Petr RITTER

 Prozaická tvorba Petra Rittera je významně ovlivněna civilním zaměstnáním autora; příběhy v jeho knihách jsou situovány do prostředí právnických kanceláří či soudních síní a rovněž profese hlavního hrdiny – advokáta – odkazuje ke zřetelné autobiografické inspiraci. Různorodě rozvedené právní delikty slouží v Ritterových textech jako doklad komplikujících se lidských vztahů. Jednotícím jmenovatelem Ritterovy tvorby se stala snaha zobrazit nikoliv pouze konkrétní osudy a příběhy jednotlivců, ale jejich prostřednictvím lidskou společnost jako celek. Pokusy o vyslovení „diagnózy“ společnosti se objevují již v prvotině Advokát ex offo, v níž Petr Ritter se spoluautorem Zdeňkem Šťastným mapuje kariérní vzestup a souběžný morální pád mladého úspěšného advokáta. Otázky patřičnosti zákonů v mezilidských vztazích a morálních či etických přesahů práva se objevují ve formálně různorodě zpracovaných příbězích; buď ve čtyřech individuálních pohledech na postavy z periférie (Biliáry), anebo v mozaice osudů několika hrdinů, ve které dominující příběh úplatného soudce evokuje témata justičních omylů (Chybná diagnóza). Namísto ryze právních situací zobrazuje Ritter stále častěji problém lidského svědomí a životních následků individuálního rozhodnutí (Na hraně). Nesnadné téma absolutního trestu se stalo předmětem knihy Protipopravčí četa. Konkrétní historické události, jež se o desítky let později stávají předmětem restitučního sporu, jsou vylíčeny v knize Wirth versus stát.