Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ladislav STEHLÍK

* 26. 6. 1908, Bělčice (u Blatné)  
† 11. 9. 1987, Praha  
 
Básník, prozaik, esejista a autor literatury pro děti
 Narodil se v rolnické rodině s velkou rodovou tradicí; otec se při hospodářství živil krejčovstvím, matka v mládí sedm let manuálně pracovala v New Yorku. Jeho dcera Blanka Stehlíková (* 1933) je výtvarná historička a kritička. – Obecnou školu Stehlík navštěvoval v rodišti, měšťanku v Blatné, učitelský ústav v Příbrami. Po maturitě (1928) vyučoval do roku 1930 na jednotřídkách a dvoutřídkách ve vesnicích Leletice, Hudčice a Koupě v blízkosti svého rodiště, v letech 1930–1945 na obecné škole v Myslívu u Klatov. Za tohoto učitelského období často zajížděl do Prahy, a zejména do Plzně, kde se seznámil s řadou regionálních spisovatelů a výtvarníků, začal spolupracovat se Sdružením jihočeských výtvarníků a přispívat do jeho sborníků Práce. Roku 1945 se přestěhoval do Prahy. Do roku 1965 vyučoval na smíchovských středních školách, pak se stal spisovatelem z povolání. Svůj výtvarný talent rozvíjel při vytrvalých toulkách jihočeským krajem. Protiváhou k těmto stálým návratům se staly cesty do zahraničí, zahájené návštěvou Francie 1937; v poválečném období několikrát navštívil SSSR, Polsko, Bulharsko, Itálii, dále pak znovu Francii, Jugoslávii, Španělsko, Maltu, Řecko a Egypt.
 Publikoval od 1929. Do počátku 40. let postupně přispíval (převážně verši) do Jihočeských listů (České Budějovice), Blatenských listů (Blatná), Českého deníku, Nové doby, Nového dne (všechny tři Plzeň), Ranních novin, Činu, Rozhledů, Národního osvobození, Lidových novin aj. V poválečném období po konec 60. let publikoval v Klasu, Svobodných novinách, Lidových novinách, Literárních novinách, Jihočeské pravdě (České Budějovice), Rudém právu, Zemědělských novinách, Lidové demokracii, Novém životě, Mateřídoušce, Ohníčku, Květech, Plameni aj. Později psal do Práce, Rudého práva, Zemědělských novin, Československého vojáka, Naší rodiny, O knihách a autorech, Listů Klubu přátel poezie, Tvorby, Literárního měsíčníku aj. Jednotlivými pracemi (ponejvíce básnickými) se podílel na velkém počtu sborníků a almanachů. Eseji o jižních Čechách se zúčastnil fotografických krajinných publikací Šumava (1965; přeprac. 1968), Český Krumlov (1966), Klatovy (1971), Jižní Čechy (1972), Československo, historie, příroda, umění (1975), Pod sluncem této země (1975) a eseji či průvodními texty kulturologických publikací určených pro zahraničí: A Book of Madonnas (1958, též německy), The Magic of Mediavel Town (1958, též německy). Na základě dlouholetého zájmu o výtvarné umění a bohatých styků s výtvarnou obcí napsal úvodní slova do řady katalogů k mimopražským i pražským výstavám malířů a výtvarníků regionálního, ale i národního významu. Jako výtvarník vystoupil poprvé na veřejnost 1957 ilustracemi druhého vydání své knihy Země zamyšlená a později uspořádal i několik samostatných výstav (Strakonice 1971, Zlatá Koruna 1973, Cheb 1974, Františkovy Lázně 1980, Blatná 1983); trvalá expozice Stehlíkových výtvarných prací se nachází v rodném domku v Bělčicích, proměněném na jeho muzeum. Země zamyšlená získala televizní podobu ve stejnojmenném čtyřdílném cyklu (1971–1972, režie Jan Eisner, scénář L. S.).
