Artura Londona España, España (španělsky, francouzsky a německy). Značné popularity u zahraničních nakladatelů dosahovaly šachové příručky Luďka Pachmana, jež vycházely v překladech po celá padesátá a šedesátá léta, a výrazným obchodním artiklem se stala rovněž populární kuchařská kniha Vaříme zdravě, chutně, hospodárně, jež vyšla poprvé v ruštině v roce 1957 a poté byla přeložena do dalších světových jazyků.
Výrazného odbytu dosahovala Artia v oblasti literatury pro děti a mládež. Nejúspěšnější byla reprezentativní edice Světové pohádky
(1960–1990, 55 sv.), kterou zahájilo německé vydání pohádek Hanse Christiana Andersena s ilustracemi Jiřího Trnky (poté do roku 1969 vyšly postupně anglicky, francouzsky, rusky, španělsky, holandsky, norsky a dánsky). Rovněž s Trnkovými ilustracemi následovaly v roce 1961 pohádky bratří Grimmů (německy, anglicky a švédsky, brzy též holandsky, francouzsky, italsky, rusky, španělsky a dánsky). Do edice, která se setkala s výrazným ohlasem u zahraničních nakladatelů, byly postupně zařazovány pohádky z celého světa (italské, africké, indiánské, čínské, japonské, české, perské, francouzské, španělské, tibetské, skandinávské atd.). Jako editoři se na této knižnici podíleli mj. Vladimír Hulpach, Břetislav Chrtek, Eduard Petiška, Vladimír Stanovský, Michaela Tvrdíková či Jan Vladislav a o její výtvarnou podobu se starala řada vynikajících ilustrátorů (vedle Jiřího Trnky např. Jiří Běhounek, Ota Janeček, Josef Liesler, Zdeněk Sklenář, Jaroslav Šerých, Miroslav Troup, Mária Želibská ad.). Svým způsobem unikátní publikací byl soubor židovských pohádek a bajek Osm světel Leo Pavláta, který vyšel roku 1986 v šesti jazykových mutacích, česky však poprvé až o rok později v samizdatové (!) edici Alef. Starším dětem byla určena edice Legendy a báje (1963–1984, 9 sv.) započatá německým, anglickým a ruským vydáním Starých pověstí českých Aloise Jiráska s ilustracemi Jiřího Trnky. Další svazky edice se objevily až po dlouhé přestávce; mj. v roce 1970 hrdinské báje staré Evropy Meč a píseň (souběžně vydání německy, anglicky, holandsky a česky) Vladimíra Hulpacha, Emanuela Frynty a Václava Cibuly s ilustracemi Miroslava Troupa, báje o rostlinách a stromech Warum die Bäume nicht mehr sprechen können (1975, bez uvedení autora Jana Vladislava) s ilustracemi Dagmar Berkové či legendy o strašidlech Gespenstergeschichten Miroslava Nováka a Zlaty Černé s ilustracemi Jaroslava Šerých (německy 1975, dále též holandsky, francouzsky a anglicky). Výrazného ohlasu dosáhla rovněž edice Šňůra perel (1969–1985, 25 sv., red. Marie Kándlová), v níž byly zastoupeny klasické světové pohádky (Oscar Wilde, Charles Dickens, A. S. Puškin, H. Ch. Andersen) i čeští autoři, a to jak adaptacemi starších předloh, tak původní tvorbou (Hana Doskočilová, Vladimír Hulpach, Luděk Kubišta, Vladimír Stanovský, Jan Vladislav ad.). Edice Balety (1968–1972, 9 sv., red. Marie Kándlová) přinášela dětem převyprávěná libreta klasických světových baletů (Labutí jezero od Kamila Bednáře, Louskáček Eduarda Petišky, Pták Ohnivák Vladimíra Stanovského či Popelka Jana Vladislava). Knihy této edice vycházely nejčastěji německy, anglicky a francouzsky, všechny svazky vyšly také v češtině. Na kvalitním obrazovém doprovodu byla postavena edice Klasikové pro mládež (1966–1980, 11 