Rudolf KŘESŤAN
* 14. 3. 1943, Praha
Fejetonista
Otec pracoval v oblasti obchodu, matka byla v domácnosti. Křesťan prožil dětství ve Staré Roli u Karlových Varů. Jedenáctiletou střední školu vystudoval v Karlových Varech (maturoval v roce 1960), žurnalistiku na Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy (1960–1966). Od roku 1964 pracoval v redakci týdeníku Mladý svět, nejprve v kulturní rubrice, později jako reportér, od roku 1986 jako redaktor v oddělení dopisů, v roce 1990 se stal zástupcem šéfredaktora a byl zvolen předsedou představenstva a. s. Mladý svět. V letech 1993–2003 byl redaktorem Týdeníku Televize, poté ve svobodném povolání. Jako publicista krátkodobě navštívil okolo padesáti zemí.
Debutoval roku 1958 v Mladé frontě. Přispíval rovněž do časopisů: Stráž míru (Karlovy Vary), Pravda (Plzeň), Univerzita Karlova, Plamen, My, Tvář, Student, Ahoj na sobotu (pravidelné sloupky 1988–1992), Týdeník Televize, Týdeník Rozhlas, Naše rodina, 55+, Literární noviny, Nedělní noviny, Generace, Mosty, Vlasta, Znojemsko, Vital, do doprovodných magazínů Mladé fronty Dnes aj. Jako autor námětu a scénáře se podílel na několika komiksech Káji Saudka: spolu s Karlem Hvížďalou a Karlem Šmídem na seriálu Pepík Hipík (Čtení pod lavicí, 1969), s Aritou Hajdukovou, Jiřím Šebánkem a Miluší Tikalovou na stripové sérii Čtverylka – z dějin světového písemnictví (Mladý svět, 1971) aj.
V letech 1992–2000 spolupracoval s Českou televizí jako jeden z moderátorů pravidelných pořadů Nedělní ráno a Seniorklub. V novém století spolupracoval s Českým rozhlasem: fejetony přispíval do pořadu Psáno kurzívou i dalších programů a byl jedním z průvodců autorských pořadů Dobré jitro. Předmluvy či doslovy napsal do knih kreslíře Vladimíra Renčína či botanika Václava Větvičky, především však k publikacím kolegů žurnalistů Jiřího Janouška, Tomáše Slámy, Vaška Vašáka ad. Přispěl též do několika výtvarných katalogů. – Je laureátem Ceny Miloslava Švandrlíka za rok 2014. – Užívá šifry (rk).
Knižně debutoval sbírkou Kos a kosinus, jejíž básně a prózy vedou prostřednictvím humorné nadsázky, slovních hříček, nonsensu a recese polemiku s životním stereotypem a poetizují všednost „malých věcí“. Shodnou poetiku mají i Křesťanovy fejetony, psané od sedmdesátých let především pro Mladý svět, Český rozhlas a později pro Literární noviny a soustředěné do bezmála dvou desítek knižních publikací. Typově převažují nepolemické, optimistické, úsměvné a chápavé fejetony na pomezí causerie, jejichž východiskem mohou být automatismy v lidském chování, které autor svou reflexí ozvláštní, zdánlivě všední denní příhody, anebo nejrůznější drobné kuriozity a zajímavosti ze světa. Autorovy úvahy i jeho vtip vyrůstají z citu pro jemnosti i absurditu jazyka, jehož prostřednictvím hledá zasutý smysl slov i reality. Po listopadu 1989 se příležitostně objevují i fejetony polemické či satirické a okrajově také zájem o společensky závažnější problémy a časové otázky politické, některé fejetony mají i nenápadně naučný charakter. Nezanedbatelnou složkou Křesťanových knih je jejich výtvarný doprovod v podobě kresleného humoru Vladimíra Renčína (Kos a kosinus, Co láká poškoláka), Vladimíra Nagaje (Kočky v patách) a od roku 1995 ilustrací autorovy manželky Magdaleny Křesťanové (*1943). Vybrané čtenářské ohlasy na své práce, publikované převážně v Mladém světě, zahrnuli Rudolf Křesťan s Vladimírem Renčínem do knihy Jak se do lesa volá, další ohlasy bývají publikovány na záložkách autorových knih.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Kos a kosínus (BB, PP 1969); Budeš v novinách (RpRp, PP 1976, s texty Františka Gela); Myš v 11. patře (FF 1980); Slepičí krok (FF 1986); Kočky v patách čili Fejetony z cesty (FF 1991); Co láká poškoláka (FF 1991); Jak se do lesa volá (FF 1992, s V. Renčínem); Jak jsem si užil (FF 1995); Pozor, hodný pes! (FF 1997); Nebuď labuť! (FF 1999); Podkovaná blecha (FF 2002); Kachna v bazénu (FF 2004); Tandem aneb Po dvou ve dvou (FF 2006); Jsem z toho jelen (FF 2008); Co jsem si nadrobil aneb Sypání ptáčkům (FF 2010); Co mají Skotové pod sukní (FF 2012); Proč nemám pistoli (FF 2014); Jako husa do flašky (FF 2016); Tajemné kotě (FF 2018).Výbor: Výlov mého rybníka (FF 2000, ze sbírek vydaných 1980–1999).
Uspořádal a vydal: Bez dlouhých řečí (1994, fejetony různých autorů, prémie abonentům týdeníku Mladý svět).
Příspěvky ve sbornících: Jak jsem potkal Františka Nepila (2000); Čtení na léto aneb fejetony nejen k vodě (2019).
