Dalibor TUREČEK
Publikuje v časopisech Česká literatura, Estetika, Divadelní revue, Tvar, Slovo a smysl, Slovenská literatúra (Bratislava), Slavica Wratislawiensia (Wrocław); Zagadnenia rodzajów literackich (Łódz), Slavia Occidentalis (Poznań), Wiener Slavistisches Jahrbuch (Vídeň), Brücken (Praha – Berlín – Prešov), Style (Illinois), aj. – Je členem Pražského lingvistického kroužku, Gesellschaft für Bohemistik (Mnichov) a Teatrologické společnosti. – Příležitostně (Tvar, 2002) užil pseudonymu Jura Osička.
Dalibor Tureček se odborně zabývá především dějinami české literatury a českého divadla 19. století, dále se specializuje na germanobohemistiku a metodologii literární vědy. Některými tématy zasahuje do sféry folkloristické. Svou první knižní studii z 80. let věnoval Ivanu Olbrachtovi (Ivan Olbracht a jižní Čechy), jeho pobytu v jihočeské Stříbeci za druhé světové války a komunistickému odboji, do něhož se zapojil. V dalších Turečkových pracích převládl zájem o 19. století. V časopisecky publikovaných studiích badatel definoval literární biedermeier (zvl. Biedermeier a české národní obrození, Estetika 1993, č. 2) a prosadil užívání tohoto pojmu v literární vědě i školní praxi (mj. skripta Česká literatura národního obrození, v nichž periodizoval tuto epochu na čtyři etapy). V monografii Rozporuplná sounáležitost doložil úzkou souvislost českého obrozenského dramatu se soudobou rakouskou a německou dramatikou. Sledoval českou recepci oblíbeného německojazyčného repertoáru (historické a kouzelné hry, lokální frašky, sentimentálního dramatu aj.), zabýval se problematikou překladu a adaptace v české dramatice 19. století a poukázal na četné inspirační zdroje české literatury v populární německojazyčné literatuře (vedle dramatiků mj. i u Karla Hynka Máchy). Podobně v kontextu německojazyčné žurnalistiky představil v monografii Fejeton Jana Nerudy novináře Nerudu a zaměřil se na vývoj české žurnalistiky a zvláště krystalizaci žánru fejetonu v průběhu 19. století. Areální přístup k literárněvědné problematice Turečka vedl k dalším výzkumům české a českoněmecké literatury (mj. ve sborníku Mezi texty a metodami) i k úvahám o metodologii literárněvědného bádání. Nejsoustavnější Turečkův příspěvek k metodologii literární historie, studie Doptávání po metodě dějin literatury, je obsažen v knize Hledání literárních dějin. Tureček rekapituluje různé přístupy k literárněhistorické práci a navazuje především na pulzační teorii Petera Zajace a konstrukční přístupy postmoderních literárních teoretiků, zvl. proudu tzv. nového historismu (Stephen Greenblat aj.).
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Ivan Olbracht a jižní Čechy (studie, 1983); Česká literatura národního obrození (skripta, 1993, přeprac. 1995); Rozporuplná sounáležitost. Německojazyčné kontexty obrozenského dramatu (studie, 2001); Hledání literárních dějin (studie, 2005, s V. Papouškem); Fejeton Jana Nerudy (2007).Účast v týmových pracích: Lexikon české literatury 3/1–2 a 4/1–2 (2000, 2008); Základní pojmy divadla (2004).
Příspěvky ve sbornících: Jan Neruda 1991 (1992); Cesty a cestování v jazyce a literatuře (1995); Český lev a rakouský orel v 19. století (1996); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Salony v české kultuře 19. století (1999); Sex a tabu v české kultuře 19. století (1999); Růže stolistá. F. L. Čelakovský 1799–1999 (2000); Shakespeare Handbuch (Stuttgart 2000); U jednoho stolu. Prof. PhDr. Jaroslavě Janáčkové, CSc., k 70. narozeninám (2000); Deutsches Theater in Prag (Praha 2001); Austria and Austrians: Images in World Literature (Tübingen 2002); Kapitel zur Poetik. Jaroslav Vrchlický und der tschechische Symbolismus (München 2002); Biedermeier v českých zemích (2004); Felix Vodička 2004 (2004); Nadnárodní kontexty národní kultury (2004); Verlorene kontexte. Zu den Wechselbeziehungen tschechischer und deutschsprachiger Theaterkultur in Böhmen und Mähren (Brno 2004); Čas výstavního ruchu (2005); Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky (2005); Prozesse kultureller Integration und Desintegration. Deutsche, Tschechen, Böhmen im 19. Jahrhundert (München 2005); Stereotyp und Geschichtsmythos in Kunst und Sprache (Frankfurt am Main 2005); Ad honorem Bořivoj Srba (2006); Čas moderny (2006); Hledání literárních dějin v diskusi (2006); Čas secese (2007); Josef Kajetán Tyl 1808 – 1856 – 2006 – 2008 (2007); Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století (2007); Literatura a kánon (2008).
Uspořádal a vydal: Mezi texty a metodami. Národní a univerzální v české literatuře 19. století (2006, se Z. Urválkovou, též přisp.).
LITERATURA
Recenze: Ivan Olbracht a jižní Čechy: my-, NK 1983, č. 24; J. Bílek, Jihočeský sborník historický 1983, č. 4; L. Vacina, Pochodeň 5. 7. 1983; Vl. G., ČČH 1984, č. 1 * Rozporuplná sounáležitost: P. Drews, Germanoslavica 2001, č. 2; jmc (J. Machalická), LidN 31. 7. 2002; B. Mazáčová, Divadelní revue 2002, č. 4; L. Čumba, Babylon 12, 2002/2003, č. 9; J. Jahn, Svět literatury 2003, š. 25; J. Janáčková, ČL 2003, č. 4 * Hledání literárních dějin: J. Holý, A2 2005, č. 3; A. Kuzmičová, Tvar 2005, č. 15 * Fejeton Jana Nerudy: A. Haman, Tvar 2008, č. 5.