sv.), kde vyšel Robinson Crusoe Daniela Defoa, David Cooperfiled a Oliver Twist Charlese Dickense, Bílý tesák Jacka Londona, Gulliverovy cesty Jonathana Swifta či příběhy Toma Sawyera a Huckleberryho Finna od Marka Twaina. Jako ilustrátoři se na edici podíleli Mirko Hanák, Vincent Hložík, Kamil Lhoták či Karel Müller. Edice Filmové pohádky (1959–1987, 10 sv.), která nabízela zahraničním nakladatelům knižní předlohy populárních animovaných filmů (Krtek a autíčko, Jak zvířátka od lesa šla na pana Korbesa, O nejbohatším vrabci na světě, O Dorotce ad.), se setkala s úspěchem především u německých partnerů. Pro mládež byly určeny edice BU-KI-KO, Bunter Kinder Kosmos (1976–1983, 6 sv.), Dětské přírodovědné encyklopedie (1977–1982, 7 sv.), Život přírody (1978, 3 sv.), Zajímavosti (1985–1988, 6 sv.) a Zrcadlo minulosti (1988, 2 sv.). Vesměs šlo o bohatě ilustrované populárně naučné publikace o vesmíru, archeologii, geografii, botanice či zoologii. Na jednotlivých svazcích se podíleli renomovaní odborníci Josef Augusta, Jiří Felix, Karel Sklenář, Václav Větvička ad. Samostatnou kategorií dětské literatury byly panoramatické pohádky (Panorama Märchen), jež u zahraničních nakladatelů dosahovaly značné popularity. Jejich duchovním otcem byl architekt a ilustrátor Vojtěch Kubašta (1914–1992). Artia vydala od roku 1969 více než padesát titulů klasických i moderních pohádek v Kubaštově prostorovém provedení. Výhradně pro zahraniční trh byly určeny plastické pohádky vzniklé ve spolupráci Kubašty a studia Walta Disneye (Kniha džunglí, Bambi, 101 dalmatinů ad.). Další kategorií byla tzv. plastická zvířátka, jejichž autory byli ilustrátoři Rudolf Lukeš, Jiří Pavlín a Gustav Šeďa.
Vysokou úrovní z hlediska obsahu i grafického zpracování se vyznačovala literatura o umění. K nejobsáhlejším patřila edice Světová kresba
(1963–1979, 14 sv.), kde vycházely monografie předních českých historiků umění Jaromíra Pečírky, Pavla Preisse, Františka Šmejkala, V. V. Štecha či Pavla Wittlicha. Zatímco edice Světové umění (1962–1974, 9 sv.) prostřednictvím českých i zahraničních autorů
představovala uměleckou tvorbu vzdálených regionů (mj. afghánské, íránské, gruzínské, arménské umění), edice Umění světa (1971–1981, 11 sv.)
nabízela výpravné monografie o uměleckých slozích (mj. románské umění, gotika, renesance, baroko, klasicismus, historismus). Zájemcům o umělecké řemeslo a sběratelství byla určena edice Klíč (1967–1986, 17 sv.), seznamující čtenáře se starými mapami, sklem, porcelánem, kameninou, hračkami, papírovými platidly, zbraněmi, ale i hudebními nástroji či hudebními automaty. Poslední velkou výtvarnou edicí byla Umělcova dílna (1960–1988, 10 sv.),
představující jednotlivé umělecké techniky (grafika, kresba, malba, keramika, řezbářství, fotografie, tapiserie atd.). Mimo edice vycházely publikace o historii českého výtvarného umění (gotika, renesance, baroko), pětidílná výpravná monografie o uměleckých sbírkách petrohradské Ermitáže či umělecké lexikony (např. Obrazová encyklopedie módy Ludmily Kybalové, Olgy Herbenové a Milady Lamarové, poprvé vydaná německy v roce 1966 pod názvem Das grosse Bilderlexikon der Mode, česky až 1974). Zastoupena byla též řada pragensií a fotografických knih o Československu, jeho historii, architektuře, lidovém umění a uměleckých sbírkách.