 Stehlíkova kultivovaná, leč tvárně nevýbojná tvorba se vyvíjela ve dvou liniích. Její základní vrstvu utvářela krajinná lyrika. Ačkoli jako básník i jako prozaik psal také o jiných českých krajích, o Praze, ale i o svých cestách do zahraničí (Višňovou kůrou jaro voní, soubor reportážních próz Slunce v olivách), od básnické prvotiny Barevné dálky až do závěrečného tvůrčího období se Stehlík trvale nechával oslovovat především jižními Čechami. Jeho krajinná lyrika se vyznačuje malebnou obrazností, související s autorovou zálibou kreslířskou, a výrazovou hudebností, vyvěrající z jeho citlivého vztahu k mateřskému jazyku. Až po umělecky vyzrálou sbírku Kvetoucí trnka v ní přitom převažovala sovovská impresionistická krajinomalba a autorovo melancholické ztotožnění s živou, všedně půvabnou krásou krajiny. Postupně však do Stehlíkovy poezie zasahuje i meditativně zduchovňující tendence, básníkova snaha proniknout za barvitý, smysly postižitelný povrch kraje k jeho duši a charakteru v dimenzích rodových a národních. Ve sbírkách Zpěv k zemi, Kořeny a České jaro, které na konci 30. a počátku 40. let vstupovaly do kontextu dramatických historických událostí, přestávají Stehlíkovy lyrické krajiny působit jako regionální kuriozita, nabízejí oporu v horovské představě o jednotě „mrtvých, živých i nezrozených“, a přerůstají v symbol české země, její povahy a lidového jádra, jež uchovává postatu národní svébytnosti. Po roce 1945 Stehlík svůj pocitově impresionistický postoj překračoval poloepickým zpracováním tíživé sociální problematiky venkova (Pelyněk) a také proklamativním přitakáním jeho dějinným tradicím i společenským změnám, kolektivizaci. Jinak Stehlíkovu poválečnou produkci v krajinném žánru charakterizovala předmětná, citově naléhavá, tradicionálně instrumentovaná lyrika, v níž se autor vrací k jednotlivým lokalitám a lidem rodného kraje a zejména k zašlému světu svého vesnického dětství (Voněly vodou večery, Dávno již dozněly cepy, Dub královny Johanky, Vratečín, Ticho v oranicích). – Druhá celoživotní linie Stehlíkovy tvorby je tematicky inspirována kulturou, především výtvarným uměním. Na jejím počátku je jeho druhá, poetismem i Františkem Halasem ovlivněná sbírka, zachycující básníkovo setkání s obrazy francouzského rokokového malíře (Watteau). Později Stehlík napsal série jednotlivých básní o spisovatelích, malířích, sochařích. Inspiroval se mj. obrazy Jana Preislera (České jaro) a osudy Mikoláše Alše a jeho ženy (lyrickoepická skladba Marina Alšová). Také převážná část jeho tvorby pro děti, vznikající od 50. do 70. let, je motivována výtvarnou předlohou či pojata jako básnický doprovod k ní (zejména k pracím Mikoláše Alše a Josefa Lady). – Výraznou syntézou krajinné a kulturní inspirace je nejen básnická sbírka o jihočeských Madonách (Madoně), ale zejména celoživotně vytvářená, postupně rozšiřovaná próza Země zamyšlená, osobně vzpomínkový, lyricky náladový a zároveň kulturní i historický místopis jižních Čech, vystihující krajinu v jejím vnějším vzezření i duchovním typu. Z hlediska tematické dvojdomosti se Stehlíkovo dílo charakteristicky uzavřelo nostalgicky laděnou, životně bilanční sbírkou Světla v oknech a knihou U krbu, souborem vzpomínek na bohatou řadu regionálních i celonárodních uměleckých osobností, zejména výtvarných, s nimiž se autor během života zblízka poznal.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Barevné dálky (BB 1930); Watteau (BB 1931); Kvetoucí trnka (BB 1936; 1. přeprac. a rozšíř. 1942; 2. přeprac. 1946; 3. rozšíř. 1971); Zpěv k zemi (BB 1936); Třeboň (B1936, novoročenka); Jaro v naší krajině (B 1937, soukromý tisk); Kořeny (BB 1938); Špálovým obrazům (B 1938); Třeboňská madona (B 1938); Tři básně (BB 1938, bibliofilie); Sosna (B 1939); České jaro (BB 1940); Symfonie v bílé (B 1940); Koroptev (B 1940); Strakonická madona (B 1940); Madoně (BB 1943); Madona vyšebrodská (B 1943); Země zamyšlená (P 1947; 1. přeprac. ve 2 sv., 1957; 2. rozšíř. o 3. sv. s tit. Šumava, 1970; od 1957 s autorovými kresbami); Pelyněk (BB 1949); Vánoční (B 1949); Obděnická pouť (P 1950, soukromý tisk); Za Františkem Halasem (B 1950); Marina Alšová (B 1952); Sní mezi vrchy krajina (B 1952); Od jara do zimy (říkadla pro děti k