Slovník české literatury po roce 1945

Jiří KŘENEK

* 2. 6. 1933, Velké Karlovice (u Vsetína)

† 4. 12. 2008, Veverská Bítýška

Prozaik

Vyrostl v rodině valašského bezzemka, strojníka a opraváře na pile, ve svém rodišti navštěvoval obecnou a měšťanskou školu (1939–1948). Poté nastoupil do učení v Elektrotechnických závodech v Mohelnici na Moravě (1948–1950) a rok navštěvoval místní střední průmyslovou školu, z níž přešel na vojenskou Školu důstojnického dorostu v Pardubicích (maturoval 1953) a Vojenskou technickou akademii v Brně (1953–1957, obor elektrotechnika se specializací na radarovou techniku, Ing.). Poté působil jako důstojník Československé lidové armády a elektrotechnický inženýr v útvarech protivzdušné obrany v Žatci (1957–1958), Brně (1958–1960) a v Josefově (1961–1965). Po odchodu z armády byl redaktorem v týdenících Čs. voják (do 1970) a Tvorba (do 1972). Dva roky externě studoval dějiny filozofie na brněnské Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (1966–1967). Od roku 1969 žil střídavě v Brně a ve Veverské Bítýšce, od roku 1973 ve svobodném povolání jako spisovatel a scenárista, posléze v důchodu. – Bratr prozaika a publicisty Petra Křenka (1943–1983).

První povídky uveřejnil Křenek na počátku šedesátých let v Čs. vojáku, Plameni a Rovnosti, dále publikoval prózy, fejetony a glosy mj. v Květech, Hostu do domu, Besedě naší vesnice, Ahoj na sobotu, Tvorbě, Literárním měsíčníku, Rudém právu, Brněnském večerníku, O knihách a autorech, Zemědělských novinách, Večerní Praze a Kmeni. Podle svých próz napsal ve spolupráci s režiséry scénáře k filmům Zabitá neděle (1969, r. Drahomíra Vihanová), Kateřina a její děti (1970, r. Václav Gajer), Trnové pole (1980, r. Otakar Kosek) a Noc smaragdového měsíce (1984, r. Václav Matějka). Úpravou vlastních próz zpravidla vznikaly také Křenkovy scénáře k televizním inscenacím, realizovaným především ostravským studiem. Spolupracoval s režiséry Jiřím Bělkou (Pláňata, 1975), Milanem Pelouškem (Nultý kilometr, 1974; Deník psaný na vodu, 1975) a Stanislavem Strnadem (Dovolená na úrovni, 1985), především však s Otakarem Koskem (Měsíční údolí, podle novely Smyčka, 1977; Čas polomů a štěpů, 1978; seriál Jahody na stéble trávy, 1984; Tomáš a Markéta, 1988; Králíci nemají jména, 1990; Digitální čas, 1991; Evangelium podle Pastýřů, 1992). Podle televizního seriálu Bez ženské a bez tabáku (1982, r. Otakar Kosek) vznikla stejnojmenná kniha. – Vazba mezi jednotlivými prózami a jejich dramatickou úpravou často charakterizuje i Křenkovu spolupráci s rozhlasem, pro který napsal hry Měsíční svit (1972); Vesničanka (1973); komediální cyklus Vyhrávala kapela (1972), Kapela na cestách (1976), Svatba v kapele (1978) a Dítě v kapele (1978, všechny r. Jiří Roll); Hrst lesních jahod (1975, r. Olga Zezulová); Polomy (1977, r. Jiří Horčička); Dovolená za babku (1979, r. Olga Zezulová); Dědic ze zákona (1980, r. Zdeněk Kozák); Hana ze Ztracence, 1982, r. Jan Tůma) aj. Jako scénárista se také podílel na cyklu Jak se máte, Vondrovi? (epizody Náměstek, 1977, r. Alena Adamcová, a Poslední leč aneb Zaječí války, 1978, r. Jana Bezdíčková).