Z oblasti populárně-naučných publikací zahraniční nakladatelé poptávali především kapesní atlasy, jež byly obdobou populární edice Oko nakladatelství Albatros (na jednotlivých titulech často pracovali tíž autoři a ilustrátoři), odlišovaly se však formátem a grafickou úpravou. Edice Příroda okem kamery (1954–1971, 7 sv.) dokumentovala za pomoci kvalitního obrazového doprovodu svět živé a neživé přírody. Podobu edice svými texty a fotografiemi utvářeli Bedřich Bouček (geologie), Josef Holeček (myslivost), Miroslav Holub (biologie), Otto Jírovec (vodní mikrosvět), Sláva Štochl (rybářství) ad. Populární byla též série naučných lexikonů rostlin, ptáků, hmyzu, ryb či lesa. Mnoha vydání dosáhl obrazový atlas zvířat Das grosse Bilderlexikon der Tiere Václava Jana Staňka (poprvé vydaný v roce 1964 pro německé nakladatelství Bertelsmann, poté 1971 italsky a 1972 rusky). Obrazové atlasy rostlin, ptáků, motýlů, brouků, hub či minerálů s textovým výkladem doplněným o ilustrace byly náplní edice Vademecum (1974–1981, 19 sv.). S podobnými záměry vznikly knižnice Krystal (1980–1989, 26 sv.), která byla modernější a mírně rozsáhlejší variantou předchozí edice, a edice Sondy (1989–1990, 7. sv.). Péči o rostliny se věnovala Zahrádkářská gramatika (1976–1985, 7 sv.), život zvířat ve volné přírodě reflektovala edice Kaleidoskop (1988–1990, 5 sv.).
Své publikace vydávala Artia v těchto jazykových mutacích: angličtina, němčina, francouzština, italština, španělština, dánština, švédština, finština, holandština, japonština, norština, čeština, bulharština, maďarština, ruština, rumunština, srbochorvatština, portugalština, polština, řečtina, islandština, arabština, turečtina, slovenština.
Nakladatelství spolupracovalo s těmito zahraničními partnery: Meždunarodnaja kniga (Moskva); Vněštorgizdat (Moskva); Novoexport (Moskva); Chemus (Sofie); Československé kulturní středisko (Sofie); Kultura (Budapešť); Československá kultura (Budapešť); Buchexport (Lipsko); Československé kulturní středisko (Berlín); Ars Polona (Varšava); Agpol (Varšava); Československé kulturní středisko (Varšava); Artexim (Bukurešť); Beta Verlag GmbH (Berlín); Verlagsgruppe Bertelsmann GmbH (Gütersloh); Condor Verlag GmbH und Co. (Berlín); Verlag Werner Dausin (Hanau); Colonnade Verlag GmbH (Berlín); Delphin Verlag GmbH (Berlín); Delphin Verlag GmbH (Mnichov); Deutscher Bücherbund GmbH und Co. (Stuttgart); Gondrom Verlag (Bayeruth); Edition Illgner GmbH (Baden-Baden); Zeitschriften- und Buchverlag Interpart GmbH und Co. (Hamburk); Franckh´sche Verlagshandlung W. Keller Co. (Stuttgart); Lingen Verlag (Kolín nad Rýnem); Maya Verlag GmbH (Mnichov); Druck und Verlag K. Müller (Erlangen); Manfred Pawlak Grossantiquariat und Verlagsgesellschaft GmbH (Herrsching/Ammersee); Paul