obrázkům M. Alše, 1953); Alšova Vlast (verše k obrazovému cyklu M. Alše, 1953); Na rybníce (leporelo, 1954); Naše řeka (leporelo, 1955); Pozdrav z Valašska (B 1955); Vzpomínka na Jana Štursu (B 1955); Malý přírodopis (BB pro děti k obrázkům A. Ladové, 1956); Voněly vodou večery (BB 1956); A hudba hraje (B 1956, bibliofilie); Pod oblohou Šípkového keře Petra Křičky (E 1958); Dětské hry (BB pro děti k obrázkům J. Lady, 1956); Chvála léta (B 1957, bibliofile); Chvála tiskaře (B 1957); Před pompejánskou kolonádou (B 1958); Památce grafika Josefa Řeřichy (nekrolog, 1959); Višňovou kůrou jaro voní (BB 1961); Cyrilu Boudovi (B 1961); In memoriam (nekrolog, 1961); Kolikrát ještě (B 1961); Dávno již dozněly cepy (BB 1963); Alšova zvířátka (leporelo, 1963); Dub královny Johanky (BB 1969); Vzpomínání na Jaroslava Kvapila (B 1969, novoročenka); Slunce v olivách (PP 1972); Krajina mýtu (BB 1973); Vratečín (BB 1973); Kámen na hrázi (B 1973); Řeko zlatonosná (B 1973); Dědečku, povídej... (vzpomínky, 1973, ed. J. Hilčr); Droužetická madona (B 1974, novoročenka); Zvířata a zvířátka (BB pro děti k obrázkům J. Lady, 1976); Otvírá se starý slabikář (E 1976); Ladovy veselé učebnice (BB a P pro děti: Savci, 1977 + Ptáci, 1979 + Brouci a hmyz, 1982); Šlépěje času (PP vzpomínkové, 1977); Vůně kvetoucích trnek (pásmo z veršů a prózy, rozmnož., 1978, ed. V. Stuchl); Břehy a vody (BB, bibliofilie, 1978); Cesta vroubená laskavcem (BB 1978); Duby na hrázi Rožmberka (B 1978, příležitostný tisk); Kam odplouváš mi (B 1978, příležitostný tisk); Krajina mládí (B 1978); Nad krajinami Aloise Moravce (B 1978, bibliofilie); Stříbrný vítr vane dál (B 1978); Zas dlouhé stráně (B 1978, příležitostný tisk); Ticho v oranicích (BB 1979); Dvě krajanské tváře (medailony, 1979); Světla v oknech (BB 1982); U krbu (PP vzpomínkové, 1987); Můj Myslív (PP vzpomínkové, 1998, ed. B. Stehlíková).
Výbory: Jíní na trnkách (BB s dokumentárním pásmem a bibliografií, 1978, ed. F. Buriánek); Básně (1980, ed. J. Žáček); Krajina plná znamení (1981); Ať polaská, ať trnem zraní... (BB 1988, ed. V. Janovic); Rybolov (2005, ed. B. Stehlíková).
Korespondence: Z. Mráz: Z mé korespondence s Ladislavem Stehlíkem, Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 1992, č. 1; J. Váchal: Živant a umrlanti (1995, ed. B. Stehlíková, obsahuje korespondenci Ladislava Stehlíka a Josefa Váchala).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: T. G. Masaryk (1936); České balady sociální (1937); Dni žalu (1937); Památce T. G. Masaryka (1937); Píseň o němé tváři (1937); Zborov 1917–1937 (1937); Na paměť F. X. Šaldy (1938); Básnický almanach Kmene 1918–1938 (1938); Český podzim 1938 (1938); Dělnická ročenka (1938); Plzeňské čtení (1940); České kraje (1940); Díky a pozdrav (k padesátinám J. Hory, 1941); Sestry v kráse (1941); Jihočech Emil Hácha (1942); Kalendář Jihočeské jednoty (1942); Kalendář českého čtenáře na rok 1942 (1942); Krajiny dětství (1944); K poctě zbraň praporu (1945); Kalendář českého lidu (1947); Zborov (1947); Poslední dny T. G. M. (1947); Prezident Osvoboditel (1947); Letní almanach Mileny (1948); Báseň národního sebevědomí (1948); Almanach Kmene 1948 (1948); Jihočeská ročenka (1949); Dětství v Čechách (1949); Domove líbezný (1954); Nová česká poezie (1955); Zemědělský kalendář (1955); Básník a člověk jedno jsou (1957); Vějíř (1958); Podzim 1938 (1958); Lidový kalendář 1959 (1959); Antonínu Sovovi kytka polního kvítí z Pacova (1959); Vyzvání na cestu. Básnická encyklopedie pro mládež (1961); Cyrilometodějský kalendář (1961); Vyrostlo z pomezí (1962); Brevíř poezie (1965); Ladění slov (1966); Kulturněpolitický kalendář (1968); Národ sobě (1968); Sborník pětadvacíti (1969); Sborník poezie jihočeských autorů (1969); Poezie jihočeských autorů (1972); A žijí dál (1973); Chvály jižních Čech (1973, 1976); Sborový zpěv. Třicet let české poezie (1975); Kantáta pro dvanáct hlasů (1976); Recitujeme (1977); Zlatá brána (1978); Zemědělský kalendář 1978 (1978); Poezie a próza jihočeských autorů (1978); Abeceda květů (1979); Praha – to jméno samo zpěv (1980); Československý svět 1980 (1980); Česká poezie 20. století (1980); Dvojhlas. České a slovenské verše 1900–1985 (1985); Trvalé bydliště Praha (1986) aj.
