Značka Umělecké besedy
Leták k ukončení časopisu Pochod s reklamou na stejnojmennou edici
Obálka od Marty Procheové
Obálka Miloše Netíka
UMĚLECKÁ BESEDA, SEVEROČESKÁ ODBOČKA V MLADÉ BOLESLAVI
Severočeskou odbočku Umělecké besedy (UB) se sídlem v Mladé Boleslavi založili tamní mladí literáti a umělci v srpnu 1946. Jelikož však podle stanov UB nebylo možné vedle pražské centrály zakládat pobočky, vznikl v Mladé Boleslavi samostatný právní subjekt, který měl nicméně s UB identické stanovy. První akcí byla výstava obrazů Josefa Čapka, zahájená 10. listopadu 1946. Vedle pořádání přednášek, vydávání časopisu Mladé archy (1946–1949), drobných tisků a zejména katalogů k pořádaným výstavám byla součástí aktivit odbočky také knižní edice Pochod. Aktivně v severočeské odbočce UB působili Věra Poppová (předsedkyně výboru Umělecké besedy), V. Beránek, Miloš Lulay, Jiří M. Palát, Václav Paul, Stanislav Pfeifer a Miloš Váňa. S UB spolupracoval mladoboleslavský rodák Mojmír Otruba a také Arnošt Vaněček, který zprostředkovával kontakty s pražskou centrálou, kde zastával funkci jednatele literárního odboru. Koncem roku 1947 došlo k interním sporům mezi Arnoštem Vaněčkem a zbytkem seskupení, avšak bez většího vlivu na samotnou činnost severočeské odbočky, která se nadále rozvíjela mimo sepětí s pražským centrem. Po zániku edice Pochod v roce 1948 se činnost odbočky soustředila na výstavy a přednášky, spojené často s drobnými několikastránkovými katalogy. V roce 1951 vstoupil v platnost zákon, jímž byla zakázána činnost všech samosprávných spolků, a mladoboleslavská odbočka UB tak zanikla.
Název edice Pochod (1946–1948, 9 sv.) souvisel se stejnojmenným časopisem, který vydával Svaz československé mládeže v Mladé Boleslavi a Liberci v letech 1945–1947. Edici redigoval Ludvík Kundera a jejím cílem bylo hájit „ryze umělecké zájmy“ mladých autorů. Podobně jako kladenské Nakladatelství mladých se edice soustředila zejména na okruh surrealistické Skupiny Ra, a to jak na literáty (Ludvík Kundera: Konstantina; Zdeněk Lorenc: Plavba; Jan Zuska: Potmě), tak na výtvarníky (Josef Istler, Bohdan Lacina, Václav Zykmund). Zásluhou Ludvíka Kundery zde pod pseudonymem Petr Tichý publikovala jeho učitelka češtiny z litoměřického gymnázia Marie Husová (Světlý kruh), dále v edici vyšla próza Arnošta Vaněčka (Odvalený život), povídky Mojmíra Otruby (Vesel-messe) či kniha básní a povídek libereckého redaktora Stráže severu Jiřího M. Paláta (Kůry) a sbírka veršů redaktora časopisu Pochod Miloše Váni (Dlaň odtamtud). Další chystané svazky (esej Antonína Dvořáka Čtení o komice v hereckém umění Jindřicha Plachty a sbírka básní Josefa Schnabela Paralely) již nebyly vydány, podobně jako například sborník Rádi Rudé armádě (1948), který chtěla odbočka vydat mimo edici.
První svazek edice Pochod vydalo liberecké nakladatelství Cíl, další tituly vydávala pobočka samostatně a poslední svazky vycházely pod hlavičkou UB v mladoboleslavském nakladatelství Hynek Pfeifer, jehož majitelem byl člen představenstva UB Stanislav Pfeifer. S edicí spolupracovali výtvarníci Skupiny Ra (Josef Istler, Václav Tikal, Václav Zykmund), vedle nich také Vilém Reichmann nebo Jiří Linhart. O grafickou úpravu knih se obvykle staral Svatobor Kolínský. Náklad nebyl většinou uváděn, v počátcích se pohyboval kolem 5000 výtisků, později kolem 2000–3000 kusů.
Severočeská odbočka UB plánovala v roce 1947 také vydávání překladové edice předběžně nazvané Kus světa. V ní byly připraveny povídky Elsy Trioletové (Lituji tisíckrát), próza Ernsta Hemingwaye (Jarní přívaly), sbírka veršů v próze Julese Superviella (Neznámá ze Seiny) a Černošské pohádky od Lydie Cabreryové. Žádný z připravovaných svazků sice nakonec nevyšel, ukázky z některých byly nicméně uveřejněny v časopisu Mladé archy.
Přednášky, tzv. Besední středy (výběr): F. Halas, A. Vaněček a Z. Lorenc: Večer mladého umění (30. 11. 1946); V. Lacina: Spisovatelem snadno a rychle (16. 4. 1947); K. Polák: Soudobý český román (28. 5. 1947); F. Hrubín: Poezie není pro někoho (11. 6. 1947); B. Novák: O S. K. Neumannovi (1. 10. 1947); listopadový cyklus autorských proslovů (A. Vaněček, F. Hrubín, V. Lacina ad.). Podle původních plánů se zde na rok 1948 chystaly přednášky Jaroslava Kučery, Václava Černého, Františka Kovárny, Egona Hostovského, Adolfa Hoffmeistera, Marie Pujmanové ad.
Cyklus „Pojďte, lidé, do divadla“ (výběr): M. Otruba: Orfeus – a není sám (prem. 18. 3. 1948)
Další akce: Den Vladislava Vančury (31. 5.–1. 6. 1947); Večer Boženy Němcové (duben 1950).
LITERATURA
Knižně: Skupina RA (sborník, 1988); R. Matys: V umění volnost. Kapitoly z dějin Umělecké besedy (2003).Články a studie: SK: Prvních půl roku, Pochod /Mladá Boleslav/ 1947, č. 1; V. Poppová: Umělecká beseda v Mladé Boleslavi, Zprávy Umělecké besedy 1947/1948, č. 1–2; A znovu Umělecká beseda, severočeská odbočka v Mladé Boleslavi, Zprávy Umělecké besedy 1947/1948, č. 3–4; Krajské divadlo Mladá Boleslav 1945–1965 (1965).
Vzpomínky: L. Kundera: RA memoáry, in Skupina RA (sborník, 1988) + týž: Třetí řečiště 27. Mladé archy a jiné, in Kam v Brně 1998, č. 12.
Recenze: SK: Severočeská odbočka Umělecké besedy, Pochod /Mladá Boleslav/ 1946, č. 21; Rn (= R. Roden): Umělecká beseda v Mladé Boleslavi zahajuje, Hlas lidu /Mladá Boleslav/ 1946, č. 41; J. M. Palát: K nástupu literárního mládí v Mladé Boleslavi, Mladoboleslavsko 1946/47, č. 7; Nový výbor severočeské odbočky Umělecké besedy v Mladé Boleslavi, Hlas lidu /Mladá Boleslav/ 1947, č. 5; -k: UB – severočeská odbočka, Zprávy Umělecké besedy 1947/1948, č. 7–8.
Související odkazy
Lexikon české literatury (4/II, heslo Umělecká beseda)Stránky Umělecké besedy
Bibliografie edice Pochod