Parey Verlag (Berlín); Pestalozzi Verlag GmbH (Erlangen); Südwest Verlag GmbH, Co. KG (Mnichov); Vebu Verlag GmbH (Werl); Verlagsbuchhandlung Vehling GmbH (Werl); Vehling Verlag GmbH (Graz); Vehling Verlag AG (Hergiswil); Bra Böcker Bokförlaget (Höhanäs); Fjölvi (Rejkjavik); Karnan Förlaget AB (Helsingbirg), Kirjalito Oy AB (Östersundom); Nybloms Förlag (Stockholm); Lademann Forlagsaktieselskab (Kodaň); Tammi Publishers (Helsinki); Tidens Förlag (Stockholm); Weilin + Göös (Helsinki); Istituto Geografico De Agostini (Novara); Uitg. Ankh-Hermes (Deventer); Berkian (Hilversum); Edition Bordas (Paříž); Edition Ccercle d´Art (Paříž); Editions J. Duculot (Gembloux); Gruppo Editioriale Fabbri (Milán); Gondrom Verlag (Bindlach); Institut Pédagogique National (Alger); Hachette (Paříž); Librairire A. Hatier S. A. (Fribourg); Librairie A. Hatier (Paříž); Uitgeversmaatschappij Holland B. V. (Haarlem); Editions Lito (Champigny sur Marne); Lito Editrice (Milán); Litor Publishers (Brighton); Messidor (Paříž); Arnoldo Mondadori Editore (Verona); Editions Fernand Nathan (Paříž); Ediciones Omega (Barcelona); Omegaboek B. V. (Amsterdam); Ediciones Poligrafie S. A. (Barcelona); Rebo Production B. V. (Sassenheim); La Scuola Editrice (Brescia); W. J. Thieme and Cie (Zutphen); Uitg. de Vrijbuiter (Tilburg); Brown Watson Ltd. (Leicester); Yugaku-Sha Ltd. (Tokio); The Hamlyn Group (Londýn); MacDonald and Co. Publishers Ltd. (Londýn); Octopus Books Ltd. (Londýn); Orbis Publishing Ltd. (Londýn); 3M Trade AG (Zug).
Příroda okem kamery (1954–1971); Filmové pohádky (1959–1987); Umělcova dílna (1960–1988); Světové pohádky (1960–1990); Světové umění (1962–1974); Světová kresba (1963–1979); Legendy a báje (1963–1984); Klasikové pro mládež (1966–1980); Klíč (1967–1986); Balety (1968–1972); Šňůra perel (1969–1985); Umění světa (1971–1981); Vademecum (1974–1981); BU-KI-KO (1976–1983); Zahrádkářská gramatika (1976–1985); Dětské přírodovědné encyklopedie (1977–1982); Život přírody (1978); Barevný průvodce (1978–1988); Krystal (1980–1989); Zajímavosti (1985–1988); Zrcadlo minulosti (1988); Kaleidoskop (1988–1990); Sondy (1989–1990).
Ředitelé: Matěj Šenar (1953–1965); Vilém Šilar (1965–1983); Miroslav Novák (1983–1988); Richard David (1988–1990); Jiří Havlík (1990).
Šéfredaktoři: Rudolf Vápeník (1953–1962); Břetislav Chrtek (1962–1971); Jan Novák (1971–1977); Václav Stejskal (1977–1982); Miroslav Novák (1982–1983), Ivan Klinger (1983–1990); Thea Větrovská (1990).
LITERATURA
Bibliografie: S. Mouchová – Z. Broukalová: Bücherverzeichnis 1953–1966 (1968); S. Mouchová – Z. Broukalová: Bücherverzeichnis 1967–1970 (1971); S. Mouchová: Bücherverzeichnis 1971–1975 (1976); J. Moucha: Bücherverzeichnis 1976–1980 (1981); R. Rada: Bücherverzeichnis 1981–1985 (1986).