Zvukové nosiče: Fejetony Rudolfa Křesťana (CD 2009, v autorově interpretaci); na několika dalších CD je zastoupen spoluautorsky.
LITERATURA
Studie a články: B. Svadbová: Fejeton, Čtenář 1991, č. 4; M. Horníček: doslov, in Myš v 11. patře (1980); J. Poláček: doslov, in Slepičí krok (1986); V. Mrva: doslov, in Co láká poškoláka (1991); I. Richterová: Miluje svou ženu a plnící pero, Vlasta 1997, č. 18; J. Poláček: Humorista Rudolf Křesťan, sb. ze sympozia Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004); E. Tichá: R. K., vypravěč fejetonů, MFD 24. 8. 2009, příl. Ona Dnes č. 34.Recenze: Kos a kosínus: O. Sus, HD 1969, č. 7 * Myš v 11. patře: D. Ouřadová (Sedlická), MF 12. 2. 1982; kol (= B. Kolářová), VP 23. 2. 1982; (jak), Dikobraz 1982, č. 8; M. Skalka, Květy 1982, č. 8; J. Poláček, Rovnost 29. 4. 1982; S. Perkner, Tvorba 1982, č. 34; -man (= Z. Heřman), ZM 1982, č. 4 * Slepičí krok: D. Sedlická, MF 5. 5. 1986; J. Kolářová, Mladý svět 1986, č. 23; J. Lukeš, SvSl 17. 6. 1986; mis (= M. Skalka), Květy 1986, č. 26 * Kočky v patách: K. Hvížďala, MFD 17. 10. 1991; J. Hrubý, Práce 19. 10. 1991, příloha; F. Cinger, RP 15. 11. 1991; N. Komendová, NK 1991, č. 47; J. Holoubek, České a moravskoslezské ZN 22. 1. 1992; E. Sokol, Rovnost 28. 1. 1992; kv, LitN 1992, č. 6 * Co láká poškoláka: M. Grimmová, Práce 10. 1. 1992; Josef Holý, RP 20. 1. 1992; M. Štemberková, LD 22. 2. 1992; js, Deník Nová pravda 3. 3. 1992 * Jak se do lesa volá: J. Poláček, LidN 20. 3. 1993 * Jak jsem si užil: R. Tesárková, SvSl 19. 12. 1995 * Pozor, hodný pes!: J. Peňás, LitN 1997, č. 48; S. Čechová, Mosty 1998, č. 9 * Nebuď labuť!: L. Falteisek, Slovo 23. 10. 1999; J. Šodek, Svoboda (Ostrava) 29. 10. 1999; S. Čechová, Mosty 1999, č. 51; ap (= A. Pilátová), Týdeník Rozhlas 1999, č. 53/1 * Výlov mého rybníka: F. Cinger, Právo 1. 12. 2000; M. Hatala, Mosty 2000, č. 46; ap (= A. Pilátová), Týdeník Rozhlas 2001, č. 2 * Podkovaná blecha: rog, Večerník Praha 5. 11. 2002; ap (= A. Pilátová), Týdeník Rozhlas 2002, č. 48; S. Čechová, Mosty 2003, č. 26 * Kachna v bazénu: A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 2004, č. 48; ob, Mladý svět 2004, č. 47 * Tandem: šv (= M. Bystrovová), LidN 1. 12. 2006; M. Kopcsay, Mosty 2007, č. 1; A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 2007, č. 2; J. Poláček, Tvar 2007, č. 14 * Jsem z toho jelen: M. Niklová, KN 2008, č. 24-25; B. Pražan, Týdeník Rozhlas 2008, č. 52; J. Poláček, LitN 2008, č. 52; L. Falteisek, Naše rodina 2009, č. 3 * Co jsem si nadrobil: J. Poláček, LitN 2011, č. 13 * Co mají Skotové pod sukní: P. Bílek, LitN 2012, č. 41; P. Bílek, Týden 2012, č. 43; L. Falteisek, Naše rodina 2012, č. 44 * Proč nemám pistoli: M. Pokorný, Týdeník Rozhlas 2014, č. 46; J. Poláček, LidN 3. 1. 2015, příl. Orientace * Jako husa do flašky: A. Sojková, Týdeník Rozhlas 2016, č. 52.
Rozhovory: R. Slánský, Naše rodina 1987, č. 21; M. Šolleová, Novinář 1988, č. 6; V. Mrva, Práce 22. 7. 1989, příloha P; B. Michálková, Pravda (Bratislava) 29. 12. 1989; Viktorie Košnarová, Filip 1990, říjen; I. Sánchezová, Právo lidu 19. 10. 1991; M. Graclík, Hlas ľudu (Bratislava) 13. 2. 1992; zm, Moravskoslezský den 17. 11. 1992; M. Černík, RP 12. 12. 1992, též in M. Č., 33 životů (1994); P. Štrompf, Večerník Praha 9. 10. 1998; J. Šodek, Rovnost 17. 7. 1999, příl. Víkend; J. Moc, Týdeník Květy 1999, č. 43; M. Graclík, Rovnost 15. 12. 2000, příl. Brněnský deník; J. Louda in Neobyčejná setkání (2005); A. Cibulka in O češtině 2 (2008); M. Pokorný, Týdeník Rozhlas 2016, č. 3; J. Novotná in Stříbrný vítr (2017).
K životním jubileím: J. Stern, Haló noviny 19. 3. 2018.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1994); Alena Přibáňová (2008)
Aktualizace hesla: 17. 11. 2024
(mlp)
Aktualizace bibliografie: 17. 11. 2024
(mlp)