Jiří Křenek knižně debutoval románem o partyzánském hnutí na Valašsku (Chlapi). Jeho první literární pokusy však častěji těžily ze znalosti vojenského prostředí a byly vedeny snahou o zachycení psychologických a existenciálních aspektů života důstojníků v provinčních posádkách (povídková sbírka Zabitá neděle, usilující o autentické vylíčení všedního dne v armádě, román Modrá plachetnice). Schopnost psychologického portrétu mikrosvěta obyčejných lidí prokázal na konci šedesátých let rovněž v novelistické dilogii Výčep ve dvoře. Během sedmdesátých a osmdesátých let se ústředním tématem Křenkova díla stala opět valašská vesnice a její válečné a poválečné osudy, zachycované z perspektivy politického vývoje k socialismu i z úhlu individuálních příběhů. K partyzánské tematice se vrátil baladickou novelou Pláňata. Společenské situaci regionu po roce 1945 a následující kolektivizaci zemědělství věnoval knihy Čas ozimů a Čas polomů a štěpů. Kronikou soukromých historií ze života valašských kopaničářů a kopaničářek je trilogie Valigurky z Kopečka, příslušející k žánru humoristicky orientované lidové četby a opírající se o autorův smysl pro figurkářskou žánrovitost a vypravěčskou drobnokresbu. Postupy humoristického románu se Křenek snažil skloubit se satiricky zacílenou aktuální společenskou problematikou v prózách Skřivánek a sova a Chalupa na spadnutí. Dva svazky nedokončené trilogie (romány Tomáš a Markéta, Panenka z rákosu) jsou ovlivněny „televizním“ viděním současné tematiky a pokoušejí se zachytit svět nastupujícího pokolení městské technické inteligence, zejména jeho citový, hodnotový a morální rozměr. (Poslední díl triptychu nakladatelství po změně společenské situace a nakladatelské koncepce autorovi vrátilo a zůstal v rukopise.) – Křenek je rovněž autorem próz pro děti (Dlouhé uši v trávě), autobiografické knížky (Černé ryby, siví holubi...) a prózy kriminální, odsuzující náboženskou bigotnost (Smyčka).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Chlapi (R 1963); Zabitá neděle (PP 1967); Modrá plachetnice (P 1968); Čas ozimů (P 1968; poté in Čas ozimů, polomů a štěpů); Výčep ve dvoře (PP 1969); Vesničanka (R 1973; poté in Valigurky z Kopečka); Dům mezi modříny (R 1974; poté in Valigurky z Kopečka); Jahody na stéble trávy (R 1975; poté in Valigurky z Kopečka); Pláňata (P 1973); Smyčka (P krim., 1975); Valigurky z Kopečka (R trilogie, 1976, obsahuje: Vesničanka, Dům mezi modříny, Jahody na stéble trávy); Čas polomů a štěpů (P 1976; poté in Čas ozimů, polomů a štěpů); Skřivánek a sova (R 1981); Čas ozimů, polomů a štěpů (R dilogie, 1981, obsahuje: Čas ozimů, Čas polomů a štěpů); Chalupa na spadnutí (R 1981); Dlouhé uši v trávě (P pro děti, 1983); Tomáš a Markéta (R 1984); Bez ženské a bez tabáku (přepis TV seriálu, 1987); Černé ryby, siví holubi... (P pro děti, 1988); Panenka z rákosu (R 1988).
Výbor: Večer s Maupassantem (PP 1977).
Příspěvky ve sbornících: Vzrušeným dechem (1975); Grog bez cukru (antologie humor. PP, 1986); Živý proud. Česká povídka 1945–1985 (1986); Velké vlhké oči. Skot pro 3. tisíciletí (1986); Proměny: Jaromír Tomeček (1986) aj.
Uspořádal a vydal: Sklizeň světla (RpRp o stavbě jaderné elektrárny v Dukovanech, 1983).

