Ivo ŠTUKA

* 10. 2. 1930, Juliánov (u Brna, dnes Brno)

† 20. 11. 2007, Praha

Básník, prozaik, překladatel, autor knih pro děti a mládež

Otec Antonín Štuka (1908–1943), zaměstnanec vlakové pošty, byl za války zatčen a popraven pro ilegální činnost; ve vězení napsal rozsáhlou báseň Nezapomeň, která 1946 vyšla knižně s předmluvou Jaroslava Seiferta (uvádějící chybně rok narození A. Štuky). Manželkou Ivo Štuky byla spisovatelka Ilona Borská (1928–2007).
Po maturitě na reálném gymnáziu (1949) se Štuka stal redaktorem brněnské redakce Lidových novin, poté rok působil v redakci ostravské a od roku 1951 v Praze. Vojenskou službu absolvoval u pohraniční stráže na Šumavě a od roku 1953 (ještě v rámci vojenské služby) pracoval v časopise Čs. voják. V letech 1959–65 byl redaktorem časopisu Plamen, do roku 1970 vedoucím redaktorem kulturního a reportážního oddělení týdeníku Signál. V letech 1974–90 pracoval jako tiskárenský korektor v Polygrafii, od roku 1990 byl zástupcem šéfredaktora opět v časopise Signál. Po odchodu do důchodu (1993) se věnoval svým zájmům, zejména cestování a literatuře.

Debutoval verši a reportážemi v brněnské Rovnosti (1948), dále přispíval do periodik: Lidové noviny, Nová svoboda (Ostrava), Čs. voják, Signál, Svět v obrazech, Literární noviny, Svobodné slovo aj. – V 50. letech psal texty k písním pro Armádní umělecký soubor, od poloviny 60. let texty pro skladatele Jaroslava Jakoubka a Milana Jíru, pozdější zakladatele skupiny Pražský šanson, pro niž také přeložil řadu šansonů francouzských a několik ruských i německých. Jeho poéma Zpívající vodopád byla v roce 2000 zhudebněna Zdeňkem Zahradníkem.
V druhé polovině 60. let spolupracoval s Čs. rozhlasem (pořady Živá slova, Mikrofórum, dětské vysílání) a napsal několik populárně naučných televizních pořadů pro mládež. V 70. a 80. letech, kdy nesměl publikovat, přeložil a výrazně přepracoval na padesát leporel a omalovánek pro děti z ruštiny a zčásti také z polštiny, němčiny a maďarštiny (kromě počátků anonymně; řada těchto titulů byla vydána pouze pro Zahraniční literaturu, a to bez datace).
Používal šifru -iš-, spolu s Ilonou Borskou šifru ibiš (především pro epigramy v Plameni).