Knižně: Nakladatelství Artia v zrcadle zahraniční kritiky (1958); M. Bohatcová: Česká kniha a svět (1973).
Studie a články: FG (=František Gel): 3 000 000 exportovaných knih, LitN 1954, č. 2; FG: Československá kultura v zahraničí, LitN 1954, č. 3; F. Sedláček: Artia, podnik zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz kulturních statků, Zaměstnanec v tisku 1955, č. 24; ek: Víte, co je Artia?, ZN 9. 12. 1955; V. Straka: Nakladatelství, které neznáte, Svět v obrazech 1956, č. 48; I. Borská: Každý svazek je pokladem..., Československý voják 1957, č. 26; L. Smutek: Krásné knihy z Československa, Květy 1958, č. 33; M. Knihy Artie. K dalším výtvarným publikacím, Výtvarná práce 1958, č. 10; vá: Nové publikace Artie, Výtvarná práce, 1958, č. 22; dk: Šestnáct milionů knih do ciziny, SvSl 29. 12. 1958; Československé knihy v cudzine, Československý svět 1959, č. 51; če: Exportujeme literaturu, Plamen 1963, č. 12; an: Zemřel Míťa Šenar, KT 1965, č. 37; V. Šilar, Cestu naší knize do světa, RP 4. 1. 1967; EK (= Emil Koutník): AB nemusí znamenat..., ZM 1967, č. 5; D. Seidl: Protičeskoslovenská propaganda za československé peníze, Tvorba 1970, č. 17; zasláno: Artia vysvětluje, Tvorba 1970, č. 19; ar: Profil nakladatelství Artia, Typografia 1972, č. 1; N. Klevisová: Česká literatura ve světě, Tvorba 1985, příl Kmen č. 2; J. Kolářová: Artia, Aventinum a čest, Fórum 1990, č. 31; P. Janáček: Knihy nebo obchod, LidN 8. 5. 1990; V. Hulpach: Deset večerů s pohádkou, ZM 1992, č. 6.
Rozhovory:
R. Vápeník: Československá kniha ve světě (připr. K. Hrách), Květen 1957, č. 3; R. Vápeník: Naše knihy pro cizinu (tazatel neuveden), HD 1958, č. 9; M. Šenar: Artia ve světě (připr. zd), Za čtenářem 1962, č. 9; B. Chrtek: Naše kniha dobývá svět (připr. V. Stanovský), Kultura 1962, č. 37; B. Chrtek: Česká kniha putuje za hranice (připr. R. Ströbinger), LD 24. 12. 1963; B. Chrtek: Jak vypadá česká kniha ve světě (připr. L. Tunys), OL 1963, č. 32; M. Šenar – B. Chrtek: O světovosti naší knihy (připr. L. Konopníková a V. Stanovský), KT 1964, č. 18; P. Hamlyn: Knihy pro potěšení anglických čtenářů a našeho zahraničního obchodu (připr. V. Stanovský), KT 1965, č. 51; B. Chrtek: Umění na export (anketa, připr. V. Stanovský), KT, 1967, č. 32–34; J. Jakubec: Kultura a obchod (připr. V. Hrouda), RP 17. 10. 1970; V. Šilar: Československé knihy ve světě. K zahájení výstavy nakladatelství Artia (připr. Z. Kufnerová), RP 10. 3. 1971; M. Novák, Knihy se značkou Artia (připr. K. Sýs), Tvorba 1984, příl. Kmen č. 45; F. Pavlíček – P. Lančarič – R. Panáček: Knihy na vývoz (připr. T. Nečas), Tvorba 1985, příl. Kmen č. 12; E. Pavlíček: Artia v roce 1990 (připr. jn), Revue obchodu, průmyslu a hospodářství 1990, č. 3.
Vzpomínky: Ivan Roll: Môj život s Neografiou (2007).
Související odkazy
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Stránky nakladatelství Aventinum
J. Halada: Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006