LITERATURA

Knižně: J. Hrabák: Jiří Křenek (1988).
Studie a články: J. Hájek: doslov in Čas ozimů, polomů a štěpů (1981); J. Peterka: Téma: současnost, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 22; R. Pytlík: doslov, in Tomáš a Markéta (1987); J. Sekera in Příběhy mechanických občanů (1987); S. Šerlaimova: Spoluvytvářet osobnost. LM 1987, č. 7; J. Galík: Tematické proměny vesnické prózy. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica. Philologica. Slavica Olomucensia. Sv. 56, 1987, sv. 6; R. Pytlík: doslov in Čas polomů a štěpů (1989); R. Pytlík: doslov, in Panenka z rákosu (1990); K. Hvížďala: Český román 1975–1980, Tvar 1990, č. 3; O. Šuleř in Laskavá setkání (2008).
Recenze: Chlapi: R. Polách, RP 18. 10. 1963; O. Šuleř, Červený květ 1964, č. 6; O. Rafaj, Nová svoboda 14. 1. 1965 * Zabitá neděle: I. Zítková, MF 1. 8. 1967; M. Brousková, HD 1967, č. 12; H. Hrzalová, Impuls 1968, č. 2; M. Petříček, Čs. voják 1968, č. 15 * Modrá plachetnice: dd (= D. Dvořáková), LD 9. 4. 1968; J. Pecháček, Impuls 1968, č. 7 * Čas ozimů: V. Šašek, ZN 5. 7. 1968; I. Zítková, MF 17. 7. 1968 (též ad Modrá plachetnice); Š. Vlašín, Kulturní tvorba 1968, č. 29 (též ad Modrá plachetnice); J. Pecháček, Impuls 1968, č. 8 * Výčep ve dvoře: E. J. Havlíček, Kostnické jiskry 1969, č. 14; M. Petříček, Práce 14. 7. 1969; Š. Vlašín, RP 1. 8. 1969 * Pláňata: ra (= V. Macura), ZN 3. 7. 1973; Š. Vlašín, RP 3. 7. 1973; J. P. Kříž, Rt 5. 7. 1973; J. Mourková, Tvorba 1973, č. 42 * Vesničanka: J. P. Kříž, Rt 30. 10. 1973; Š. Vlašín, RP 6. 11. 1973; H. Hrzalová, LM 1974, č. 1; D. Kořínková, Romboid 1974, č. 6 (též ad Pláňata) *Dům mezi modříny: V. Dostál, Tvorba 1974, č. 47; J. Hrabák, LM 1975, č. 3 * Smyčka: vv (V. Vodák = M. Vacík), LD 21. 10. 1976 * Jahody na stéble trávy: J. P. Kříž, Rt 25. 3. 1975 * Valigurky z Kopečka: J. P. Kříž, LM 1977, č. 3 * Čas polomů a štěpů: P. Kovařík, SvSl 24. 3. 1977; J. Kříž (= J. P. Kříž), Rovnost 13. 5. 1977; V. Rzounek, RP 23. 5. 1977; H. Hrzalová, LM 1977, č. 6 * Večer s Maupassantem: lkn (= L. Štěpán), ZN 28. 6. 1977; J. Kříž (= J. P. Kříž), Rovnost 25. 8. 1977 * Skřivánek a sova: lkn (= L. Štěpán), ZN 1. 6. 1981; B. Dokoupil, Brněnský večerník 1. 7. 1981; J. Lukeš, SvSl 1. 9. 1981; Š. Vlašín, Tvorba 1981, č. 32; A. Hájková, LM 1982, č. 2 * Tomáš a Markéta: O. Rafaj. LM 1985, č. 1; J. Svoboda, Kulturní měsíčník 1985, č. 6; J. Lukeš, SvSl 27. 6. 1985; L. Čúzy, Slovenské pohlady 1985, č. 7; R. Pytlík, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 24 * Černé ryby, siví holubi...: Š. Vlašín, Kulturní práce 1989, č. 13; NK, SvSl 2. 2. 1989; D. Vlašínová, Duha 1989, č. 1 * Panenka z rákosu: Z. Bastlová, Kmen 1989, č. 2; Š. Vlašín, Kulturní práce 1989, č. 12; V. Píša, Tvorba 1989, č. 14 (k tomu polemika J. Křenek, Tvorba 1989, č. 19; V. Píša, Tvorba 1989, č. 22); M. Blahynka, Duha 1989, č. 2; T. Unzeitig (= J. Lukeš), Lidové noviny 1989, č. 7-8 smz; zde).
K životním jubileím: im (= I. Matějka), Tvorba 1983, č. 21.
Rozhovory: O. Brůna, Obrana lidu 27. 1. 1968; J. Uher, Rt 26. 10. 1971; E. Vondrášková, LM 1977, č. 4; O. Hrivňáková, O knihách a autorech 1978 (jaro); J. P. Kříž, Brněnský večerník 28. 1. 1980; J. Čejka, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 20; K. Šeda, Práce 28. 5. 1988; J. Klempera, Naše rodina 1989, č. 8; anketa LitN 1993, č. 29.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Vladimír Novotný (1994)

Aktualizace hesla: 22. 6. 2023 (ap)

Aktualizace bibliografie: 22. 6. 2023 (ap)

zpět na hlavní stranu