Slovník české literatury po roce 1945

FERDINAND HOLAS

1939 - 1949

Nakladatelství soustředěné zejména na překladovou beletrii

Nakladatelství založil v Praze roku 1939 Ferdinand Holas (vl. jménem Hollas, *1913), který se původně vyučil knihkupcem u firmy Sfinx Bohumil Janda a koncesi získal v roce 1940. Již na počátku své nakladatelské činnosti – po vydání jediné knihy – byl zatčen gestapem za rozmnožování a distribuci letáků. Prošel několika věznicemi (mj. Pankrác, Terezín, Lipsko, Drážďany), největší část tříletého trestu (1940–1943) strávil v německém Budyšíně (Bautzen) a později v pankrácké věznici. Do konce války nesměl v oboru podnikat, roku 1945 však svou živnost na nové adrese a již se jménem Holas obnovil. Zpočátku firma sídlila v Šumavské ulici (1939–1940), později krátce v Leflově ulici (1945) a posléze v ulici Rubešově (1945–1949). Nakladatelství zaniklo k 1. lednu 1949 a jeho činnost přešla pod nakladatelství Mír. Holasovy osudy po roce 1949 nejsou známy. – V nakladatelství vyšlo přibližně 30 svazků, přičemž některé byly reeditovány. Na výtvarné podobě knih pracoval např. Stanislav Kohout, Karel Pekárek či L. Tittelbach, obálky tvořil většinou Jan Černý nebo Zdeněk Batal. Náklad, pokud byl uváděn, se pohybuje mezi 4000–6000 výtisky.

Po prvním vydavatelském pokusu na konci 30. let (román Johna Knittela Hakim) obnovil Holas svou činnost hned po válce, kdy velmi pružně reagoval na dobové zahraniční bestsellery, které v krátkém období po roce 1945 vydával v edici Světová próza (1945–1948, 16 sv.). Širokému záběru (mj. překlady z norštiny, francouzštiny, italštiny a němčiny) dominovala orientace na anglosaskou produkci, z níž byly překládány zejména romány populárních a společenských žánrů, často podpořené i úspěšnou filmovou adaptací (mj. Hospoda Jamaica Daphne du Maurierové a Věčná Ambra Kathleen Winsorové). K autorům, jimž Holas vydal více titulů, patřil populární francouzský prozaik Gabriel Chevalier (vedle reedice jeho nejpopulárnější knihy Zvonokosy zde vyšla např. próza Kolej na Svatém Kopečku), dále norsky píšící islandský spisovatel Kristmann Gudmundsson (mj. Svatá skála) a švýcarský autor John Knittel (např. Via mala nebo Tereza Etiennová). – S nakladatelstvím spolupracovali mj. překladatelé Pavel Eisner, Eva Formanová, Jiří Martin, Karel Rubík, K. V. Rypáček, Markéta Slonková, A. J. Šťastný, Nina Tučková, Bedřich Václavek (posmrtně vydaný překlad románu Johna Knittela Via mala), Tomáš Vaněk, Běla Vrbová, Jiřina Vrtišová, W. F. Waller ad. – Českou beletrii zastupovala pouze vězeňská próza Ilji Barta Dny života (1945).

Ještě jako ilegální tisk před koncem války vydal Holas roku 1945 společně s nakladatelem Antonínem Neumannem pod názvem Nakladatelství Tria knihu Cestou smrti Petra Barneta.

Ediční řady
Edice světové prózy (1945–1948).

Výběrová bibliografie:

Ilja Bart: Dny života; Arnaldo Fraccaroli: Ráj děvčat; Kristmann Gudmundsson: Svatá skála; Gabriel Chevalier: Kolej na Svatém Kopečku; John Knittel: Via mala; Daphne du Maurierová: Hospoda Jamaica; Kathleen Winsorová: Věčná Ambra.

Výtvarní spolupracovníci:

Knihy typograficky upravovali mj. F. V. Chalupský, Stanislav Kohout, Karel Pekárek, R. Rubík či L. Tittelbach, obálky tvořil většinou Jan Černý nebo Zdeněk Batal, dále v menší míře A. V. Hrska, Miroslav Šašek nebo L. Tittelbach.

Technické informace: Celkem přibližně 30 svazků, náklad obvykle mezi 4000–6000 výtisky. – Knihy byly tištěny v různých tiskárnách, častěji v pražské tiskárně Stiebling a Havelka, dále ve varnsdorfské pobočce tiskárny Svoboda či krnovské pobočce tiskárny Cíl. U některých svazků využívalo nakladatelství pohraničních tiskáren, které byly v národní správě (např. varnsdorfská tiskárna A. Diessner a syn), v roce 1948 využívalo také pražskou tiskárnu Mladé fronty nebo tiskárnu Josefa Doležala v Červeném Kostelci.

LITERATURA

V. Poláček: Kniha a národ 1939–1945 (2004).

Autor hesla: Michal Jareš (2010)

Aktualizace textu hesla: 11. 2. 2010 (jar)

Aktualizace bibliografie: 11. 2. 2010 (jar)

zpět na hlavní stranu