Už Štukovy první sbírky naznačily dvě trvalé žánrové polohy jeho poezie: přírodní lyriku a směřování k epice (zde poněkud tendenční verše o pohraničnících). Teprve sbírkou Na konci města z druhé poloviny 50. let se dobral osobitosti: hravého tónu, prévertovsky věcného lyrismu a tematiky blízké soudobé poezii všedního dne; pro stylový rozkyv jeho poetiky jsou příznačné básně, ve kterých je lyrické okouzlení „uzemněno“ ironickou pointou. Ve sbírce Pohled dešťových kapek se u Štuky poprvé naplno prosadila milostná tematika, ztvárňovaná často s rozmarně vtipnou obrazností. V knize U kotníků závrati nabyl básníkův sklon k epice podoby vzpomínek z dětství a apokryfů, přerůstajících v cyklus. Přes svou jako by uličnickou radostnost mají Štukovy verše nezřídka teskný nádech, jenž se ve sbírce Padá černá jiskra stupňuje v životní skepsi, provázenou myšlenkou na smrt.
Dalším okruhem autorovy básnické tvorby byla poezie pro děti, v níž se naplno projevila autorova hravost. Verše s humorným vyústěním se inspirují tradičními útvary dětské poezie (například forma abecedáře ve sbírce Abecedník), často jsou založeny na slovní hříčce a polysémii (Kde bloudí velbloudi).
Štukova prozaická díla (vznikající často ve spolupráci s Ilonou Borskou) se pohybují na rozhraní historického dokumentu, publicistiky a beletrie. Prózu Trůn, na kterém se stojí věnoval české gymnastce Evě Bosákové; román Letci v bouři byl inspirován historickými událostmi, vzpomínkami a svědectvími letců bojujících za druhé světové války.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Buďte zdrávi, vojáci (BB 1954, + prózy M. Kyselého); Kolem vatry (BB 1955); Smolné krůpěje (BB 1956); Na konci města (BB 1958); Dvě sovovská zastavení. Přiznání Vojtěcha Michálka a I. Š. k básníkovu odkazu (proslovy, 1959); Pod námi země (BB 1961); Po světě pěšky, autem, v raketě (BB pro děti, 1961); Zpívající vodopád (B, 1962); Šťastný den (BB k fotografické publikaci O. Rakovce, 1962, s I. Borskou); Svět se točí dokolečka (BB pro děti, 1963, s I. Borskou); Šest dnů na Luně 1 (P sci-fi pro ml., 1963); Pohled dešťových kapek (BB 1964); Pět minut v baloně (BB ke kresbám K. Lhotáka, 1966); Barevné pohádky (1967, s I. Borskou); A jméno její (BB 1970); Král vzduchu (P 1970); Trůn, na kterém se stojí (P 1975, s I. Borskou, I. Š. neuveden); Variace (BB a texty k písním, Jonáš klub 1977, + J. Jakoubek a J. Vedral); U kotníků závrati (BB 1986); Padá černá jiskra (BB 1989); Říkadla a šeptánky (BB a PP pro děti, 1989, s I. Borskou); Letci v bouři (R 1991, s I. Borskou); Abecedník (BB pro děti, 1999); Kde bloudí velbloudi (BB pro děti, 2003).
Ostatní práce: Minimum na cesty (populárně nauč., 1998, s I. Borskou).
Překlady: A. Tvardovskij: Dům u cesty (1960) + Ťorkin na onom světě (1965); S. Czambel: Pasáček a Zlatá paní (1971, I. Š. neuveden); R. Kraft: Sargasové peklo (1974, s I. Borskou, I. Š. neuveden); L. I. Davydyčev: Těžký život záškoláka (1975, pod jm. I. Borské); P. G. Amatuni: Tajemství Pito Kaa (1980, pod jm. I. Borské).

LITERATURA

Recenze: Na konci města: V. Karfík, Květen 1958, s. 761 * Pod námi země: pb (= P. Blažíček), Práce, 29. 9. 1961 * Svět se točí dokolečka: V. Pazourek, ZM 1964, č. 4; Z. K. Slabý, ZM 1964, č. 6/7 * Pohled dešťových kapek: V. Karfík, LitN 1965, č. 24 * Pět minut v balóně: V. Janovic, Plamen 1966, č. 8; Z. Heřman, LitN 1966, č. 31 * Barevné pohádky: V. Mayer, Impuls 1967, č. 9; V. Šrámková, ZM 1968, č. 4 * A jméno její: pk (= P. Kovařík), SvSl 13. 3. 1970 * U kotníků závrati: V. Křivánek, Tvorba 1986, č. 37, příloha Kmen * Padá černá jiskra: J. Trávníček, Brněnský večerník 12. 9. 1989; J. Zahradnický, Kmen 1989, č. 25 * Říkadla a šeptánky: Z. Heřman, ZN 30. 9. 1989 * Letci v bouři: M. Krausová, Občanský deník 6. 8. 1991 * Abecedník: M. Reissner, Ladění 1999, č. 4 * Kde bloudí velbloudi: jas (= J. Slomek), Lidové noviny 12. 8. 2003.
Rozhovory: L. Svobodová, NK 1989, č. 37; J. J. Vaněk, Signál 1990, č. 4.
Nekrology: A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 2008, č. 3; L. Martinek, Britské listy 11. 1. 2008.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1998); Milena Šubrtová (2008)

Aktualizace hesla: 3. 8. 2008 (mš)

Aktualizace bibliografie: 15. 7. 2008 (mš)

zpět na hlavní stranu