Zvukové záznamy: Marina Alšová (gramodeska, 1974, hudba Petr Eben).
Uspořádal, vydal a redigoval: Drúza. Sborník podbrdské kulturní práce (1932, 1933, též přisp.); A. Sova: Z mého kraje (1957); Čítanka pro 3. ročník základní devítileté školy (1962, 16. vyd. 1977, s A. Šmerhovskou a O. Musilem); J. V. Sládek: Polní cestou (1972, s M. Jankovičem).

LITERATURA

Bibliografie: S. Průcha: Zasloužilý umělec Ladislav Stehlík (rozmnoženo 1980); M. Koldová – L. Straková: Zasloužilý umělec Ladislav Stehlík (1984).
Knižně: Ladislav Stehlík (nakladatelský tisk Československého spisovatele, 1973, medailon F. Buriánek, bibliografie S. Mouchová); B. Jirásek: Ladislav Stehlík (monografie, 1985, obsahuje bibliografii); Ladislav Stehlík a jižní Čechy (sb. básní a vzpomínek s portrétní studií Z. Mráze a úvahou B. Stehlíkové o výtvarné inspiraci Ladislava Stehlíka, 1988).
Studie a články: F. Buriánek: předmluva, in Jíní na trnkách (1978); J. Podlešák: Židé v Zemi zamyšlené Ladislava Stehlíka, Židovská ročenka 1979, s. 21–27; J. Žáček: doslov, in Básně (1980); B. Jirásek: Vztah Ladislava Stehlíka k západním Čechám, in Sborník Pedagogické fakulty v Plzni. Jazyk a literatura, sv. 14 (1985); F. Buriánek in Z poetického Pošumaví (1987); V. Janovic: doslov, in Ať polaská, ať trnem zraní... (1988).
Recenze: Watteau: F. X. Šalda, ŠZáp 5, 1932/33, s. 373 * Kvetoucí trnka: F. Götz, Národní osvobození 23. 2. 1936; A. M. Píša, PL 27. 3. 1936; jh (J. Hora), České slovo 23. 5. 1936 * Kořeny: AMP (A. M. Píša), Národní práce 26. 2. 1939; J. Hora, České slovo 21. 3. 1939; A. Novák, LidN 14. 5. 1939 * Země zamyšlená: V. Černý, KM 1947, s. 405; G (F. Götz), Národní osvobození 22. 7. 1947 * Voněly vodou večery: Z. Heřman, Květen 1957, č. 3; J. Petrmichl, LitN 1956, č. 50 * Dávno již dozněly cepy: V. Karfík, LitN 1964, č. 9; M. Petříček, HD 1963, s. 389 * Vratečín: V. Vodák (M. Vacík), LD 5. 5. 1973; -ra (V. Macura), ZN 12. 5. 1973; M. Blahynka, Tvorba 1973, č. 43 * Světla v oknech: E. Lukeš, LM 1982, č. 8 * U krbu: J. Slomek, Tvorba 1987, č. 37, příl. Kmen; V. Novotný, ZN 25. 7. 1987.
Rozhovory: E. Pluhař, NK 1970, č. 12; A. Jist, SvSl 23. 3. 1974; J. Klempera, NK 1978, č. 27.
K životním jubileím: E. Lukeš, LM 1983, č. 6.
Nekrology: E. Šimon, Pravda 24. 9. 1987; V. Vrabec, SvSl 30. 9. 1987; J. Holoubek, Tvorba 1987, č. 38; F. Buriánek, LM 1988, č. 1.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis: I. Škodová, 2002); Státní oblastní archiv v Plzni: Osobní fond, nezpracováno; Archiv města Plzně: Vzpomínky na Myslív a Plzeň (Sbírka literárních rukopisů I – X, ev. č. 624).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Informační systém abART
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Bohumil Svozil (1998)
Aktualizace hesla: 4. 12. 2006 (kp)
Aktualizace bibliografie: 4. 12. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu